Pompeje hlídá čtyřnohý robo-pes, pomáhá mu létající dron. Zaměří se i na nelegální vykopávky

Stav archeologického parku v Pompejích nově monitoruje čtyřnohý robot. Podle vedení parku se hodí pro mapování menších či hůře přístupných míst. Díky kameře a 3D skeneru bude moci automaticky kontrolovat stav památek a sbírat o nich data, uvedl italský tisk. Vedení parku však chce robota využít i v případě nelegálních archeologických vykopávek.

Správa archeologického naleziště v Pompejích začala používat upraveného robota SPOT od americké firmy Boston Dynamics. Zařízení se podobá psovi menších rozměrů a je schopné se hbitě pohybovat po různých druzích povrchů. Robota lze naprogramovat tak, aby jeho kontrolní a mapovací činnost byla do značné míry automatická.

Čtyřnohý robot se hodí především pro mapování menších a úzkých míst, kam je jinak obtížné se dostat. „Chceme testovat použití těchto robotů také v tunelech, které vykopali hledači bez povolení,“ uvedl šéf archeologického parku Gabriel Zuchtriegel. Bezpečnostní podmínky v těchto tunelech jsou obvykle velmi špatné, a roboti by tak mohli pomoci s mapováním této nelegální činnosti.

Kromě robota se v Pompejích testuje i klasický létající dron, který může celý rozsáhlý prostor bez problémů sledovat z výšky a monitorovat tak místa, kam robo-pes nevidí.

Antické město Pompeje, které se nachází nedaleko Neapole, bylo zničeno při erupci sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu. Spolu s ním byla zasypána popelem či zavalena lávou a bahnem také římská města Herculaneum, Stabiae a Oplontis. Dnes se na území některých těchto měst nachází rozsáhlé archeologické parky, kde stále pokračuje vědecký výzkum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 8 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...