Antibiotika mohou zvýšit riziko smrtících plísňových infekcí. Narušují rovnováhu ve střevech

Podle nové studie mají pacienti, kterým jsou v nemocnici předepisována antibiotika, vyšší pravděpodobnost, že dostanou plísňové infekce, protože dochází k narušení imunitního systému ve střevech. Zdravotní rizika by dle autorů výzkumu mohlo snížit používání léků na posílení imunity spolu s antibiotiky.

Plísňová infekce invazivní kandidóza je známá také jako kandidémie. Jde o hlavní komplikaci u hospitalizovaných pacientů, kteří dostávají antibiotika, jež mají zabránit sepsi a dalším bakteriálním infekcím, které mohou být smrtelné.

Problém je, že podle nové studie mohou také antibiotika vést ke snadnějšímu šíření infekcí plísňových, jejichž léčba může být výrazně složitější.

Už delší dobu se ví, že antibiotika narušují fungování imunitního systému ve střevech. Léky sice potlačí bakterie v těle, ale kromě toho oslabí i obranyschopnost vnitřního prostředí střev, čehož využijí plísně, které se tam začnou množit.

Teď ale přišlo neočekávané doplnění: pokud dojde k množení plísní, naváží se na ně i bakterie. A řešení je velmi složité, protože pokud se na bakterie použijí antibiotika, jen to zesiluje bujení plísní. Ve střevech tak dochází v každém případě k hromadění organismů, které jsou pro tělo nepřátelské.

Studie publikovaná v časopise Cell Host and Microbe ukazuje nejen potenciál léků na posílení imunity, ale také upozorňuje na to, že antibiotika mohou mít na lidské tělo další účinky, které ovlivňují způsob boje s infekcemi a nemocemi. A to zase podtrhuje důležitost pečlivého zacházení s dostupnými přípravky.

Hlavní autorka Rebecca Drummondová uvedla: „Antibiotika jsou pro nás velmi důležitá. Věděli jsme, že zhoršují plísňové infekce, ale objev, že díky těmto interakcím ve střevech mohou vznikat i bakteriální koinfekce, byl překvapivý. Tyto faktory mohou dohromady vytvořit komplikovanou klinickou situaci. Díky pochopení základních příčin budou lékaři schopni tyto pacienty lépe a účinněji léčit.“

  • Koinfekce znamená současně probíhající infekci dvěma nebo více infekčními mikroorganismy najednou.

Problém odolnějších bakterií

Ve studii tým použil myši léčené širokospektrálním koktejlem antibiotik a poté tato zvířata infikoval kvasinkou Candida albicans. Jde o nejrozšířenější plíseň, která u lidí způsobuje invazivní kandidózu. Badatelé zjistili, že přestože nakažené myši měly zvýšenou úmrtnost, tu způsobila spíše infekce ve střevě než v ledvinách nebo jiných orgánech.

V dalším kroku tým přesně určil, které části imunitního systému ve střevě po léčbě antibiotiky chyběly, a poté je myším dodal zpět pomocí léků na posílení imunity podobných těm, jež se používají u lidí. Autoři studie zjistili, že tento přístup pomohl snížit závažnost plísňové infekce.

Vědci na experiment navázali studiem nemocničních záznamů, kde se jim podařilo prokázat, že k podobným koinfekcím může docházet i u lidí po léčbě antibiotiky.

„Naše výsledky ukazují možné důsledky používání antibiotik u pacientů, u nichž hrozí riziko vzniku plísňových infekcí,“ dodala Drummondová. „Pokud omezíme nebo změníme způsob předepisování antibiotik, můžeme pomoci snížit počet lidí, kteří na tyto další infekce těžce onemocní – a také řešit obrovský a rostoucí problém odolnosti bakterií vůči antibiotikům.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 14 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...