Ženy po nehodách uváznou ve vozu častěji než muži. Na vině jsou dle vědců nepřesné kolizní testy

U žen je zhruba dvakrát větší pravděpodobnost než u mužů, že po havárii zůstanou uvězněné ve vozidle. Liší se také typ zranění, která při nehodě utrpí. Vyplývá to z nové studie, která vyšla v odborném časopise BMJ Open. Výzkum by podle autorů mohl přispět k vylepšení konstrukce i bezpečnosti automobilů. Sílí také volání po tom, aby výrobci vozů používali biologicky přesnější figuríny pro testovací nehody vozů.

Britští výzkumníci ve studii porovnávali rozdíly mezi pohlavími v počtu a druhu zranění. Zjišťovali také, zda se liší pravděpodobnost u žen a mužů, že po nehodě uváznou v autě. Inspirovala je k tomu kniha Neviditelné ženy od Caroline Criadové Perezové. Britská spisovatelka v ní uvedla, že ženy při autonehodách častěji utrpí vážné zranění, protože figuríny pro zkušební kolize odpovídají postavě „průměrného muže“.

Tim Nutbeam, který pracuje na urgentním příjmu v Plymouthu, a jeho kolegové proto analyzovali údaje 70 027 pacientů přijatých do velkých traumatologických center a jednotek ve Spojeném království v období od ledna 2012 do prosince 2019.

Zjistili, že se muži sice častěji stávali účastníky vážných nehod a vyžadovali hospitalizaci, ale ve vraku uvázlo šestnáct procent žen, zatímco u mužů to byla necelá desetina. Ženy také utrpěly více poranění kyčlí a páteře. U mužů pak bylo častější poranění hlavy, obličeje, hrudníku a končetin. 

Jedním z možných vysvětlení, proč ženy častěji uváznou v havarovaném vozidle, může být povaha jejich zranění, kvůli kterým je pro ně těžší se z auta vyprostit. „Ženy mají například mnohem častěji poraněnou pánev. Je těžší se sám dostat z auta, pokud ji máte zlomenou,“ uvedla anestezioložka Lauren Weekesová, která se na studii podílela.

Nepřesné testy

Svůj podíl na tom mohou mít i rozdíly ve způsobu jízdy mužů a žen. Výzkumníci u mužů zaznamenali více čelní srážek. Častěji podle nich také sedí na místě řidiče, a proto je u nich větší pravděpodobnost, že se zraní nárazem do volantu nebo do airbagu. Řidičky zase mají větší tendenci posunout své sedadlo blíže k volantu, což může přispět k tomu, že ve vozidle zůstanou po nehodě uvězněné.

Příčinou jsou ale pravděpodobně i fyzické rozdíly mezi muži a ženami, se kterými se při kolizních zkouškách nepočítá. Podle Weekesové se při testovacích modelech používají figuríny, které svou anatomií připomínají spíše „dvanáctiletou dívku před pubertou než dospělou ženu“. Ve skutečnosti je ale ženská postava plnější, což znamená, že svou pánví pravděpodobně sedí blíže ke dveřím než muž, vysvětluje lékařka.

Criadová Perezová doufá, že studie zvýší tlak na regulační orgány, aby se touto problematikou vážně zabývaly. Zákon, který zaručí stejnou ochranu mužů i žen, se podle ní chystá zavést Evropská unie, Británie ale podobný krok neplánuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...