Brněnští vědci vyvíjejí jedlé obaly. Z bílkovin chtějí vytvořit pružnou fólii

Na obaly, které se dají sníst společně s potravinou, se zaměřili vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Momentálně vyvíjejí jedlé balení na bázi bílkovin, které má charakter pružné kuchyňské fólie. Možností je ale více – třeba obaly ve spreji, případně tekuté obaly, do kterých se potraviny namáčejí. Výhodou jedlých balení je nejenom jejich snadná výroba, ale také možnost snížit množství vyprodukovaného odpadu.

„Jedlé obaly představují jednu z cest, jak redukovat velké množství syntetických plastových obalů, které se v přírodě rozkládají až desítky let. Snížit se ale s jejich pomocí dá vyprodukovaný odpad celkově. Na výrobu jedlých obalů totiž dokážeme použít také odpadní suroviny jiných technologií,“ uvedla výzkumnice Soňa Hermanová z Ústavu technologie potravin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Obalové materiály na čistě přírodní bázi navíc nepřispívají k tvorbě mikroplastů, které představují jako cizorodé částice do budoucna velkou neznámou pro všechny organismy na planetě.

Studentka Barbora Smetanová se v laboratoři aktuálně věnuje vývoji jedlých obalů na bázi bílkovin, které mají podobu pružné kuchyňské fólie. „Výroba směsi je jednoduchá a nenáročná na suroviny. Vyrobené fólie sice nejsou zcela bezbarvé a čiré, ale jejich průhlednost je dostatečná, aby bylo možné si potravinu důkladně prohlédnout. Navíc jsou obaly bez zápachu, a tak neovlivňují aroma samotné potraviny,“ popsala Smetanová. K přípravě obalu využívá mléčný protein.

V dalším kroku plánují vědci do jedlých fólií zakomponovat také aktivní složky, které by měly vylepšit výživovou hodnotu i funkčnost obalu a jeho využitelnost v průmyslovém strojním balení. Stejně tak chtějí odborníci zvýšit odolnost obalů vůči vodě. Současné verze nejsou pro potraviny s vysokým obsahem vody vhodné.

Celosvětový trend

O stejný způsob řešení obalové krize se na celém světě pokouší množství vědeckých institucí. V současné době na tom pracuje přibližně tři sta start-upů. Možností, z čeho tyto přírodní obaly vyrobit, je také mnoho. Perspektivní jsou zejména brambory, mořské řasy, ale například i kaseiny, což jsou proteiny obsažené v mléce.

Všechny spojuje schopnost vytvářet pevné hmoty, které se ale umí rozkládat, ať už samy časem, nebo s pomocí nějakých látek, které se k nim přidají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...