Dopady covidu na těhotné, a zejména na jejich potomky, jsou stále ještě velkou neznámou koronavirové pandemie. Nový výzkum se zaměřil na děti, které se narodily matkám nakaženým covidem-19. Vědci zjistili, že ve věku do jednoho roku u těchto dětí existuje vyšší pravděpodobnost vzniku neurologických problémů. Příčinnou souvislost se samotným koronavirem ale neprokázali.
Když přišla covidová pandemie, panovaly obavy, že by virus mohl nadměrně škodit dětem, protože právě tak se chovala španělská chřipka před sto lety. Nakonec se ukázalo, že ohroženou skupinou jsou zejména senioři. Nový výzkum ale naznačil další osoby, na které mohl mít SARS-CoV-2 dramatický dopad – ještě nenarozené děti v tělech infikovaných matek.
V nové rozsáhlé studii, která vyšla v červnu v odborném žurnálu JAMA, se skupina vědců věnovala tomu, co se stane, když covid zasáhne těhotnou ženu, konkrétně jak moc se to projeví na zdraví dítěte, které v té době čekala.
Analyzovali skupinu 222 potomků matek nakažených virem SARS-CoV-2. Tu srovnávali s kontrolní skupinou dětí 7550 matek, které se během těhotenství covidem nenakazily. Všem dětem bylo v době výzkumu maximálně deset měsíců. Odborníci zjistili, že děti infikovaných matek častěji trpěly neurologickými vývojovými problémy. Nejčastěji se to týkalo potomků žen, jež virus zasáhl během třetího trimestru.
Většina diagnóz se týkala vývojových poruch motorických funkcí a problémů s rozvojem řeči. „Pozoruhodné je, že jsme sice zjistili vyšší riziko předčasného porodu u matek pozitivních na SARS-CoV-2, ale když jsme tuto zdravotní komplikaci zahrnuli do modelů, nedokázalo to vysvětlit to zvýšené riziko výskytu neurovývojové diagnózy, kterou jsme reálně pozorovali,“ uvedli autoři v závěru své práce.
„Tato souvislost vyžaduje sledování ve větších studiích, které jsou pro takovou analýzu dostatečně silné,“ doplnili vědci s konstatováním, že by se ve výzkumu mělo pokračovat, protože covid už s lidstvem zřejmě zůstane.
Autoři přiznávají slabiny studie
Vědci zatím nejsou schopní zodpovědně říci, jestli opravdu existuje definitivní příčinná souvislost mezi vystavením těhotné ženy viru SARS-CoV-2 a nepříznivým neurologickým vývojem u potomků. Hlavní důvod této nejistoty je ryze praktický: děti narozené v době pandemie jsou maximálně dva roky staré, takže nejde jasně říci, jak se na nich pozorované změny projevily.
Mohlo by jít totiž také jen o zpoždění vývoje, které se časem vyrovná, nebo vliv jiných faktorů, jež v době pandemie také byly ve hře, například docházelo k menšímu kontaktu mezi matkami a jejich potomky v porodnicích, zejména kvůli obavám z nákazy. Rodičky také pochopitelně trpěly vyšší mírou nejistoty, což se mohlo projevit i na budoucích problémech jejich dětí.
„Biologický základ nebo mechanismus, na jehož základě by stres spojený s pandemií u matky byl důležitějším faktorem neurologického vývoje potomků než samotné virové onemocnění, zůstává nejasný,“ varují autoři před uspěchanými závěry.
Jejich zjištění jsou v souladu s rozsáhlou literaturou, která zahrnuje studie na lidech i na zvířatech. Tyto práce spojují virovou infekci matky a imunitní reakci jejího organismu s neurologickými vývojovými poruchami potomků v pozdějším věku šesti až devíti let života, přičemž některé z nich lze předvídat už v prvním roce života. Řada se ale projevuje až v pozdějším věku, takže na další poznatky je zapotřebí ještě počkat.
