V sobotu se koná Mezinárodní den archeologie. Redakce vědy ČT24 nabízí tipy na zajímavé akce

Mezinárodní den archeologie je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Každoročně třetí sobotu v říjnu nabízejí archeologické organizace napříč celým světem speciální program. Může mít podobu archeologického festivalu pro rodiny, návštěvy archeologické lokality, cvičných vykopávek nebo přednášek archeologů na školách. V České republice se letos koná už devátý ročník. Z desítky akcí vytipovala Redakce vědy ČT24 pětici:

Archeologie a kůrovec v NPÚ

Národní památkový ústav se bude věnovat propojení minulosti a jednoho z nejdůležitějších témat současnosti – kůrovcové kalamitě. Přednášky se zaměří na to, jak kůrovec ovlivňuje archeologická naleziště a jaké doklady se zachovaly o kůrovcových pohromách z minulosti. Věnovat se bude i konkrétním oblastem, které byly kalamitou postižené. Více informací na stránkách NPÚ.

Vzpomínky na minulost v archeoparku Chotěbuz-Podobora

Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora je jednou z nejvýznamnějších pravěkých a raně středověkých památek Těšínského Slezska. Letos tam Mezinárodní den archeologie začne od 10:00 prohlídkou hradiště, později bude pokračovat diskuzí s archeoložkou Miriam Nývltovou Fišákovou, která se bude věnovat chrtovi. Proč právě jemu?

Roku 2005 byly při archeologickém výzkumu na hradišti nalezeny psí kosti, které odpovídají velkému plemeni podobnému ohaři či psovi typu greyhound. Jejich výzkumem se zabývají osteologové a právě tuto specializaci má také autorka přednášky, která se pokusí veřejnosti vysvětlit, co všechno se dá z jedné zvířecí kosti vyčíst. Více informací na stránkách archeoparku.

Archeologické jednohubky na univerzitě

V areálu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy si návštěvníci mohou vyzkoušet práci archeologů a antropologů a zároveň nahlédnout do tajů života v pravěku a v egyptském i evropském starověku. Součástí programu budou krátké přednášky předních českých odborníků, kterým se zde už tradičně říká archeologické jednohubky. Experti se v nich veřejnosti pokusí přiblížit témata, jako je zubařství v minulosti, dějiny psů v Irsku nebo objev mumie faraona Tutanchamona. Od jejího nalezení letos uplyne sto let.

Kromě přednášek dojde i na módní přehlídku oděvů od pravěku do starověku a návštěvníci si budou moci prohlédnout výstavu antického umění. Vše o programu na webu.

Na dně…

V Archeoparku Pavlov kromě komentovaných prohlídek expozice a programu pro děti proběhne ve 12:30 oficiální zahájení výstavy Na dně… Pavlov – Horní pole: Výzkumy ze dna novomlýnských nádrží, která návštěvníky přenese do 80. let dvacátého století „na dno“ novomlýnské nádrže.

Součástí akce budou i přednášky archeologů Martina Nováka a Ivany Vostrovské, kteří budou vyprávět o výzkumech na lokalitě Pavlov – Horní pole a o jejich zpracování. Více info na webu archeoparku.

Jak se žilo v pravěku?

Jak náročné bylo přežít v pravěku? V rámci Mezinárodního dne archeologie to bude možné vyzkoušet v Brandýse nad Labem. Návštěvníci si budou moct zatesat kamennou sekerou, vrtat do kamene, umlít obilí nebo vyrobit keramiku či šperky. Detaily o akci jsou zde.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 8 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...