Kočky jsou nebezpečný invazivní druh, oznámila Polská akademie věd. Zaskočila tím veřejnost

Když Polská akademie věd zařadila kočku domácí mezi invazivní, tedy nepůvodní druhy, mnohé tím zaskočila, nebo dokonce rozčílila, napsala agentura AP. Pro chovatele koček se ale nic nezměnilo, ujistily úřady.

Wojciech Solarz, biolog z Polské akademie věd (PAN) přiznává, že nečekal vlnu rozhořčených reakcí, která se zvedla poté, co Ústav pro ochranu přírody kočku domácí zařadil na seznam invazivních druhů s pořadovým číslem 1787. Reakce veřejnosti podle něj mohou souviset s tím, jak věc vyložila média: některé články podle něj vyvolávaly dojem, že ústav vyzývá například k likvidaci toulavých koček.

Solarz připomíná, že vědci se ve stále větší míře shodují, že vzhledem k tomu, kolik ptáků a malých savců uloví, mají kočky domácí škodlivý vliv na druhovou rozmanitost. Ústav pro ochranu přírody na svých internetových stránkách také připomíná, že kočka zdomácněla asi před deseti tisíci lety na Blízkém východě.

„Proto z čistě vědecké perspektivy na území Evropy, a tedy také v Polsku, ji musíme považovat za nepůvodní druh,“ vysvětlil ústav v rámci nynější kontroverze.

Podle Solarze kočka domácí kritéria invazivního druhu splňuje „na sto procent“. Ústav pro ochranu přírody chovatelům doporučuje, aby svým kočičím mazlíčkům v době hnízdění ptáků omezili volný pohyb venku.

Veterinářka Dorota Sumińská, autorka knížky Šťastná kočka, v televizi TVN řekla, že za snižující se biodiverzitu může znečištění životního prostředí nebo fasády domů, do kterých narážejí ptáci. Na kočky se podle ní svaluje příliš velká část viny.

Kočičí kampaň

Polská Státní agentura pro ochranu přírody varovala před šířením „fake news“ v souvislosti s články o zařazení kočky domácí mezi invazivní druhy. Ujistila, že nejde o seznam polský ani unijní, a není tedy třeba ke kočkám přistupovat jako k „nepůvodnímu druhu představujícímu ohrožení pro Polsko nebo EU“.

Pro majitele těchto zvířat to znamená, že nemusejí mít povolení pro jejich chov, prodej nebo nákup. Ale i tento úřad chovatele upozornil, že jejich miláčci mohou představovat významné nebezpečí pro divoce žijící živočichy a že by je proto neměli pouštět ven bez „náležitého dohledu“.

Mezi invazivní druhy živočichů s významným dopadem na přírodu patří v Evropské unii například nutrie říční, psík mývalovitý nebo veverka popelavá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 7 hhodinami

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 9 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 11 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
před 13 hhodinami

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
včera v 10:03

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
včera v 08:04

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

Evropský pohled