Dekarbonizaci letecké dopravy může pomoci sloní tráva

Vzhledem k tomu, že vývoj elektrických pohonů letadel je stále otázkou spíš vzdálené budoucnosti, dekarbonizace letectví se bude muset zatím ubírat cestou nízkouhlíkových kapalných paliv. Američtí vědci se proto zaměřili na potenciál biopaliv získaných z rostlin –⁠ a došli k závěru, že přechod od klasických fosilních paliv k biopalivům možný je. Řešení nabízí rostlina nazývaná sloní tráva.

Každý den létá po Spojených státech amerických 45 tisíc letadel a přepraví asi 1,7 milionu cestujících. USA jsou celosvětově největším přispěvatelem k emisím oxidu uhličitého z letecké dopravy, jsou zodpovědné více než za čtvrtinu z nich.

Autoři studie, která vyšla v polovině listopadu v odborném časopise Nature Sustainability, se proto pokusili zjistit, zda lze nahradit klasická fosilní paliva pro trysková letadla biopalivy získávanými z přirozeně rostoucích rostlin.

Tým výzkumníků z Arizonské státní univerzity zjistil, že pokud by se travinou jménem ozdobnice (nazývanou také sloní tráva) osadilo 23,2 milionů hektarů existující nekvalitní zemědělské půdy (většinou ležící ladem), stačilo by to na výrobu biopaliva schopného plně pokrýt poptávku amerického leteckého sektoru po kapalných palivech.

Sloní tráva
Zdroj: Wikimedia Commons

„Prokázali jsme, že Spojené státy mohou dekarbonizovat palivo používané v komerční letecké dopravě, aniž by musely čekat na elektrifikaci pohonu letadel,“ uvedla spoluautorka studie Nazli Uludere Aragonová.

„Pokud myslíme vážně, že chceme dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů, musíme se vypořádat s emisemi z letecké dopravy. Klíčem je nalezení alternativních a udržitelnějších zdrojů kapalných paliv,“ doplnila.

Výzkum napříč mnoha obory

Ve studii spojili síly experti z více oborů, kteří využili několik systémů hodnocení půdy a hydroklimatického, ekosystémového a ekonomického modelování. Díky tomu se jim podařilo zjistit, jak by byl takový pokus o změnu realistický.

Tým nejprve vyhodnotil, kde v USA existují využitelné „marginální“ zemědělské půdy, a poté posoudil, jestli jde na těchto půdách pěstovat vhodné plodiny bez nutnosti zavlažování. To je podle autorů klíčové. USA se totiž kvůli změně klimatu potýkají s dlouhodobým nedostatkem vody.

Sloní tráva
Zdroj: Wikimedia Commons

Poté autoři analyzovali, jestli by pěstování energetických plodin na těchto pozemcích mělo škodlivý vliv na okolní klima nebo půdní vlhkost, a předpověděli potenciální produktivitu výnosů dvou různých travin vhodných pro výrobu biomasy. Nakonec tým vyčíslil množství a náklady na biopalivo, které by bylo možné vyrábět a distribuovat v celostátním měřítku.

„Současný způsob výroby udržitelného paliva pro tryskové motory je velmi neefektivní z hlediska půdy a nedá se použít ve velkém měřítku,“ upozornil autor studie Nathan Parker. „Existují jen velmi omezené způsoby, jak by se letectví mohlo stát nízkouhlíkovým s odpovídajícím nízkým dopadem na klima. A toto je jeden z nich,“ dodal k výsledku práce. 

Cena není příliš vysoká

Ze dvou zkoumaných trav se ukázala jako slibnější surovinou ozdobnice –⁠ travina schopná úspěšně růst i na neúrodné půdě bez živin. Během jediné vegetační sezony dorůstá výšky přes čtyři metry. V mírném podnebí, například v Evropě, dosahuje v závislosti na lokalitě výnosu deset až čtyřicet tun suché hmoty na hektar.

Schopnost této rostliny přezdívané sloní tráva růst na nevyužívaných půdách a v relativně chladných klimatických podmínkách i její rychlá absorpce oxidu uhličitého z ní činí jedno z nejnadějnějších biopaliv.

Zatím se používá především pro výrobu tepla a elektřiny, ale lze ji použít i jako vstupní surovinu pro výrobu etanolu. Lze ji také použít jako „zelený“ stavební materiál, a to jak pro stavbu stěn, tak jako izolaci. 

Biopaliva pro letecký průmysl získaná ze sloní trávy by měla podle studie průměrné náklady asi 4,10 dolaru za galon. To je sice vyšší cena než průměrná cena konvenčního leteckého paliva (obvykle asi dva dolary za galon), vědci ale tvrdí, že je to cena přiměřená, pokud se vezme v úvahu potenciál snížit emise. Důležité je i to, že cena tohoto biopaliva by byla stabilnější než u klasického paliva. Ta se totiž letos pohybovala mezi dvěma a pěti dolary za galon. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Věčný“ sníh z vrcholků hor na Nové Guineji může zmizet do dvou let

V indonéské části ostrova Nová Guinea rychle mizí poslední zbytky „věčného sněhu“ z vrcholů hor nedaleko rovníku. Úbytek tamních ledovců je výrazným příkladem dopadů klimatických změn a dle odhadů expertů by tamní ledovce mohly do jednoho až dvou let zmizet úplně. Ještě před sto lety přitom pokrýval sníh a trvalý led všechny čtyři hlavní vrcholy 300 kilometrů dlouhého pohoří Sudirman, napsal server BBC.
před 18 hhodinami

Vláda USA hodlá rozvolnit normy pro efektivitu aut, aby ceny vozů klesly

Americké ministerstvo dopravy oznámilo, že dokončilo předpis, který má zvrátit normy pro efektivitu automobilů schválené za vlády předchozího prezidenta USA Joea Bidena. Současná vláda si od toho slibuje, že cena vozů pro koncové spotřebitele klesne. Část expertů ale varuje, že změny mohou poškodit postavení amerických automobilek na světovém trhu.
před 19 hhodinami

Pravěká svatyně Göbekli Tepe zřejmě nebyla spojená s kultem lebek

Archeologové oznámili, že našli vysvětlení, proč se v nejstarším kamenném sídle světa nacházelo tolik lidských ostatků. Příčina je podle nich mnohem méně romantická než různé kulty smrti, o nichž se spekulovalo.
29. 9. 2026‌‌

Vídeňští vědci testují na orbitě kvantový počítač

Kvantové počítače by mohly lidstvu vyřešit spoustu jeho problémů. Na oběžné dráze mohou například zjednodušit a posílit posílání informací přes satelity. Už rok to testuje skupina expertů z Vídeňské univerzity, která se pokouší tuto technologii zkoušet v těch nejobtížnějších podmínkách.
29. 9. 2026‌‌

Vědci vytvořili kopii oceánu Enceladu a vypustili tam pozemské mikroorganismy

Na Saturnově měsíci Enceladu by pod ledovým příkrovem, v tamním hlubokém oceánu, mohly přežívat i pozemské organismy. Potvrdil to experiment berlínských vědců, kteří se pokusili napodobit co nejpřesněji tamní podmínky.
29. 9. 2026‌‌

Loď Starship se z oběžné dráhy vrátila na Zemi

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu a následně se vrátila na Zemi, uvedla společnost SpaceX. Kvůli problému s jedním z motorů firma první orbitální let o několik hodin zkrátila, píše server BBC News. Během čtrnáctého zkušebního letu měla loď šestkrát obletět Zemi. Předtím úspěšně vypustila satelity služby Starlink.
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Vědci objevili nové mořské pavouky „jako z noční můry“

V moři mezi USA a Kanadou objevil mladý vědec dva druhy doposud neznámých bezobratlých tvorů, kteří se lidově označují jako mořští pavouci. Oba jsou parazitické, ale přitom mají na svých tělech vlastní parazity.
27. 9. 2026‌‌

AI agenti OpenAI zasáhli do několika webů amerických vládních agentur

Agenti umělé inteligence (AI) firmy OpenAI se pokoušeli získat informace od „vlád, univerzit, veřejných orgánů a dalších institucí“, včetně Komise pro kontrolu cenných papírů, Úřadu pro sčítání lidu a ministerstva školství v USA, uvedla podle britského serveru BBC společnost. Také však tvrdí, že všechny informace, které AI získala, jsou veřejně dostupné.
26. 9. 2026Aktualizováno26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.