V sobotu se koná Mezinárodní den archeologie. Redakce vědy ČT24 nabízí tipy na zajímavé akce

Mezinárodní den archeologie je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Každoročně třetí sobotu v říjnu nabízejí archeologické organizace napříč celým světem speciální program. Může mít podobu archeologického festivalu pro rodiny, návštěvy archeologické lokality, cvičných vykopávek nebo přednášek archeologů na školách. V České republice se letos koná už devátý ročník. Z desítky akcí vytipovala Redakce vědy ČT24 pětici:

Archeologie a kůrovec v NPÚ

Národní památkový ústav se bude věnovat propojení minulosti a jednoho z nejdůležitějších témat současnosti – kůrovcové kalamitě. Přednášky se zaměří na to, jak kůrovec ovlivňuje archeologická naleziště a jaké doklady se zachovaly o kůrovcových pohromách z minulosti. Věnovat se bude i konkrétním oblastem, které byly kalamitou postižené. Více informací na stránkách NPÚ.

Vzpomínky na minulost v archeoparku Chotěbuz-Podobora

Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora je jednou z nejvýznamnějších pravěkých a raně středověkých památek Těšínského Slezska. Letos tam Mezinárodní den archeologie začne od 10:00 prohlídkou hradiště, později bude pokračovat diskuzí s archeoložkou Miriam Nývltovou Fišákovou, která se bude věnovat chrtovi. Proč právě jemu?

Roku 2005 byly při archeologickém výzkumu na hradišti nalezeny psí kosti, které odpovídají velkému plemeni podobnému ohaři či psovi typu greyhound. Jejich výzkumem se zabývají osteologové a právě tuto specializaci má také autorka přednášky, která se pokusí veřejnosti vysvětlit, co všechno se dá z jedné zvířecí kosti vyčíst. Více informací na stránkách archeoparku.

Archeologické jednohubky na univerzitě

V areálu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy si návštěvníci mohou vyzkoušet práci archeologů a antropologů a zároveň nahlédnout do tajů života v pravěku a v egyptském i evropském starověku. Součástí programu budou krátké přednášky předních českých odborníků, kterým se zde už tradičně říká archeologické jednohubky. Experti se v nich veřejnosti pokusí přiblížit témata, jako je zubařství v minulosti, dějiny psů v Irsku nebo objev mumie faraona Tutanchamona. Od jejího nalezení letos uplyne sto let.

Kromě přednášek dojde i na módní přehlídku oděvů od pravěku do starověku a návštěvníci si budou moci prohlédnout výstavu antického umění. Vše o programu na webu.

Na dně…

V Archeoparku Pavlov kromě komentovaných prohlídek expozice a programu pro děti proběhne ve 12:30 oficiální zahájení výstavy Na dně… Pavlov – Horní pole: Výzkumy ze dna novomlýnských nádrží, která návštěvníky přenese do 80. let dvacátého století „na dno“ novomlýnské nádrže.

Součástí akce budou i přednášky archeologů Martina Nováka a Ivany Vostrovské, kteří budou vyprávět o výzkumech na lokalitě Pavlov – Horní pole a o jejich zpracování. Více info na webu archeoparku.

Jak se žilo v pravěku?

Jak náročné bylo přežít v pravěku? V rámci Mezinárodního dne archeologie to bude možné vyzkoušet v Brandýse nad Labem. Návštěvníci si budou moct zatesat kamennou sekerou, vrtat do kamene, umlít obilí nebo vyrobit keramiku či šperky. Detaily o akci jsou zde.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 21 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...