Země si může připsat nový světový rekord: Vědci zkoumající rotaci naší planety teď potvrdili, že 29. červen byl nejkratším dnem v historii detailního měření. Když Země dokončí jednu úplnou otáčku kolem své osy, rychlost otáčení – téměř 24 hodin s malými výkyvy – určuje délku našeho dne. Dne 29. června se ale Země otáčela o něco rychleji než obvykle, čímž se náš den zkrátil o 1,59 milisekundy.
Země zažila nejkratší den v historii, potvrdili vědci
Letošní 29. červen byl nejkratším dnem na Zemi – přinejmenším od vynálezu atomových hodin, které umožňují měřit čas extrémně přesně. K zaznamenávání doby rotace Země se používají od 60. let 20. století. Roku 1987 založily Mezinárodní astronomická unie a Mezinárodní unie pro geodézii a geofyziku Mezinárodní službu pro rotaci Země a referenční systémy, která sleduje rotaci Země a udržuje globální čas.
V posledních letech tato měření ukázala zajímavý vzorec: zemská rotace se zrychluje. Roku 2020 měla naše planeta 28 nejkratších dnů v historii – 19. července 2020 přišla půlnoc o 1,47 milisekundy dříve, než se očekávalo. Ani v roce 2021 se rychlost rotace Země nezpomalila, ačkoli rok 2021 byl o zlomek delší než rok 2020.
A také rok 2022 zatím vypadá jako rekordní. 29. červen totiž nebyl jediným dnem, který utekl neobvykle rychle. Dne 26. července dosáhla planeta půlnoci o 1,50 milisekundy dříve, než se čekalo. A pokud se bude planeta otáčet stále rychleji, může tento rekord v blízké budoucnosti opět brzy padnout.
Co se děje?
Proč se rotace Země zrychluje? Astronomové na tuto otázku stále nemají odpověď, ale mají několik teorií. Na nadcházejícím výročním zasedání Asijsko-oceánské geovědní společnosti by astronomové měli diskutovat o tomto zkracování délky dne a o tom, jak souvisí s jevem zvaným „Chandlerovo kývání“.
Chandlerovo kolísání jsou vlastně malé a nepravidelné pohyby, které způsobují mírnou změnu rotace Země. Předpokládá se, že tlakové změny v atmosféře a na dně oceánů způsobují chvění, které posouvá osu rotace Země.
„Běžná amplituda Chandlerova kolísání je na zemském povrchu asi tři až čtyři metry, ale v letech 2017 až 2020 zmizela,“ uvedl pro Time and Date Leonid Zotov, astronom z Mezinárodní astronomické unie.
Další teorie, které se pokoušejí změnu rychlosti rotace Země vysvětlit, zahrnují menší váhu pólů způsobenou táním ledovců, seismickou aktivitu a změny ve vnitřním roztaveném jádru planety.
Běžný člověk samozřejmě tyto drobné změny nezaznamenal a ani zaznamenat nemohl – nikdo totiž není schopný vnímat čas v řádu milisekund. Dokážou to ale počítače – a právě na ně by tato změna, bude-li pokračovat, mohla mít dopad. Pokud se rotace Země bude i nadále zrychlovat, mohlo by to ovlivnit způsob, jakým tyto přístroje sledují čas: protože satelity GPS a chytré telefony, počítače a další komunikační zařízení používají atomové hodiny, vyšší rychlost rotace ovlivní jejich funkci a může zhoršit možnosti jejich využití.
Mezinárodní časoměřiči si pohrávají s myšlenkou zavedení záporné přestupné sekundy na konci prosince. Cílem je odečíst od našich hodin jednu sekundu, aby byl „lidský“ čas lépe synchronizovaný s rotací Země.
Ne všichni s tímto návrhem ale souhlasí: Mateřská společnost Facebooku Meta zveřejnila 25. července blogový příspěvek, ve kterém tvrdí, že záporná přestupná sekunda je zastaralý nápad ze 70. let 20. století, který by způsobil kolaps dnešních datových programů a technologií.
Nikdo také zatím neví, zda se Země nakonec zpomalí, nebo bude dál spěchat – to není jasné ani odborníkům. „Myslím, že je 70procentní šance, že jsme na minimu délky dne,“ řekl Zotov časopisu Time and Date, „a zápornou přestupnou sekundu nebudeme potřebovat.“