Vědci objevili v Brazílii nový druh lenochoda s hlavou připomínající kokos

V jihoamerickém pralese žije pozoruhodný lenochod, který má hlavu připomínající kokosový ořech. Nemá ani české jméno, špatně se studuje, protože žije jen v korunách vysokých stromů, a je zřejmě ohrožený. Vědci nyní zjistili, že ve skutečnosti se jedná hned o dva druhy.

V brazilském pralese žijí dva druhy lenochodů s hlavou, která vypadá jako kokosový ořech, ukázal nový výzkum. Lenochody Bradypus torquatus, kteří se vyskytují v malé oblasti tohoto pobřežního lesa, vědci až doposud považovali za jeden druh – jenže se ukázalo, že ti v severní části této oblasti se geneticky výrazně liší od těch na jihu.

Může to sice na první pohled vypadat jako skvělá zpráva, ve skutečnosti to ale značně komplikuje práci ochranářům. „Geografické rozšíření jednotlivých druhů se totiž relativně zmenšuje,“ vysvětlují autoři studie a zdůrazňují potřebu další ochrany obou druhů.

Tito lenochodi se špatně sledují, nově to vědci dělají pomocí dronů vybavených termokamerami:

Lenochoda Bradypus torquatus věda popsala už roku 1811 a necelé půlstoletí poté britský zoolog John Edward Gray tvrdil, že objevil druhý druh. Jeho kolegové to tehdy odmítli s tím, že se jedná o jeden a ten stejný druh. Nová studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Mammalogy, ale ukazuje, že Gray měl pravdu a zbytek vědeckého světa se mýlil.

Genom pod lupou

Vědci v rámci nového výzkumu provedli morfologickou analýzu 24 lenochodů tohoto druhu, z nichž někteří pocházeli ze severních států Bahia a Sergipe, zatímco zbytek byl z Ria de Janeiro a Espírito Santo na jihu. Ve srovnání se svými severními protějšky měli jižní lenochodi plošší lebky, kulatější čelisti a širší lícní kosti.

Druhou částí, tou důležitější, byla genetická analýza 55 zvířat. Ta odhalila mezi jižní a severní skupinou značné rozdíly. Při studiu skupiny společně děděných mitochondriálních genů vědci identifikovali 86 mutačních kroků, které obě populace od sebe oddělovaly, a vypočítali, že k tomuto genetickému rozdělení došlo už přibližně před 4,24 milionu let.

„Náš integrační přístup ukazuje, že lze rozeznat dva druhy: severního lenochoda Bradypus torquatus, který se vyskytuje v brazilských státech Bahia a Sergipe, a jižního lenochoda Bradypus crinitus, který se vyskytuje ve státech Rio de Janeiro a Espirito Santo,“ píší vědci.

Areály těchto dvou druhů odděluje řeka Rio Doce, která podobně slouží jako dělicí čára mezi příbuznými druhy opic. Vědci ale zatím nejsou schopní říci, jestli řeka představuje opravdu fyzickou bariéru, anebo jestli jsou za tyto rozdíly zodpovědné spíše odlišné klimatické a geografické podmínky na jejích březích.

Autoři studie dodávají, že biotopy obývané oběma druhy jsou „silně fragmentované“ a že oba druhy budou pravděpodobně zařazeny do kategorie „ohrožený“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 8 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 12 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 14 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 15 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 17 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...