Kočky jsou nebezpečný invazivní druh, oznámila Polská akademie věd. Zaskočila tím veřejnost

Když Polská akademie věd zařadila kočku domácí mezi invazivní, tedy nepůvodní druhy, mnohé tím zaskočila, nebo dokonce rozčílila, napsala agentura AP. Pro chovatele koček se ale nic nezměnilo, ujistily úřady.

Wojciech Solarz, biolog z Polské akademie věd (PAN) přiznává, že nečekal vlnu rozhořčených reakcí, která se zvedla poté, co Ústav pro ochranu přírody kočku domácí zařadil na seznam invazivních druhů s pořadovým číslem 1787. Reakce veřejnosti podle něj mohou souviset s tím, jak věc vyložila média: některé články podle něj vyvolávaly dojem, že ústav vyzývá například k likvidaci toulavých koček.

Solarz připomíná, že vědci se ve stále větší míře shodují, že vzhledem k tomu, kolik ptáků a malých savců uloví, mají kočky domácí škodlivý vliv na druhovou rozmanitost. Ústav pro ochranu přírody na svých internetových stránkách také připomíná, že kočka zdomácněla asi před deseti tisíci lety na Blízkém východě.

„Proto z čistě vědecké perspektivy na území Evropy, a tedy také v Polsku, ji musíme považovat za nepůvodní druh,“ vysvětlil ústav v rámci nynější kontroverze.

Podle Solarze kočka domácí kritéria invazivního druhu splňuje „na sto procent“. Ústav pro ochranu přírody chovatelům doporučuje, aby svým kočičím mazlíčkům v době hnízdění ptáků omezili volný pohyb venku.

Veterinářka Dorota Sumińská, autorka knížky Šťastná kočka, v televizi TVN řekla, že za snižující se biodiverzitu může znečištění životního prostředí nebo fasády domů, do kterých narážejí ptáci. Na kočky se podle ní svaluje příliš velká část viny.

Kočičí kampaň

Polská Státní agentura pro ochranu přírody varovala před šířením „fake news“ v souvislosti s články o zařazení kočky domácí mezi invazivní druhy. Ujistila, že nejde o seznam polský ani unijní, a není tedy třeba ke kočkám přistupovat jako k „nepůvodnímu druhu představujícímu ohrožení pro Polsko nebo EU“.

Pro majitele těchto zvířat to znamená, že nemusejí mít povolení pro jejich chov, prodej nebo nákup. Ale i tento úřad chovatele upozornil, že jejich miláčci mohou představovat významné nebezpečí pro divoce žijící živočichy a že by je proto neměli pouštět ven bez „náležitého dohledu“.

Mezi invazivní druhy živočichů s významným dopadem na přírodu patří v Evropské unii například nutrie říční, psík mývalovitý nebo veverka popelavá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 16 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 20 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.