Vědce překvapila teplota lidského mozku. Zjištění by mohlo pomoci s diagnózou poruch

Lidé jsou možná horkokrevnější, než to vypadalo. Ukázala to nová studie, jejíž autoři dokázali vytvořit teplotní mapy mozků zdravých mladých lidí. Teplota tohoto orgánu se navíc může zásadním způsobem lišit při změně různých faktorů. Výsledky výzkumu vyšly v časopise Brain.

Vědci zjistili, že teplota mozku se proměňuje například podle denní doby, ale odlišně nažhavené jsou i různé oblasti orgánu. V principu platí, že mozek je obvykle teplejší než zbytek lidského těla.

Výzkum vedli experti z britské Laboratoře molekulární biologie. Analyzovali údaje o teplotě mozku dvou skupin lidí: pacientů na jednotce intenzivní péče, jimž byl proveden sken při traumatickém poranění mozku, a zdravým dobrovolníkům, kteří se do studie přihlásili. Oběma skupinám autoři teplotu měřili v průběhu jednoho dne – ráno, odpoledne a večer.

Běžně se udává, že teplota lidského těla je 37 stupňů Celsia. U zdravých účastníků byla průměrná teplota mozku 38,5 stupně, tedy o více než dva stupně vyšší než teplota naměřená pod jazykem. Podle této studie je navíc teplota lidského těla mnohem nestabilnější a méně statická. Proč?

Většina toho, co se ví o teplotě těla, pochází z výzkumů z nemocničního prostředí. Výzkumy tam probíhají především proto, že se ve špitálech údaje snadno získávají. Jenže nemocnice jsou také místa, kde jsou dost atypické nejen podmínky, ale také lidské chování.

Kolísavá teplota

Díky moderním technologiím se stále snadněji měří teplota i mimo nemocnice, a právě proto vůbec mohl vzniknout tento výzkum a jeho 4D mapa, kterou vědci nazvali HEATWAVE. Zkratka 4D označuje, za mapa zachycuje nejen všechny tři prostorové rozměry mozku a teplotu v nich, ale i vývoj v čase.

Věda dlouhodobě předpokládala, že přehřátý mozek může znamenat riziko vážných komplikací, jenže v reálném životě mimo nemocnice to tak jasné zřejmě není. Autoři výzkumu například pozorovali, že u zdravých dospělých mužů může stoupnout teplota mozku až na 40,9 stupně Celsia, a přitom se neobjevují žádné zdravotní komplikace.

A dokonce ani u pacientů, kteří byli v kritickém stavu, tým nezjistil jasnou souvislost mezi vyšší teplotou mozku a jejich šancí na přežití. Zdálo se, že větší vliv má to, zda se teplota mozku pacienta v průběhu dne mění podle očekávání.

„Zjistili jsme, že teplota mozku v noci před spaním klesá a potom stoupá během dne. Máme důvod se domnívat, že toto denní kolísání souvisí s dlouhodobým zdravím mozku, což, jak doufáme, budeme zkoumat dále,“ uvedl v prohlášení autor studie John O’Neill. Dalšími významnými faktory se ukázaly být věk a u žen i fáze menstruačního cyklu.

Pohlaví i věk

Ženské mozky byly v průměru asi o 0,4 stupně Celsia teplejší než mužské. Tento rozdíl mezi pohlavími pravděpodobně způsobuje menstruační cyklus. Většinu žen totiž autoři výzkumu snímkovali v postovulační fázi cyklu, přičemž v předovulační fázi teplota ženského mozku odpovídala mužskému.

Výsledky také ukázaly, že teplota mozku se zvyšuje s věkem, a to zejména v hlubokých oblastech mozku, kde průměrný nárůst podle dat činil 0,6 stupně Celsia. Vědci předpokládají, že schopnost mozku se ochlazovat se může s věkem zhoršovat. Je proto potřeba dále zkoumat, jestli existuje souvislost s rozvojem mozkových poruch a teplotou orgánu.

Výsledky studie jsou podle autorů natolik překvapivé, že si přejí, aby je další výzkumy ještě ověřily. Pokud se zjištění potvrdí, bude podle badatelů možné lépe diagnostikovat poruchy mozku nebo zlepšit současnou léčbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 5 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 9 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 12 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 13 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...