Webbův vesmírný dalekohled zasáhl mikrometeorit. Náraz byl silnější, než NASA čekala

Americká kosmická agentura NASA tento týden oznámila, že hlavní zrcadlo vesmírného dalekohledu Jamese Webba zasáhl mikrometeorit. Síla nárazu byla větší, než konstruktéři považují za bezpečné.

Dalekohled Jamese Webba je jeden z nejdůležitějších vědeckých projektů současnosti – může pomoci odpovědět na ty nejpalčivější otázky kosmologie. Jeho start do vesmíru byl dlouhé roky odkládán, nakonec se ale na svou misi vydal koncem loňského roku. Teď se ale objevila další komplikace: mikrometeority.

Podle NASA šlo už o pátý náraz mikrometeoritu, který u dalekohledu zaznamenala, ale první, který byl silnější, než se očekávalo. Stále byl ale dost slabý na to, aby dokázal jakkoliv ovlivnit kvalitu obrazu.

Nahrávám video

„Nárazy mikrometeoroidů jsou nevyhnutelným aspektem provozu jakékoli kosmické sondy, která během dlouhých vědeckých misí ve vesmíru běžně utrpí mnoho nárazů,“ uvedla NASA ve svém prohlášení. Je logické, že čím větší sonda je, tím pravděpodobnější je, že ji ve vesmíru něco trefí. A protože Webbův teleskop má zrcadlo o průměru 6,5 metru, počítali konstruktéři s poměrně vysokou šancí menších srážek.

Dalekohled je proti slabším nárazům konstrukčně chráněný, zejména možností upravit polohu poškozených nebo nedostatečně účinných částí zrcadla. Nicméně pokud by byl mikrometeorit příliš velký a letěl moc rychle, pak už by to vlastnosti dalekohledu ovlivnilo.

Vědci spočítali, jak silný by takový náraz musel být, bezpečné hranici říkají „toleranční mez“. K nárazu, který ji překonal, došlo mezi 23. a 25. květnem. Následné testy ale ukázaly, že „teleskop i přes okrajově zjistitelný vliv na data stále funguje na úrovni, která překračuje všechny požadavky mise,“ popsala NASA.

První výsledky přijdou brzy

Je to důležité zejména proto, že dalekohled stále ještě plně nefunguje, kompletně zprovozněn bude až 12. července, zatím se stále ještě kalibrují jeho přístroje.

„Vždycky jsme věděli, že Webb bude muset odolávat vlivům kosmického prostředí, které zahrnuje ostré ultrafialové světlo a nabité částice ze Slunce, kosmické záření z exotických zdrojů v galaxii a občasné dopady mikrometeoroidů v naší sluneční soustavě,“ řekl Paul Geithner z Goddardova střediska kosmických letů.

„Navrhli a postavili jsme ho s dostatečnou rezervou – optickou, tepelnou, elektrickou a mechanickou – abychom zajistili, že bude moci plnit své ambiciózní vědecké poslání i po mnoha letech ve vesmíru,“ dodal.

NASA se snaží na problému najít i něco pozitivního. Ve svém prohlášení uvedla, že Webbův teleskop je díky svým rozměrům vlastně i skvělým detektorem mikrometeoritů, takže sledování jejich nárazů může pomoci pochopit, jak se ve Sluneční soustavě chovají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 17 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 17 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 18 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 19 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 22 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
25. 6. 2026
Načítání...