Vlaky by mohly zachytávat obrovské množství oxidu uhličitého. Zcela ekologicky, ukazuje výzkum

Železnice po celém světě by mohly pomoci zmírnit změnu klimatu a vyčistit ovzduší od oxidu uhličitého – nejrozšířenějšího skleníkového plynu. Americký start-up by chtěl využít vlaky jako obří mobilní lapače. Vědci systém popsali v odborném časopise Joule.

Americký start-up CO2Rail Company spolupracuje s týmem výzkumníků na návrhu technologie přímého zachycování vzduchu (Direct Air Capture – DAC), která odstraňuje oxid uhličitý ze vzduchu a kterou lze využít ve speciálních železničních vozech – ty by se ale daly bez problémů zapojit do dnes provozovaných vlaků v pravidelném provozu.

Technologie zachytávání oxidu uhličitého mají obecně jeden společný problém: musí nasávat vzduch, ze kterého pak odstraňují tento skleníkový plyn. Jenže k tomu je zapotřebí spousta energie – a tedy peněz. Americký start-up ale využil myšlenky, že když vlaky jedou, tak mohou vzduch nasávat už jen samotným pohybem.

Vozy DAC jsou vybavené jakýmisi lapači, které svádějí okolní vzduch proudící proti vlaku; přivádějí ho do velké válcové sběrné komory, kde se zachycuje oxid uhličitý. Eliminují tak úplně potřebu energeticky náročných ventilátorových systémů, které jsou nezbytné u jiných zařízení na zachytávání CO2.

Vzduch pak ve voze prochází chemickým procesem, který odděluje CO2, a očistěný vzduch pak putuje ven ze zadní části nebo spodní části vozu a vrací se do atmosféry. 

Po zachycení dostatečného množství se komora uzavře a zachycený CO2 se shromáždí, zkoncentruje a uloží do zásobníku kapaliny, dokud ho nebude možné vypustit z do běžných železničních cisteren. V této podobě se dá využít buď v průmyslu, anebo se uloží do země.

Volná energie

Výhodné je, že všechny tyto procesy využívají energii získávanou z obnovitelných zdrojů energie – nemůže se tedy stát, že na zachycení CO2 se uvolní ještě víc CO2.

Když vlak začne brzdit, jeho systém energetického brzdění přemění hybnost vlaku na elektrickou energii – podobně jako rekuperační elektromobil. V současné době se tato energie ve starších vlacích nejčastěji rozptyluje ve formě tepla a při každém brzdném manévru se vypouští z horní části lokomotivy. DAC vozy by tuto energii mohly využívat. Modernější vlaky už za jistých okolností rekuperaci využívají.

Eric Bachman ze společnosti CO2Rail Company dodává, že „v průměru každý kompletní brzdný manévr vyprodukuje tolik energie, že by stačila na napájení dvaceti průměrných domácností po celý den, takže nejde o zanedbatelné množství“. 

V řadě zemí světa je dnes už vlaková doprava navíc zcela poháněná jen obnovitelnými zdroji, jako jsou větrné nebo solární elektrárny, takže i samotný provoz železnice je bezemisní.

Plány se zachytáváním CO2 počítají

Profesor Peter Styring, ředitel britského Centra pro využití oxidu uhličitého na Sheffieldské univerzitě a spoluautor výzkumu, tvrdí, že přímé zachycování oxidu uhličitého z prostředí se stává stále naléhavější nutností pro zmírnění nejhorších dopadů klimatických změn.

„V současné době se obrovské množství udržitelné energie, které vzniká při brzdění nebo zpomalování vlaku, jednoduše ztrácí. Tato inovativní technologie nejenže využije udržitelnou energii vzniklou při brzdném manévru k zachycení značného množství CO2, ale také využije mnoha synergií, které by poskytla integrace v rámci celosvětové železniční sítě.“

Technologie podle něj umožňuje zachytávat významné množství oxidu uhličitého s mnohem nižšími náklady. „Má potenciál dosáhnout roční produktivity 0,45 gigatun do roku 2030, 2,9 gigatun do roku 2050 a 7,8 gigatun do roku 2075, přičemž každý vůz bude mít v blízké budoucnosti roční kapacitu 3000 tun CO2,“ uvádí kalkulace, se kterými jeho tým pracuje.

Na rozdíl od stacionárních provozů, které vyžadují rozsáhlé plochy půdy pro vybudování zařízení a výstavbu obnovitelných zdrojů energie pro jejich napájení, by CO2Rail byl mobilní a veřejnost by ho zpravidla neviděla. Potenciální dopad této technologie byl nedávno oživen, když evropské dopravní organizace začátkem tohoto měsíce oznámily, že se zavázaly ztrojnásobit využívání vysokorychlostní železnice do roku 2050, aby omezily leteckou dopravu produkující obrovské množství CO2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 21 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...