Vědci objevili v Brazílii nový druh lenochoda s hlavou připomínající kokos

V jihoamerickém pralese žije pozoruhodný lenochod, který má hlavu připomínající kokosový ořech. Nemá ani české jméno, špatně se studuje, protože žije jen v korunách vysokých stromů, a je zřejmě ohrožený. Vědci nyní zjistili, že ve skutečnosti se jedná hned o dva druhy.

V brazilském pralese žijí dva druhy lenochodů s hlavou, která vypadá jako kokosový ořech, ukázal nový výzkum. Lenochody Bradypus torquatus, kteří se vyskytují v malé oblasti tohoto pobřežního lesa, vědci až doposud považovali za jeden druh – jenže se ukázalo, že ti v severní části této oblasti se geneticky výrazně liší od těch na jihu.

Může to sice na první pohled vypadat jako skvělá zpráva, ve skutečnosti to ale značně komplikuje práci ochranářům. „Geografické rozšíření jednotlivých druhů se totiž relativně zmenšuje,“ vysvětlují autoři studie a zdůrazňují potřebu další ochrany obou druhů.

Tito lenochodi se špatně sledují, nově to vědci dělají pomocí dronů vybavených termokamerami:

Lenochoda Bradypus torquatus věda popsala už roku 1811 a necelé půlstoletí poté britský zoolog John Edward Gray tvrdil, že objevil druhý druh. Jeho kolegové to tehdy odmítli s tím, že se jedná o jeden a ten stejný druh. Nová studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Mammalogy, ale ukazuje, že Gray měl pravdu a zbytek vědeckého světa se mýlil.

Genom pod lupou

Vědci v rámci nového výzkumu provedli morfologickou analýzu 24 lenochodů tohoto druhu, z nichž někteří pocházeli ze severních států Bahia a Sergipe, zatímco zbytek byl z Ria de Janeiro a Espírito Santo na jihu. Ve srovnání se svými severními protějšky měli jižní lenochodi plošší lebky, kulatější čelisti a širší lícní kosti.

Druhou částí, tou důležitější, byla genetická analýza 55 zvířat. Ta odhalila mezi jižní a severní skupinou značné rozdíly. Při studiu skupiny společně děděných mitochondriálních genů vědci identifikovali 86 mutačních kroků, které obě populace od sebe oddělovaly, a vypočítali, že k tomuto genetickému rozdělení došlo už přibližně před 4,24 milionu let.

„Náš integrační přístup ukazuje, že lze rozeznat dva druhy: severního lenochoda Bradypus torquatus, který se vyskytuje v brazilských státech Bahia a Sergipe, a jižního lenochoda Bradypus crinitus, který se vyskytuje ve státech Rio de Janeiro a Espirito Santo,“ píší vědci.

Areály těchto dvou druhů odděluje řeka Rio Doce, která podobně slouží jako dělicí čára mezi příbuznými druhy opic. Vědci ale zatím nejsou schopní říci, jestli řeka představuje opravdu fyzickou bariéru, anebo jestli jsou za tyto rozdíly zodpovědné spíše odlišné klimatické a geografické podmínky na jejích březích.

Autoři studie dodávají, že biotopy obývané oběma druhy jsou „silně fragmentované“ a že oba druhy budou pravděpodobně zařazeny do kategorie „ohrožený“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpráva o klimatu v Evropě za rok 2025: rekordní vlny veder i úbytek ledovců

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 1 hhodinou

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 14 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 18 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 19 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...