Nový objev slibuje nahradit zatím nenahraditelná hnojiva pomocí enzymů

Vědcům z Sheffieldské univerzity se podařilo objevit enzym, který umožňuje získávat snadno fosfor. Pokud by se povedlo prosadit ho v průmyslových rozměrech, mělo by to podle autorů studie potenciál nahradit dnešní fosfátová hnojiva, bez nichž je moderní zemědělství nepředstavitelné.

Nově objevený enzym by měl snížit spotřebu fosfátových chemických hnojiv, na nichž jsou závislé globální systémy produkce potravin. Tato hnojiva se totiž dnes získávají těžbou neobnovitelných a stále dražších anorganických zdrojů horninového fosfátu. Navíc se většina z jejich ložisek nachází v politicky nestabilních částech planety, popisují vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise PNAS.

Bez fosforu není života

Všechny organismy na Zemi, rostliny i živočichové, potřebují fosfor pro svůj zdravý růst a vývoj. Jenže jeho zásoby jsou ve fosfátech omezené –⁠ a ubývá jich. To do budoucna ohrožuje výnosy plodin a tím i udržitelnost našich globálních systémů produkce potravin. Zemědělství je největším spotřebitelem neobnovitelného fosforu, takže jeho omezené zásoby mají důležité důsledky pro globální potravinovou bezpečnost, biologickou rozmanitost i regulaci klimatu.

Nejjednodušší formou fosforu používanou v hnojivech jsou neobnovitelné anorganické fosforečnany. V oceánu a půdě se většina celkového fosforu vyskytuje ve složitých organických formách, což vyžaduje enzymy obecně známé jako fosfatázy, které uvolňují fosfáty, aby je rostliny a řasy mohly využít jako živinu.

Výzkumníci z univerzitního Institutu pro udržitelné potraviny teď dokázali identifikovat jedinečnou bakteriální fosfatázu, která se hojně vyskytuje v životním prostředí. Látka jménem PafA dokáže účinně uvolňovat fosfáty používané v hnojivech z jejich organických forem –⁠ tedy z přírody, kde jsou obsaženy.

Studie prokázala, že PafA dokáže rychle mineralizovat přirozeně se vyskytující organický fosfát nezávisle na jeho množství. Většina enzymů právě s tímto měla problém, jakmile bylo fosfátu moc, enzymy přestávaly fungovat. PafA je ale jedinečná v tom, že její funkce při hromadění fosfátu netrpí.

Praktické aplikace jsou zatím vzdálené

„Náš další výzkum bude zkoumat, jak PafA funguje. Pochopení její funkce je klíčové pro to, abychom byli schopni navrhnout optimalizované enzymy pro použití v zemědělství,“ uvedli autoři výzkumu.

Tým teď pracuje na zkoumání toho, co způsobuje, že některé formy PafA jsou aktivnější než jiné. Cílem je navrhnout enzym, který by mohl být využit k podpoře udržitelného zemědělství, a to prostřednictvím poskytování snadno dostupných organických zdrojů fosforu pro rostliny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 29 mminutami

Teplotní rekordy padly na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
před 16 hhodinami

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 18 hhodinami

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 20 hhodinami

Zemřel známý botanik Václav Větvička. Bylo mu 88 let

V noci na čtvrtek zemřel v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku známý botanik Václav Větvička. Informoval o tom Chrudimský deník, kterému to potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Větvičkovi bylo 88 let.
před 20 hhodinami

Agenti OpenAI napadli kromě webu Hugging Face další čtyři platformy

Dva autonomní agenti společnosti OpenAI pohánění jejími pokročilými modely umělé inteligence (AI) napadli při testování kromě webu Hugging Face další čtyři platformy. Využili je mimo jiné ke kopírování programového kódu nebo k jeho testování, nepřekročili prý ale rámec toho, co by udělal běžný uživatel. S odkazem na sdělení OpenAI o tom informuje agentura AFP.
29. 7. 2026

Sirotčí černá díra si pochutnala na osamělé hvězdě

Bliknutí v naprosté temnotě naznačovalo, že se stalo něco výjimečného. Detailní analýza ukázala, že šlo o jedinečné pozorování takzvané sirotčí černé díry, která pohltila hvězdu na samém okraji velmi vzdálené galaxie.
29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.