Želvy dokáží zpomalit své stárnutí, popsali vědci. Chtějí toho využít i pro lidi

Mnoho druhů želv dokáže zpomalit proces stárnutí, a to dokonce výrazně. Vyplývá to ze dvou nových studií, které vyšly na konci června. Ačkoli všechny živé organismy stárnou a umírají, někteří živočichové podle vědců s přibývajícím věkem neztrácejí na síle.

Badatelé mimo jiné poprvé prokázali, že želvy, krokodýli a mloci mají vzhledem ke své velikosti obzvláště pomalé stárnutí a delší život. Za nejstaršího žijícího suchozemského živočicha na světě považují Jonathana, 190 let starého samce želvy obrovské žijícího na Seychelách.

Autoři jedné ze studií také zjistili, že ochranné vlastnosti, jako je tvrdý krunýř většiny druhů želv, přispívají k pomalejšímu stárnutí a v některých případech dokonce k tomu, co se označuje jako takzvané zanedbatelné stárnutí. Organismy, u kterých mortalita není závislá na jejich věku, umírají nahodile z vnějších příčin. Nelze přesně určit maximální délku jejich života.

„Tyto různé ochranné mechanismy mohou snížit úmrtnost živočichů, protože je nesežerou jiná zvířata,“ uvedla hlavní autorka studie Beth Reinkeová ze Severovýchodní illinoiské univerzity. „Je tedy pravděpodobnější, že budou žít déle, a to vytváří tlak na pomalejší stárnutí. Největší podporu pro hypotézu ochranného fenotypu jsme našli u želv. Opět to dokazuje, že želvy jako skupina jsou jedinečné,“ dodala vědkyně.

Zjištění naznačují, že stárnutí není pro všechny organismy nevyhnutelné. Při zkoumání želv žijících v zoologických zahradách a akváriích autoři studie zjistili, že z 52 druhů jich 75 procent vykazuje extrémně pomalé stárnutí a celkem čtyři pětiny stárnou pomaleji než moderní lidé.

Pochopení stárnutí může pomoci lidem

„Pokud pochopíme, co umožňuje některým živočichům stárnout pomaleji, můžeme lépe porozumět stárnutí u lidí a také můžeme informovat o strategiích ochrany plazů a obojživelníků, z nichž mnohým hrozí ohrožení nebo jsou ohroženi,“ poznamenal další z autorů studie David Miller.

Podle výzkumů jsou některé z těchto druhů želv dokonce schopny snížit rychlost svého stárnutí v reakci na lepší životní podmínky v zoologických zahradách a akváriích ve srovnání s volnou přírodou.

„Zní to dramaticky, když řekneme, že vůbec nestárnou, ale v podstatě se pravděpodobnost jejich úmrtí s přibývajícími léty nemění, jakmile překročí reprodukční věk,“ řekla Reinkeová. Výsledky jejího výzkumu zveřejnil odborný časopis Science.

Podle vědců však skutečnost, že někteří živočichové vykazují zanedbatelné stárnutí, neznamená, že jsou nesmrtelní. Znamená to pouze, že riziko jejich úmrtí se s věkem nezvyšuje. Všichni nakonec zemřou v důsledku nevyhnutelných příčin, jako je například nemoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...