Webbův vesmírný dalekohled zasáhl mikrometeorit. Náraz byl silnější, než NASA čekala

Americká kosmická agentura NASA tento týden oznámila, že hlavní zrcadlo vesmírného dalekohledu Jamese Webba zasáhl mikrometeorit. Síla nárazu byla větší, než konstruktéři považují za bezpečné.

Dalekohled Jamese Webba je jeden z nejdůležitějších vědeckých projektů současnosti – může pomoci odpovědět na ty nejpalčivější otázky kosmologie. Jeho start do vesmíru byl dlouhé roky odkládán, nakonec se ale na svou misi vydal koncem loňského roku. Teď se ale objevila další komplikace: mikrometeority.

Podle NASA šlo už o pátý náraz mikrometeoritu, který u dalekohledu zaznamenala, ale první, který byl silnější, než se očekávalo. Stále byl ale dost slabý na to, aby dokázal jakkoliv ovlivnit kvalitu obrazu.

73 minut
90’ ČT24: Vesmírný dalekohled Jamese Webba
Zdroj: ČT24

„Nárazy mikrometeoroidů jsou nevyhnutelným aspektem provozu jakékoli kosmické sondy, která během dlouhých vědeckých misí ve vesmíru běžně utrpí mnoho nárazů,“ uvedla NASA ve svém prohlášení. Je logické, že čím větší sonda je, tím pravděpodobnější je, že ji ve vesmíru něco trefí. A protože Webbův teleskop má zrcadlo o průměru 6,5 metru, počítali konstruktéři s poměrně vysokou šancí menších srážek.

Dalekohled je proti slabším nárazům konstrukčně chráněný, zejména možností upravit polohu poškozených nebo nedostatečně účinných částí zrcadla. Nicméně pokud by byl mikrometeorit příliš velký a letěl moc rychle, pak už by to vlastnosti dalekohledu ovlivnilo.

Vědci spočítali, jak silný by takový náraz musel být, bezpečné hranici říkají „toleranční mez“. K nárazu, který ji překonal, došlo mezi 23. a 25. květnem. Následné testy ale ukázaly, že „teleskop i přes okrajově zjistitelný vliv na data stále funguje na úrovni, která překračuje všechny požadavky mise,“ popsala NASA.

První výsledky přijdou brzy

Je to důležité zejména proto, že dalekohled stále ještě plně nefunguje, kompletně zprovozněn bude až 12. července, zatím se stále ještě kalibrují jeho přístroje.

„Vždycky jsme věděli, že Webb bude muset odolávat vlivům kosmického prostředí, které zahrnuje ostré ultrafialové světlo a nabité částice ze Slunce, kosmické záření z exotických zdrojů v galaxii a občasné dopady mikrometeoroidů v naší sluneční soustavě,“ řekl Paul Geithner z Goddardova střediska kosmických letů.

„Navrhli a postavili jsme ho s dostatečnou rezervou – optickou, tepelnou, elektrickou a mechanickou – abychom zajistili, že bude moci plnit své ambiciózní vědecké poslání i po mnoha letech ve vesmíru,“ dodal.

NASA se snaží na problému najít i něco pozitivního. Ve svém prohlášení uvedla, že Webbův teleskop je díky svým rozměrům vlastně i skvělým detektorem mikrometeoritů, takže sledování jejich nárazů může pomoci pochopit, jak se ve Sluneční soustavě chovají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 17 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 19 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 22 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 22 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
včera v 07:00

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...