Jeden z největších suchozemských predátorů Tyrannosaurus rex měl obdivuhodně silný skus. Mocnými čelistmi dokázal rozdrtit kosti a vyvinout až několikatunový tlak. Síle stisku tohoto dinosaura a jemu podobných pradávných predátorů pomohla zajímavá evoluční změna lebky, při které měl oční důlek – takzvaná očnice – tvar elipsy nebo byl zploštělý jako klíčová dírka, uvádí studie zveřejněná v odborném časopise Communications Biology.
Lebky s kruhovou očnicí jsou podle počítačových simulací při stisku čelistí více namáhané. Naopak jiné než kruhové tvary u masožravých dinosaurů námahu výrazně sníží a umožní při skusu vyvinout bez narušení lebky mnohem větší tlak.
„Lebka a spodní čelist musí mít při krmení na tak silný zkus kapacitu,“ uvedl autor studie a paleontolog z univerzity v anglickém Birminghamu Stephan Lautenschlager. „Toho lze dosáhnout silnější lebkou nebo usměrněním vzniklého napětí tak, aby ho bylo méně – například jinými než kruhovými očnicemi,“ vysvětlil odborník.
Lautenschlager prozkoumal tvar očnic u více než 410 vymřelých druhů, z toho 230 dinosaurů a jejich plazích příbuzných, jako například krokodýlů nebo létajících ještěrů pterosaurů. Obzvlášť se zaměřil na skupinu zvanou teropodi, mezi které patří i všichni masožraví dinosauři.
Z jeho studie vyplývá, že jakmile má zástupce teropodů lebku delší než zhruba jeden metr, tvar očnice se zploští a stane se elipsou nebo získá zhruba tvar klíčové dírky. Tato evoluční změna nastala globálně a nezávisle u několika skupin teropodů v delším časovém horizontu, vyplývá ze studie.
Nezvyklý tvar očnice měli mimo jiné zástupci čeledi tyranosauridů, jako je severoamerický Tyrannosaurus rex a asijský tarbosaurus, a příslušníci jiných čeledí včetně jihoamerického giganotosaura a carnotaura, severoamerického allosaura, afrického spinosaura anebo evropského baryonyxe. Mláďata těchto predátorů měla očnice kulaté a změna tvaru u nich nastala s tím, jak dospívala.
U menších masožravých teropodů, jako je velociraptor, byly očnice kruhové. Změny v lebce se netýkaly ani několika málo býložravých teropodů – podle studie dokonce žádný z býložravých dinosaurů neměl jiné než kruhové očnice.
Dinosauři se poprvé na Zemi objevili zhruba před 230 miliony let v období triasu, přičemž změna očnice se projevila až po milionech let. Raným příkladem této změny byl severoamerický dilophosaurus, který žil zhruba před 190 miliony let v období jury.
Teropodi s modifikovanými očnicemi měli užší oční důlky, čímž se zmenšily oční bulvy, ale zvětšil prostor pro svaly čelisti, uvedl Lautenschlager. Studie nezkoumala, zda tyto evoluční změny měly vliv na ostrost vidění.
