Vlaky by mohly zachytávat obrovské množství oxidu uhličitého. Zcela ekologicky, ukazuje výzkum

Železnice po celém světě by mohly pomoci zmírnit změnu klimatu a vyčistit ovzduší od oxidu uhličitého – nejrozšířenějšího skleníkového plynu. Americký start-up by chtěl využít vlaky jako obří mobilní lapače. Vědci systém popsali v odborném časopise Joule.

Americký start-up CO2Rail Company spolupracuje s týmem výzkumníků na návrhu technologie přímého zachycování vzduchu (Direct Air Capture – DAC), která odstraňuje oxid uhličitý ze vzduchu a kterou lze využít ve speciálních železničních vozech – ty by se ale daly bez problémů zapojit do dnes provozovaných vlaků v pravidelném provozu.

Technologie zachytávání oxidu uhličitého mají obecně jeden společný problém: musí nasávat vzduch, ze kterého pak odstraňují tento skleníkový plyn. Jenže k tomu je zapotřebí spousta energie – a tedy peněz. Americký start-up ale využil myšlenky, že když vlaky jedou, tak mohou vzduch nasávat už jen samotným pohybem.

Vozy DAC jsou vybavené jakýmisi lapači, které svádějí okolní vzduch proudící proti vlaku; přivádějí ho do velké válcové sběrné komory, kde se zachycuje oxid uhličitý. Eliminují tak úplně potřebu energeticky náročných ventilátorových systémů, které jsou nezbytné u jiných zařízení na zachytávání CO2.

Vzduch pak ve voze prochází chemickým procesem, který odděluje CO2, a očistěný vzduch pak putuje ven ze zadní části nebo spodní části vozu a vrací se do atmosféry. 

Po zachycení dostatečného množství se komora uzavře a zachycený CO2 se shromáždí, zkoncentruje a uloží do zásobníku kapaliny, dokud ho nebude možné vypustit z do běžných železničních cisteren. V této podobě se dá využít buď v průmyslu, anebo se uloží do země.

Volná energie

Výhodné je, že všechny tyto procesy využívají energii získávanou z obnovitelných zdrojů energie – nemůže se tedy stát, že na zachycení CO2 se uvolní ještě víc CO2.

Když vlak začne brzdit, jeho systém energetického brzdění přemění hybnost vlaku na elektrickou energii – podobně jako rekuperační elektromobil. V současné době se tato energie ve starších vlacích nejčastěji rozptyluje ve formě tepla a při každém brzdném manévru se vypouští z horní části lokomotivy. DAC vozy by tuto energii mohly využívat. Modernější vlaky už za jistých okolností rekuperaci využívají.

Eric Bachman ze společnosti CO2Rail Company dodává, že „v průměru každý kompletní brzdný manévr vyprodukuje tolik energie, že by stačila na napájení dvaceti průměrných domácností po celý den, takže nejde o zanedbatelné množství“. 

V řadě zemí světa je dnes už vlaková doprava navíc zcela poháněná jen obnovitelnými zdroji, jako jsou větrné nebo solární elektrárny, takže i samotný provoz železnice je bezemisní.

Plány se zachytáváním CO2 počítají

Profesor Peter Styring, ředitel britského Centra pro využití oxidu uhličitého na Sheffieldské univerzitě a spoluautor výzkumu, tvrdí, že přímé zachycování oxidu uhličitého z prostředí se stává stále naléhavější nutností pro zmírnění nejhorších dopadů klimatických změn.

„V současné době se obrovské množství udržitelné energie, které vzniká při brzdění nebo zpomalování vlaku, jednoduše ztrácí. Tato inovativní technologie nejenže využije udržitelnou energii vzniklou při brzdném manévru k zachycení značného množství CO2, ale také využije mnoha synergií, které by poskytla integrace v rámci celosvětové železniční sítě.“

Technologie podle něj umožňuje zachytávat významné množství oxidu uhličitého s mnohem nižšími náklady. „Má potenciál dosáhnout roční produktivity 0,45 gigatun do roku 2030, 2,9 gigatun do roku 2050 a 7,8 gigatun do roku 2075, přičemž každý vůz bude mít v blízké budoucnosti roční kapacitu 3000 tun CO2,“ uvádí kalkulace, se kterými jeho tým pracuje.

Na rozdíl od stacionárních provozů, které vyžadují rozsáhlé plochy půdy pro vybudování zařízení a výstavbu obnovitelných zdrojů energie pro jejich napájení, by CO2Rail byl mobilní a veřejnost by ho zpravidla neviděla. Potenciální dopad této technologie byl nedávno oživen, když evropské dopravní organizace začátkem tohoto měsíce oznámily, že se zavázaly ztrojnásobit využívání vysokorychlostní železnice do roku 2050, aby omezily leteckou dopravu produkující obrovské množství CO2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 9 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 11 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 12 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...