Mezinárodní vědecký tým objevil největší známou bakterii. Při svém rozměru bezmála jednoho centimetru je tak veliká, že se dá vidět pouhým okem. Přitom ji tvoří jedna velká buňka. Monstrózní mikroorganismus se podobá vláknu a jeho vlastnosti a životní cyklus popsala studie v časopise Science.
Jako kdyby měl člověk výšku Mount Everestu. Vědci objevili superobří bakterii
Neobvyklá velikost je pozoruhodná, protože bakterie nejsou běžně viditelné bez pomoci mikroskopu. V tomto případě je ale pozorovatelná v Petriho misce bez jakéhokoliv přístroje.
„Je asi pěttisíckrát větší než většina bakterií. Abychom to uvedli do nějakého kontextu: Je to stejné, jako kdyby člověk narazil na jiného člověka vysokého jako Mount Everest,“ komentoval velikost objevu autor objevu Jean-Marie Volland.
Úkol geneticky popsat neobvyklá vlákna dostala Silvina Gonzalez-Rizzová. Ta si zpočátku myslela, že se jedná o nějaký neznámý mnohobuněčný organismus, jenže brzy se ukázalo, jak byla na omylu: každé vlákno je jedna gigantická buňka, která tvoří bakterii. „Uvědomili jsme si, že jsou jedinečné.“
Vědci pak už snadno další analýzou zjistili, že se jedná o bakterii patřící do rodu Thiomargarita, pojmenovali ji Thiomargarita magnifica. „Magnifica proto, že magnus v latině znamená velký a připomíná i nádherné francouzské slovo magnifique (velkolepý),“ vysvětlila Gonzalez-Rizzová. „Takový objev otevírá nové otázky o typech bakterií, které jsme zatím nemohli studovat.“
Pohled na obří bakterie
Nalezená bakterie se vyskytuje v mangrovech. Právě to z jí podle vědců dalo její jedinečné vlastnosti i rozměry. „Mangrovy a jejich mikrobiomy jsou důležitými ekosystémy pro koloběh uhlíku. Pokud se podíváte na rozlohu, jakou zabírají v globálním měřítku, je to méně než jedno procento pobřežní oblasti na celém světě. Ale když se pak podíváte na ukládání uhlíku, zjistíte, že se podílejí z deseti až patnácti procent na uhlíku uloženém v pobřežních sedimentech,“ popsali autoři výzkumu.
Volland dostal za úkol vizualizovat tyto obří buňky ve třech rozměrech a při poměrně velkém zvětšení. Pomocí různých mikroskopických technik, jako je například rentgenová tomografie, zviditelnil celá vlákna o délce až 9,66 mm a potvrdil, že se skutečně jedná o obří jednotlivé buňky, nikoliv o mnohobuněčná vlákna, jak je běžné u jiných velkých sirných bakterií.
Podle Vollanda jsou nově objevené bakterie opravdu výjimečné: obsahují třikrát více genů než většina bakterií a stovky tisíc kopií genomu, které jsou rozprostřeny po celé buňce. Vědci tvrdí, že jde o fascinující ukázku toho, jak se u některých nejjednodušších organismů vyvinula složitost.
Mangrov, kde byla objevena obří bakterie
Jeden organismus, mnoho otázek
Pro autory výzkumu tento objev otevírá cestu k mnoha novým otázkám. Mezi ně patří role bakterie v ekosystému mangrovů. „Víme, že se jí daří na vrcholu usazenin mangrovového ekosystému v Karibiku,“ řekl Volland. „Pokud jde o metabolismus, provádí takzvanou chemosyntézu, což je obdobný proces jako fotosyntéza u rostlin.“
Vědci by chtěli obří bakterii v budoucnu kultivovat v laboratoři. „Pokud se nám podaří udržet tyto bakterie v laboratorních podmínkách, můžeme na ně použít techniky, které nyní využívat nemůžeme,“ dodali.
Obří bakterie