Rusko se pokusilo zablokovat Starlink. Rychlá reakce Muskova týmu překvapila i Pentagon

Odborný server Defensenews informoval o tom, že se Rusko pokusilo vypnout internetové spojení Starlink, které společnost SpaceX poskytla Ukrajině po začátku ruské invaze. Podle webu však ruská operace díky rychlému zásahu inženýrů ze SpaceX skončila fiaskem.

Server Defensenews vychází z vyjádření Davea Trempera, ředitele sekce pro elektronický boj na ministerstvu obrany USA. Ten na konferenci C4ISRNET pochválil společnost SpaceX, jak snadno a rychle se s ruskou snahou vypořádala. 

Krátce po začátku ruské invaze majitel Starlinku Elon Musk oznámil, že jeho společnost vyslala na Ukrajinu tisíce terminálů a přesměrovala satelity, aby zemi poskytla přístup k internetu. Rusko totiž svou fyzickou invazi spojilo s velkým kybernetickým útokem na internetové připojení v zemi. A pak se pokusilo ochromit stejným způsobem i Starlink. Krátce poté Musk na Twitteru napsal, že „Starlink, alespoň zatím, odolal všem pokusům o hackerské útoky a rušení“.

Podle Trempera Rusko opravdu takový útok podniklo, inženýři Starlinku ale dokázali systémy znovu propojit pomocí „jediného řádku kódu“.

„Z pohledu technologa elektronické války je to fantastické. To paradigma a způsob, jakým to dokázali, mi trochu vyráží dech,“ uvedl Tremper. „Způsob, jakým se Starlink dokázal modernizovat, když se objevila hrozba… I my potřebujeme tohle umět. Musíme být schopní měnit své postoje k elektromagnetické válce, být schopni velmi dynamicky měnit to, co se snažíme dělat, aniž bychom při tom ale přišli o naše schopnosti.“

Podle Trempera Pentagon postupuje poněkud odlišně a rozhodně méně efektivně než Starlink. Má nastavené procesy, jež ho nutí identifikovat problém a poté zadat řešení, což logicky trvá podstatně déle než samotné řešení problému. Tremper to považuje za slabinu, uvedl, že i Pentagon se musí naučit reagovat na hrozby hned v okamžiku, kdy se objeví.

Tremper na konferenci dodal, že USA musí investovat do vytváření nových technologií v reakci na vznikající hrozby, a ne pouze do obnovování starších technologií. Jednou z cest by podle něj měla být lepší integrace umělých inteligencí a strojového učení do obranných systémů. 

Ruský útok byl slabý

Podle Trempera americké analytiky překvapilo, jak slabé, nekoordinované a vlastně i neúčinné byly ruské elektronické útoky během invaze. „Očekávali jsme od nich víc,“ podotkl.

Problémem ruské armády je nedostatečný výcvik a odborné znalosti. „Tento nedostatek se bolestně projevil i mimo oblast elektronického boje, a to v důsledku velkých trapasů, jako bylo potopení ruské válečné lodi Moskva, neschopnost ruského letectva dosáhnout vzdušné převahy proti protivníkovi s mnohem menším počtem bojových letounů a pokračující selhání logistiky, které vyústilo v memy s ukrajinskými zemědělci ujíždějícími s ruskými tanky,“ uvedl web Breaking Defense, který o konferenci C4ISRNET informoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 10 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 13 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 15 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 20 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.