Vědce překvapila teplota lidského mozku. Zjištění by mohlo pomoci s diagnózou poruch

Lidé jsou možná horkokrevnější, než to vypadalo. Ukázala to nová studie, jejíž autoři dokázali vytvořit teplotní mapy mozků zdravých mladých lidí. Teplota tohoto orgánu se navíc může zásadním způsobem lišit při změně různých faktorů. Výsledky výzkumu vyšly v časopise Brain.

Vědci zjistili, že teplota mozku se proměňuje například podle denní doby, ale odlišně nažhavené jsou i různé oblasti orgánu. V principu platí, že mozek je obvykle teplejší než zbytek lidského těla.

Výzkum vedli experti z britské Laboratoře molekulární biologie. Analyzovali údaje o teplotě mozku dvou skupin lidí: pacientů na jednotce intenzivní péče, jimž byl proveden sken při traumatickém poranění mozku, a zdravým dobrovolníkům, kteří se do studie přihlásili. Oběma skupinám autoři teplotu měřili v průběhu jednoho dne – ráno, odpoledne a večer.

Běžně se udává, že teplota lidského těla je 37 stupňů Celsia. U zdravých účastníků byla průměrná teplota mozku 38,5 stupně, tedy o více než dva stupně vyšší než teplota naměřená pod jazykem. Podle této studie je navíc teplota lidského těla mnohem nestabilnější a méně statická. Proč?

Většina toho, co se ví o teplotě těla, pochází z výzkumů z nemocničního prostředí. Výzkumy tam probíhají především proto, že se ve špitálech údaje snadno získávají. Jenže nemocnice jsou také místa, kde jsou dost atypické nejen podmínky, ale také lidské chování.

Kolísavá teplota

Díky moderním technologiím se stále snadněji měří teplota i mimo nemocnice, a právě proto vůbec mohl vzniknout tento výzkum a jeho 4D mapa, kterou vědci nazvali HEATWAVE. Zkratka 4D označuje, za mapa zachycuje nejen všechny tři prostorové rozměry mozku a teplotu v nich, ale i vývoj v čase.

Věda dlouhodobě předpokládala, že přehřátý mozek může znamenat riziko vážných komplikací, jenže v reálném životě mimo nemocnice to tak jasné zřejmě není. Autoři výzkumu například pozorovali, že u zdravých dospělých mužů může stoupnout teplota mozku až na 40,9 stupně Celsia, a přitom se neobjevují žádné zdravotní komplikace.

A dokonce ani u pacientů, kteří byli v kritickém stavu, tým nezjistil jasnou souvislost mezi vyšší teplotou mozku a jejich šancí na přežití. Zdálo se, že větší vliv má to, zda se teplota mozku pacienta v průběhu dne mění podle očekávání.

„Zjistili jsme, že teplota mozku v noci před spaním klesá a potom stoupá během dne. Máme důvod se domnívat, že toto denní kolísání souvisí s dlouhodobým zdravím mozku, což, jak doufáme, budeme zkoumat dále,“ uvedl v prohlášení autor studie John O’Neill. Dalšími významnými faktory se ukázaly být věk a u žen i fáze menstruačního cyklu.

Pohlaví i věk

Ženské mozky byly v průměru asi o 0,4 stupně Celsia teplejší než mužské. Tento rozdíl mezi pohlavími pravděpodobně způsobuje menstruační cyklus. Většinu žen totiž autoři výzkumu snímkovali v postovulační fázi cyklu, přičemž v předovulační fázi teplota ženského mozku odpovídala mužskému.

Výsledky také ukázaly, že teplota mozku se zvyšuje s věkem, a to zejména v hlubokých oblastech mozku, kde průměrný nárůst podle dat činil 0,6 stupně Celsia. Vědci předpokládají, že schopnost mozku se ochlazovat se může s věkem zhoršovat. Je proto potřeba dále zkoumat, jestli existuje souvislost s rozvojem mozkových poruch a teplotou orgánu.

Výsledky studie jsou podle autorů natolik překvapivé, že si přejí, aby je další výzkumy ještě ověřily. Pokud se zjištění potvrdí, bude podle badatelů možné lépe diagnostikovat poruchy mozku nebo zlepšit současnou léčbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 3 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...