Z problému prospěch. Vědci dokázali účinně přeměnit oxid uhličitý na ethen

Tým vědců z University of Illinois Chicago (UIC) objevil způsob, jak přeměnit sto procent oxidu uhličitého zachyceného z průmyslových emisí na ethen, který je klíčovým stavebním prvkem pro výrobu plastových výrobků. Postup popsali v časopise Cell Reports Physical Science.

Oxid uhličitý  vypouštěný lidmi je hlavní příčinou současného oteplování planety, růst teplot zároveň přináší hlad, nedostatek vody, častější požáry a další katastrofy. Vědci zkoušejí už od začátku tisíciletí najít cestu, jak negativní efekt přeměnit v poztivní. Ale zatím to bylo stále složité, drahé nebo neúčinné.

Nejzajímavější možností se zdá proměna oxidu uhličitého na ethen; tento výzkum probíhá už dekádu. Nový úspěch expertů z Chicaga, který popsali v časopise Cell Reports Physical Science, je přelomový v tom, že dokázal využít téměř sto procent oxidu uhličitého a přeměnit jej na užitečné uhlovodíky.

Jejich systém využívá elektrolýzu k přeměně zachyceného plynného oxidu uhličitého na vysoce čistý ethen (dříve známý jako etylen), přičemž vedlejšími produkty jsou další paliva na bázi uhlíku a kyslík.

Tento proces dokáže přeměnit až šest tun oxidu uhličitého na jednu tunu ethenu, čímž se recykluje téměř všechen zachycený oxid uhličitý. Protože systém pracuje na elektřinu, může být uhlíkově negativní – samozřejmě jen v případě, že se využijí solární nebo větrné zdroje, případně energie z jádra.

Čistý zápor

Podle autorů jejich přístup překonává cíl čistých nulových emisí uhlíku, který si kladou jiné technologie zachycování a přeměny uhlíku. Ten jejich totiž reálně snižuje celkovou produkci oxidu uhličitého v průmyslu. „Je to čistý zápor,“ popsali. „Na každou tunu vyrobeného ethenu odvedete šest tun oxidu uhličitého, které by se jinak dostaly do atmosféry.“

Předchozí pokusy o přeměnu oxidu uhličitého na ethen se opíraly o reaktory, které ale dokázaly přeměnit na uhlovodíky pouhých deset procent emisí CO2. Ethen musel být navíc později oddělen od oxidu uhličitého v energeticky náročném procesu, který často zahrnuje fosilní paliva.

V přístupu UIC prochází elektrický proud článkem, jehož polovina je naplněna zachyceným oxidem uhličitým a druhá polovina roztokem na bázi vody. Elektrizovaný katalyzátor vtahuje nabité atomy vodíku z molekul vody do druhé poloviny jednotky oddělené membránou, kde se spojí s nabitými atomy uhlíku z molekul oxidu uhličitého za vzniku ethenu.

Ethen lidstvo potřebuje

Mezi vyráběnými chemikáliemi na světě je ethen na třetím místě v emisích uhlíku po čpavku a cementu. Používá se nejen k výrobě plastových výrobků pro obalový, zemědělský a automobilový průmysl, ale také k výrobě chemikálií používaných v nemrznoucích směsích, lékařských sterilizátorech a vinylových obkladech domů.

Ethen se obvykle vyrábí procesem, který vyžaduje obrovské množství tepla. Vzniká při něm navíc přibližně 1,5 tuny emisí uhlíku na tunu vyrobeného etylenu. Protože se ročně vyrobí v průměru asi 160 milionů tun etylenu, celosvětově to způsobí více než 260 milionů tun emisí oxidu uhličitého.

Kromě ethenu se vědcům z UIC podařilo pomocí elektrolýzy vyrobit i další produkty bohaté na uhlík, které jsou užitečné pro průmysl. Dosáhli také velmi vysoké účinnosti přeměny sluneční energie, když deset procent energie ze solárních panelů přeměnili přímo na výstupní uhlíkový produkt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 8 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 8 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 11 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...