Kočky jsou nebezpečný invazivní druh, oznámila Polská akademie věd. Zaskočila tím veřejnost

Když Polská akademie věd zařadila kočku domácí mezi invazivní, tedy nepůvodní druhy, mnohé tím zaskočila, nebo dokonce rozčílila, napsala agentura AP. Pro chovatele koček se ale nic nezměnilo, ujistily úřady.

Wojciech Solarz, biolog z Polské akademie věd (PAN) přiznává, že nečekal vlnu rozhořčených reakcí, která se zvedla poté, co Ústav pro ochranu přírody kočku domácí zařadil na seznam invazivních druhů s pořadovým číslem 1787. Reakce veřejnosti podle něj mohou souviset s tím, jak věc vyložila média: některé články podle něj vyvolávaly dojem, že ústav vyzývá například k likvidaci toulavých koček.

Solarz připomíná, že vědci se ve stále větší míře shodují, že vzhledem k tomu, kolik ptáků a malých savců uloví, mají kočky domácí škodlivý vliv na druhovou rozmanitost. Ústav pro ochranu přírody na svých internetových stránkách také připomíná, že kočka zdomácněla asi před deseti tisíci lety na Blízkém východě.

„Proto z čistě vědecké perspektivy na území Evropy, a tedy také v Polsku, ji musíme považovat za nepůvodní druh,“ vysvětlil ústav v rámci nynější kontroverze.

Podle Solarze kočka domácí kritéria invazivního druhu splňuje „na sto procent“. Ústav pro ochranu přírody chovatelům doporučuje, aby svým kočičím mazlíčkům v době hnízdění ptáků omezili volný pohyb venku.

Veterinářka Dorota Sumińská, autorka knížky Šťastná kočka, v televizi TVN řekla, že za snižující se biodiverzitu může znečištění životního prostředí nebo fasády domů, do kterých narážejí ptáci. Na kočky se podle ní svaluje příliš velká část viny.

Kočičí kampaň

Polská Státní agentura pro ochranu přírody varovala před šířením „fake news“ v souvislosti s články o zařazení kočky domácí mezi invazivní druhy. Ujistila, že nejde o seznam polský ani unijní, a není tedy třeba ke kočkám přistupovat jako k „nepůvodnímu druhu představujícímu ohrožení pro Polsko nebo EU“.

Pro majitele těchto zvířat to znamená, že nemusejí mít povolení pro jejich chov, prodej nebo nákup. Ale i tento úřad chovatele upozornil, že jejich miláčci mohou představovat významné nebezpečí pro divoce žijící živočichy a že by je proto neměli pouštět ven bez „náležitého dohledu“.

Mezi invazivní druhy živočichů s významným dopadem na přírodu patří v Evropské unii například nutrie říční, psík mývalovitý nebo veverka popelavá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 7 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 10 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...