Ženy po nehodách uváznou ve vozu častěji než muži. Na vině jsou dle vědců nepřesné kolizní testy

U žen je zhruba dvakrát větší pravděpodobnost než u mužů, že po havárii zůstanou uvězněné ve vozidle. Liší se také typ zranění, která při nehodě utrpí. Vyplývá to z nové studie, která vyšla v odborném časopise BMJ Open. Výzkum by podle autorů mohl přispět k vylepšení konstrukce i bezpečnosti automobilů. Sílí také volání po tom, aby výrobci vozů používali biologicky přesnější figuríny pro testovací nehody vozů.

Britští výzkumníci ve studii porovnávali rozdíly mezi pohlavími v počtu a druhu zranění. Zjišťovali také, zda se liší pravděpodobnost u žen a mužů, že po nehodě uváznou v autě. Inspirovala je k tomu kniha Neviditelné ženy od Caroline Criadové Perezové. Britská spisovatelka v ní uvedla, že ženy při autonehodách častěji utrpí vážné zranění, protože figuríny pro zkušební kolize odpovídají postavě „průměrného muže“.

Tim Nutbeam, který pracuje na urgentním příjmu v Plymouthu, a jeho kolegové proto analyzovali údaje 70 027 pacientů přijatých do velkých traumatologických center a jednotek ve Spojeném království v období od ledna 2012 do prosince 2019.

Zjistili, že se muži sice častěji stávali účastníky vážných nehod a vyžadovali hospitalizaci, ale ve vraku uvázlo šestnáct procent žen, zatímco u mužů to byla necelá desetina. Ženy také utrpěly více poranění kyčlí a páteře. U mužů pak bylo častější poranění hlavy, obličeje, hrudníku a končetin. 

Jedním z možných vysvětlení, proč ženy častěji uváznou v havarovaném vozidle, může být povaha jejich zranění, kvůli kterým je pro ně těžší se z auta vyprostit. „Ženy mají například mnohem častěji poraněnou pánev. Je těžší se sám dostat z auta, pokud ji máte zlomenou,“ uvedla anestezioložka Lauren Weekesová, která se na studii podílela.

Nepřesné testy

Svůj podíl na tom mohou mít i rozdíly ve způsobu jízdy mužů a žen. Výzkumníci u mužů zaznamenali více čelní srážek. Častěji podle nich také sedí na místě řidiče, a proto je u nich větší pravděpodobnost, že se zraní nárazem do volantu nebo do airbagu. Řidičky zase mají větší tendenci posunout své sedadlo blíže k volantu, což může přispět k tomu, že ve vozidle zůstanou po nehodě uvězněné.

Příčinou jsou ale pravděpodobně i fyzické rozdíly mezi muži a ženami, se kterými se při kolizních zkouškách nepočítá. Podle Weekesové se při testovacích modelech používají figuríny, které svou anatomií připomínají spíše „dvanáctiletou dívku před pubertou než dospělou ženu“. Ve skutečnosti je ale ženská postava plnější, což znamená, že svou pánví pravděpodobně sedí blíže ke dveřím než muž, vysvětluje lékařka.

Criadová Perezová doufá, že studie zvýší tlak na regulační orgány, aby se touto problematikou vážně zabývaly. Zákon, který zaručí stejnou ochranu mužů i žen, se podle ní chystá zavést Evropská unie, Británie ale podobný krok neplánuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled