Vědci objevili v Brazílii nový druh lenochoda s hlavou připomínající kokos

V jihoamerickém pralese žije pozoruhodný lenochod, který má hlavu připomínající kokosový ořech. Nemá ani české jméno, špatně se studuje, protože žije jen v korunách vysokých stromů, a je zřejmě ohrožený. Vědci nyní zjistili, že ve skutečnosti se jedná hned o dva druhy.

V brazilském pralese žijí dva druhy lenochodů s hlavou, která vypadá jako kokosový ořech, ukázal nový výzkum. Lenochody Bradypus torquatus, kteří se vyskytují v malé oblasti tohoto pobřežního lesa, vědci až doposud považovali za jeden druh – jenže se ukázalo, že ti v severní části této oblasti se geneticky výrazně liší od těch na jihu.

Může to sice na první pohled vypadat jako skvělá zpráva, ve skutečnosti to ale značně komplikuje práci ochranářům. „Geografické rozšíření jednotlivých druhů se totiž relativně zmenšuje,“ vysvětlují autoři studie a zdůrazňují potřebu další ochrany obou druhů.

Tito lenochodi se špatně sledují, nově to vědci dělají pomocí dronů vybavených termokamerami:

Lenochoda Bradypus torquatus věda popsala už roku 1811 a necelé půlstoletí poté britský zoolog John Edward Gray tvrdil, že objevil druhý druh. Jeho kolegové to tehdy odmítli s tím, že se jedná o jeden a ten stejný druh. Nová studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Mammalogy, ale ukazuje, že Gray měl pravdu a zbytek vědeckého světa se mýlil.

Genom pod lupou

Vědci v rámci nového výzkumu provedli morfologickou analýzu 24 lenochodů tohoto druhu, z nichž někteří pocházeli ze severních států Bahia a Sergipe, zatímco zbytek byl z Ria de Janeiro a Espírito Santo na jihu. Ve srovnání se svými severními protějšky měli jižní lenochodi plošší lebky, kulatější čelisti a širší lícní kosti.

Druhou částí, tou důležitější, byla genetická analýza 55 zvířat. Ta odhalila mezi jižní a severní skupinou značné rozdíly. Při studiu skupiny společně děděných mitochondriálních genů vědci identifikovali 86 mutačních kroků, které obě populace od sebe oddělovaly, a vypočítali, že k tomuto genetickému rozdělení došlo už přibližně před 4,24 milionu let.

„Náš integrační přístup ukazuje, že lze rozeznat dva druhy: severního lenochoda Bradypus torquatus, který se vyskytuje v brazilských státech Bahia a Sergipe, a jižního lenochoda Bradypus crinitus, který se vyskytuje ve státech Rio de Janeiro a Espirito Santo,“ píší vědci.

Areály těchto dvou druhů odděluje řeka Rio Doce, která podobně slouží jako dělicí čára mezi příbuznými druhy opic. Vědci ale zatím nejsou schopní říci, jestli řeka představuje opravdu fyzickou bariéru, anebo jestli jsou za tyto rozdíly zodpovědné spíše odlišné klimatické a geografické podmínky na jejích březích.

Autoři studie dodávají, že biotopy obývané oběma druhy jsou „silně fragmentované“ a že oba druhy budou pravděpodobně zařazeny do kategorie „ohrožený“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 2 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 6 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 10 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 11 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...