Vědci vytvořili protilátky proti covidu ve slepičích vejcích

Vědcům z Kalifornské univerzity v Davisu se podařilo vytvořit protilátky proti viru SARS-CoV-2 ve slepičích vejcích. Protilátky získané z vajec by mohly být použity k léčbě covidu, nebo jako preventivní opatření pro osoby vystavené této nemoci. Studie vyšla v odborném časopise Viruses.

„Krása tohoto systému spočívá v tom, že díky ptákům můžeme vyrobit obrovské množství protilátek,“ uvedl profesor Rodrigo Gallardo z Fakulty veterinární medicíny UC Davis. „Kromě nízkých nákladů na produkci těchto protilátek u slepic je lze velmi rychle aktualizovat pomocí antigenů, což umožňuje získat ochranu proti právě aktuálním variantám kmenů,“ dodal.

Jak to funguje?

Ptáci produkují typ protilátek zvaný IgY, srovnatelný s IgG u lidí a jiných savců. IgY nezpůsobuje alergii ani nevyvolává imunitní reakce, pokud je injekčně aplikován lidem. IgY se objevuje jak v séru ptáků, tak v jejich vejcích. Protože slepice snese ročně asi tři stovky vajec, lze díky tomu získat velké množství IgY.

Gallardo a jeho kolegové v tomto experimentu imunizovali slepice dvěma dávkami tří různých vakcín založených na spike proteinu viru SARS-CoV-2. Měřili protilátky ve vzorcích krve slepic a ve vaječných žloutcích tři a šest týdnů po poslední imunizaci.

Protilátky pak byly otestovány na jejich schopnost blokovat koronavirus, když se pokouší nakazit lidské buňky, v Národním centru pro biologickou obranu a infekční choroby na Univerzitě George Masona ve Virginii.

Vejce i séra imunizovaných slepic obsahovala protilátky, které rozpoznaly virus SARS-CoV-2. Protilátky ze séra byly přirom při neutralizaci viru účinnější, pravděpodobně proto, že v krvi je celkově více protilátek, vysvětluje Gallardo.

Cílem výzkumu je vývoj technologie protilátek na bázi vajec. Vědci doufají, že takto získané protilátky nasadí v preventivní léčbě, například ve spreji, který by mohli používat lidé s vysokým rizikem vystavení koronaviru.

Slepičí vejce se při výrobě vakcín využívají už dlouho, jsou hlavním zdrojem osvědčených očkovacích látek proti chřipce. Jde tedy o prověřenou a bezpečnou technologii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 12 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 14 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 16 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 20 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
21. 1. 2025
Načítání...