Webbův vesmírný dalekohled zasáhl mikrometeorit. Náraz byl silnější, než NASA čekala

Americká kosmická agentura NASA tento týden oznámila, že hlavní zrcadlo vesmírného dalekohledu Jamese Webba zasáhl mikrometeorit. Síla nárazu byla větší, než konstruktéři považují za bezpečné.

Dalekohled Jamese Webba je jeden z nejdůležitějších vědeckých projektů současnosti – může pomoci odpovědět na ty nejpalčivější otázky kosmologie. Jeho start do vesmíru byl dlouhé roky odkládán, nakonec se ale na svou misi vydal koncem loňského roku. Teď se ale objevila další komplikace: mikrometeority.

Podle NASA šlo už o pátý náraz mikrometeoritu, který u dalekohledu zaznamenala, ale první, který byl silnější, než se očekávalo. Stále byl ale dost slabý na to, aby dokázal jakkoliv ovlivnit kvalitu obrazu.

73 minut
90’ ČT24: Vesmírný dalekohled Jamese Webba
Zdroj: ČT24

„Nárazy mikrometeoroidů jsou nevyhnutelným aspektem provozu jakékoli kosmické sondy, která během dlouhých vědeckých misí ve vesmíru běžně utrpí mnoho nárazů,“ uvedla NASA ve svém prohlášení. Je logické, že čím větší sonda je, tím pravděpodobnější je, že ji ve vesmíru něco trefí. A protože Webbův teleskop má zrcadlo o průměru 6,5 metru, počítali konstruktéři s poměrně vysokou šancí menších srážek.

Dalekohled je proti slabším nárazům konstrukčně chráněný, zejména možností upravit polohu poškozených nebo nedostatečně účinných částí zrcadla. Nicméně pokud by byl mikrometeorit příliš velký a letěl moc rychle, pak už by to vlastnosti dalekohledu ovlivnilo.

Vědci spočítali, jak silný by takový náraz musel být, bezpečné hranici říkají „toleranční mez“. K nárazu, který ji překonal, došlo mezi 23. a 25. květnem. Následné testy ale ukázaly, že „teleskop i přes okrajově zjistitelný vliv na data stále funguje na úrovni, která překračuje všechny požadavky mise,“ popsala NASA.

První výsledky přijdou brzy

Je to důležité zejména proto, že dalekohled stále ještě plně nefunguje, kompletně zprovozněn bude až 12. července, zatím se stále ještě kalibrují jeho přístroje.

„Vždycky jsme věděli, že Webb bude muset odolávat vlivům kosmického prostředí, které zahrnuje ostré ultrafialové světlo a nabité částice ze Slunce, kosmické záření z exotických zdrojů v galaxii a občasné dopady mikrometeoroidů v naší sluneční soustavě,“ řekl Paul Geithner z Goddardova střediska kosmických letů.

„Navrhli a postavili jsme ho s dostatečnou rezervou – optickou, tepelnou, elektrickou a mechanickou – abychom zajistili, že bude moci plnit své ambiciózní vědecké poslání i po mnoha letech ve vesmíru,“ dodal.

NASA se snaží na problému najít i něco pozitivního. Ve svém prohlášení uvedla, že Webbův teleskop je díky svým rozměrům vlastně i skvělým detektorem mikrometeoritů, takže sledování jejich nárazů může pomoci pochopit, jak se ve Sluneční soustavě chovají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...