Čeští vědci prozkoumali zaniklá svahilská města, teď vytváří jejich 3D modely

Vědci z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zkoumali v Africe zaniklá svahilská města. Teď pracují na vytvoření jejich unikátních počítačových 3D modelů. Mezinárodní tým odborníků získal data při nedávném terénním výzkumu v Keni.

Modely poslouží nejenom výzkumným účelům, ale umožní také veřejnosti po celém světě „navštívit“ pomocí virtuální reality tato dávno zaniklá města východní Afriky. Jedná se o první projekt z oboru historické archeologie zabývající se subsaharskou Afrikou, který dělá česká univerzita.

„Díky výzkumu a dokumentaci těchto lokalit se nám například podařilo prokázat, že při budování předkoloniálních svahilských měst byla značná pozornost věnována plánování a budování uliční sítě a že i kamenné budovy procházely relativně častými přestavbami,“ nastínila Monika Baumanová z katedry blízkovýchodních studií fakulty. Baumanová stála v čele prestižního výzkumného projektu, na němž se podílí Centrum afrických studií ZČU.

Projekt Srovnání transformace městské morfologie z předkoloniálních do koloniálních urbánních tradic financuje Grantová agentura ČR. Studuje vliv kolonialismu na prostorovou strukturu měst. Je do něj zapojen i tým z katedry geomatiky univerzity v Kapském Městě v JAR.

Vědci z plzeňské Fakulty filozofické ZČU zkoumali v Africe zaniklá svahilská města
Zdroj: ZČU

„Významně přispěje do mezinárodní debaty o globálním vývoji měst a urbanismu,“ míní Baumanová. Podle ní je projekt zaměřený hlavně na východní a severní Afriku a oblasti Pyrenejského poloostrova. Zkoumané regiony Afriky zasáhl evropský a arabský kolonialismus, zatímco dnešní Španělsko bylo naopak ve středověku kolonizováno muslimy z Afriky.

Vědci oblasti porovnávají a zjišťují, jak se koloniální historie vepsala do podoby měst – do uliční sítě, rozmístění staveb a prostorového kontextu. Hlavní důraz je kladen na veřejné budovy a prostranství, tedy například mešity nebo náměstí, kde se shromažďovali lidé za účelem náboženským, obchodním nebo politickým.

Neznámý středověk Afriky

Plzeňští vědci teď dokončili 3D skenování a mapování dvou zaniklých předkoloniálních měst Jumba la Mtwana a Mnarani v Keni, která pocházejí ze čtrnáctého až patnáctého století.

„Svahilská přímořská města byla klíčová pro rozvoj dálkového obchodu mezi vnitrozemskou Afrikou a oblastí Středního východu, Indie a Číny,“ řekla Baumanová. Díky tomu, že velká část staveb byla kamenná, dochovaly se stojící pozůstatky zdí a různých architektonických prvků, které lze zkoumat nedestruktivním povrchovým průzkumem.

Vědci z plzeňské Fakulty filozofické ZČU zkoumali v Africe zaniklá svahilská města
Zdroj: ZČU

3D skenování umožnilo nejen zdokumentovat stav dochovaných památek, ale i otevřít nová témata, jako je půdorysné členění staveb i měst a výzkum konstrukčních a stavebních technik, které teď s využitím modelů zkoumá Baumanová.

Modely dvou zaniklých měst má nyní k dispozici keňské národní muzeum, jehož oborníci je využijí pro účely památkové péče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 5 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 7 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 23 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...