Webbův vesmírný dalekohled zasáhl mikrometeorit. Náraz byl silnější, než NASA čekala

Americká kosmická agentura NASA tento týden oznámila, že hlavní zrcadlo vesmírného dalekohledu Jamese Webba zasáhl mikrometeorit. Síla nárazu byla větší, než konstruktéři považují za bezpečné.

Dalekohled Jamese Webba je jeden z nejdůležitějších vědeckých projektů současnosti – může pomoci odpovědět na ty nejpalčivější otázky kosmologie. Jeho start do vesmíru byl dlouhé roky odkládán, nakonec se ale na svou misi vydal koncem loňského roku. Teď se ale objevila další komplikace: mikrometeority.

Podle NASA šlo už o pátý náraz mikrometeoritu, který u dalekohledu zaznamenala, ale první, který byl silnější, než se očekávalo. Stále byl ale dost slabý na to, aby dokázal jakkoliv ovlivnit kvalitu obrazu.

Nahrávám video
90’ ČT24: Vesmírný dalekohled Jamese Webba
Zdroj: ČT24

„Nárazy mikrometeoroidů jsou nevyhnutelným aspektem provozu jakékoli kosmické sondy, která během dlouhých vědeckých misí ve vesmíru běžně utrpí mnoho nárazů,“ uvedla NASA ve svém prohlášení. Je logické, že čím větší sonda je, tím pravděpodobnější je, že ji ve vesmíru něco trefí. A protože Webbův teleskop má zrcadlo o průměru 6,5 metru, počítali konstruktéři s poměrně vysokou šancí menších srážek.

Dalekohled je proti slabším nárazům konstrukčně chráněný, zejména možností upravit polohu poškozených nebo nedostatečně účinných částí zrcadla. Nicméně pokud by byl mikrometeorit příliš velký a letěl moc rychle, pak už by to vlastnosti dalekohledu ovlivnilo.

Vědci spočítali, jak silný by takový náraz musel být, bezpečné hranici říkají „toleranční mez“. K nárazu, který ji překonal, došlo mezi 23. a 25. květnem. Následné testy ale ukázaly, že „teleskop i přes okrajově zjistitelný vliv na data stále funguje na úrovni, která překračuje všechny požadavky mise,“ popsala NASA.

První výsledky přijdou brzy

Je to důležité zejména proto, že dalekohled stále ještě plně nefunguje, kompletně zprovozněn bude až 12. července, zatím se stále ještě kalibrují jeho přístroje.

„Vždycky jsme věděli, že Webb bude muset odolávat vlivům kosmického prostředí, které zahrnuje ostré ultrafialové světlo a nabité částice ze Slunce, kosmické záření z exotických zdrojů v galaxii a občasné dopady mikrometeoroidů v naší sluneční soustavě,“ řekl Paul Geithner z Goddardova střediska kosmických letů.

„Navrhli a postavili jsme ho s dostatečnou rezervou – optickou, tepelnou, elektrickou a mechanickou – abychom zajistili, že bude moci plnit své ambiciózní vědecké poslání i po mnoha letech ve vesmíru,“ dodal.

NASA se snaží na problému najít i něco pozitivního. Ve svém prohlášení uvedla, že Webbův teleskop je díky svým rozměrům vlastně i skvělým detektorem mikrometeoritů, takže sledování jejich nárazů může pomoci pochopit, jak se ve Sluneční soustavě chovají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
15. 2. 2026

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026
Načítání...