Rusko se pokusilo zablokovat Starlink. Rychlá reakce Muskova týmu překvapila i Pentagon

Odborný server Defensenews informoval o tom, že se Rusko pokusilo vypnout internetové spojení Starlink, které společnost SpaceX poskytla Ukrajině po začátku ruské invaze. Podle webu však ruská operace díky rychlému zásahu inženýrů ze SpaceX skončila fiaskem.

Server Defensenews vychází z vyjádření Davea Trempera, ředitele sekce pro elektronický boj na ministerstvu obrany USA. Ten na konferenci C4ISRNET pochválil společnost SpaceX, jak snadno a rychle se s ruskou snahou vypořádala. 

Krátce po začátku ruské invaze majitel Starlinku Elon Musk oznámil, že jeho společnost vyslala na Ukrajinu tisíce terminálů a přesměrovala satelity, aby zemi poskytla přístup k internetu. Rusko totiž svou fyzickou invazi spojilo s velkým kybernetickým útokem na internetové připojení v zemi. A pak se pokusilo ochromit stejným způsobem i Starlink. Krátce poté Musk na Twitteru napsal, že „Starlink, alespoň zatím, odolal všem pokusům o hackerské útoky a rušení“.

Podle Trempera Rusko opravdu takový útok podniklo, inženýři Starlinku ale dokázali systémy znovu propojit pomocí „jediného řádku kódu“.

„Z pohledu technologa elektronické války je to fantastické. To paradigma a způsob, jakým to dokázali, mi trochu vyráží dech,“ uvedl Tremper. „Způsob, jakým se Starlink dokázal modernizovat, když se objevila hrozba… I my potřebujeme tohle umět. Musíme být schopní měnit své postoje k elektromagnetické válce, být schopni velmi dynamicky měnit to, co se snažíme dělat, aniž bychom při tom ale přišli o naše schopnosti.“

Podle Trempera Pentagon postupuje poněkud odlišně a rozhodně méně efektivně než Starlink. Má nastavené procesy, jež ho nutí identifikovat problém a poté zadat řešení, což logicky trvá podstatně déle než samotné řešení problému. Tremper to považuje za slabinu, uvedl, že i Pentagon se musí naučit reagovat na hrozby hned v okamžiku, kdy se objeví.

Tremper na konferenci dodal, že USA musí investovat do vytváření nových technologií v reakci na vznikající hrozby, a ne pouze do obnovování starších technologií. Jednou z cest by podle něj měla být lepší integrace umělých inteligencí a strojového učení do obranných systémů. 

Ruský útok byl slabý

Podle Trempera americké analytiky překvapilo, jak slabé, nekoordinované a vlastně i neúčinné byly ruské elektronické útoky během invaze. „Očekávali jsme od nich víc,“ podotkl.

Problémem ruské armády je nedostatečný výcvik a odborné znalosti. „Tento nedostatek se bolestně projevil i mimo oblast elektronického boje, a to v důsledku velkých trapasů, jako bylo potopení ruské válečné lodi Moskva, neschopnost ruského letectva dosáhnout vzdušné převahy proti protivníkovi s mnohem menším počtem bojových letounů a pokračující selhání logistiky, které vyústilo v memy s ukrajinskými zemědělci ujíždějícími s ruskými tanky,“ uvedl web Breaking Defense, který o konferenci C4ISRNET informoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 2 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 4 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 8 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 9 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 10 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 10 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...