Rodičovština je téměř univerzální jazyk, liší se jen v detailech. Vědci zkoumají její pravidla

Některé rysy žvatlání dospělých na malá miminka, jako je výška tónu či melodie, jsou si velmi podobné ve většině světových jazyků. Popsali to vědci ve studii, která podle autorů ukazuje, jak děti chápou jazyk a také to, jak se kojenci v rozumových schopnostech zlepšují.

Vědci z univerzity v anglickém Yorku analyzovali 88 studií, které se zabývaly žvatláním dospělých na miminka, tedy způsobem řeči v angličtině známém jako „baby talk“ neboli „rodičovština“. A položili si otázku, co vlastnosti této mluvy prozrazují o její funkci ve vývoji dětského jazyka.

Z výzkumu o parametrech řeči, včetně její frekvence a rozmanitosti, používání samohlásek i rychlosti artikulace, zjistili, že rodiče mluví na kojence velmi podobně ve většině světových jazyků. Výrazněji se lišil pouze způsob, jakým v různých jazycích přeháněli rozdíly mezi samohláskami.

Většina lidí po celém světě tak používá vyšší tóny, melodičtější fráze a pomaleji artikuluje, když mluví s novorozenci ve srovnání s tím, jak mluví s dospělými.

Podle vědců je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné pochopit, proč tomu tak je. Nové studie by se též měly více zaměřit na jiné než evropské jazyky.

Autoři studie rovněž zjistili, že žvatlání rodičů se v průběhu času mění, jak děti lépe ovládají jazyk, a postupně jej přibližují více k způsobu mluvy dospělých. Vyšší tóny, melodičtější zvuky a přehnané samohlásky však u dětí ještě nějaký čas přetrvávají.

Vědecká shoda

S podobným závěrem přišla i studie, o které v srpnu informoval list The New York Times. Více než čtyřicet vědců shromáždilo a analyzovalo 1615 hlasových nahrávek od 410 rodičů ze šesti kontinentů v 18 jazycích z různých komunit: venkovských i městských, izolovaných i kosmopolitních, připojených na internet i bez počítačové sítě, od lovců v Tanzanii po městské obyvatele v Pekingu. V závěru výzkumu uvedli, že „rodičovština“ je zřejmě téměř univerzální pro lidi na celém světě.

Podle vědců plní rodičovské žvatlání mnoho důležitých vývojových a evolučních funkcí, pomáhá kojencům lépe si zapamatovat slova a umožňuje jim spojovat si zvuky s tvary úst, což vnáší smysl do chaosu kolem nich. Také smyslem ukolébavek je plačící miminko uklidnit a vyšší tón hlasu dokáže lépe udržet jeho pozornost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 5 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 5 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 22 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 23 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...