Rodičovština je téměř univerzální jazyk, liší se jen v detailech. Vědci zkoumají její pravidla

Některé rysy žvatlání dospělých na malá miminka, jako je výška tónu či melodie, jsou si velmi podobné ve většině světových jazyků. Popsali to vědci ve studii, která podle autorů ukazuje, jak děti chápou jazyk a také to, jak se kojenci v rozumových schopnostech zlepšují.

Vědci z univerzity v anglickém Yorku analyzovali 88 studií, které se zabývaly žvatláním dospělých na miminka, tedy způsobem řeči v angličtině známém jako „baby talk“ neboli „rodičovština“. A položili si otázku, co vlastnosti této mluvy prozrazují o její funkci ve vývoji dětského jazyka.

Z výzkumu o parametrech řeči, včetně její frekvence a rozmanitosti, používání samohlásek i rychlosti artikulace, zjistili, že rodiče mluví na kojence velmi podobně ve většině světových jazyků. Výrazněji se lišil pouze způsob, jakým v různých jazycích přeháněli rozdíly mezi samohláskami.

Většina lidí po celém světě tak používá vyšší tóny, melodičtější fráze a pomaleji artikuluje, když mluví s novorozenci ve srovnání s tím, jak mluví s dospělými.

Podle vědců je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné pochopit, proč tomu tak je. Nové studie by se též měly více zaměřit na jiné než evropské jazyky.

Autoři studie rovněž zjistili, že žvatlání rodičů se v průběhu času mění, jak děti lépe ovládají jazyk, a postupně jej přibližují více k způsobu mluvy dospělých. Vyšší tóny, melodičtější zvuky a přehnané samohlásky však u dětí ještě nějaký čas přetrvávají.

Vědecká shoda

S podobným závěrem přišla i studie, o které v srpnu informoval list The New York Times. Více než čtyřicet vědců shromáždilo a analyzovalo 1615 hlasových nahrávek od 410 rodičů ze šesti kontinentů v 18 jazycích z různých komunit: venkovských i městských, izolovaných i kosmopolitních, připojených na internet i bez počítačové sítě, od lovců v Tanzanii po městské obyvatele v Pekingu. V závěru výzkumu uvedli, že „rodičovština“ je zřejmě téměř univerzální pro lidi na celém světě.

Podle vědců plní rodičovské žvatlání mnoho důležitých vývojových a evolučních funkcí, pomáhá kojencům lépe si zapamatovat slova a umožňuje jim spojovat si zvuky s tvary úst, což vnáší smysl do chaosu kolem nich. Také smyslem ukolébavek je plačící miminko uklidnit a vyšší tón hlasu dokáže lépe udržet jeho pozornost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci zkoumali noční můry, může to pomoct odhalovat zdravotní problémy

Rozsáhlý výzkum ukázal, jak rizikové jsou pro lidské zdraví noční můry – ti, kteří jimi trpí velmi často, se dožívají nižšího věku. Zjištění výzkumu by se podle vědců ale dalo využít, aby se lépe předvídaly zdravotní problémy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

K ISS odletěla soukromá mise firmy Axiom

Soukromá mise společnosti Axiom Space po řadě odkladů odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku tvoří Šubhánšu Šukla z Indie, Tibor Kapu z Maďarska, Slawosz Uznański-Wiśniewski z Polska a bývalá astronautka NASA Peggy Whitsonová. Na ISS už bylo téměř tři sta lidí, ale ještě nikdy nikdo z Indie, Maďarska nebo Polska. Astronauti k ISS letí raketou Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX.
25. 6. 2025Aktualizováno25. 6. 2025

Nositelná zařízení mají sledovat zdraví všech Američanů, navrhuje Kennedy

Americký ministr zdravotnictví oznámil novou strategii, jak by USA mohly zvládat tamní zdravotnickou krizi. Měla by ji pomoci vyřešit přenosná elektronická zařízení, jež budou monitorovat zdravotní stav celé populace.
25. 6. 2025

Sto padesát milionů Američanů se ocitlo pod tepelnou kupolí. Vedra atakují 40 stupňů

Východ Spojených států zasáhla tento týden vlna veder, která přinesla do řady měst – včetně New Yorku, Washingtonu nebo Bostonu – na červen extrémní teploty blížící se až 40 stupňům Celsia. Varování před horkem podle agentury AP platí v oblastech, kde žije více než 150 milionů lidí. Přes 100 stupňů Fahrenheita, tedy 37,8 stupně Celsia, se teplota může vyšplhat na celém východním pobřeží USA od Maine až po Floridu.
25. 6. 2025
Načítání...