Plovoucí mravenčí vory se řídí jednoduchými pravidly. Vědci toho chtějí využít v robotice

Noe přečkal biblickou potopu v arše. Rudí mravenci druhu Solenopsis invicta si pro stejný účel tvoří plovoucí vory, které jsou složené z tisíců až statisíců živých exemplářů toho hmyzu. Tyto vory jsou nesmírně dynamické tvarem i vlastnostmi. Inženýři z Coloradské univerzity v Boulderu teď poprvé popsali jednoduchá fyzikální pravidla, která určují, jak se taková plavidla tvořená živými tělíčky v průběhu času mění: zmenšují se, rozšiřují nebo jim rostou dlouhé výčnělky podobné slonímu chobotu.

Autoři studie doufají, že by jim tento model mohl pomoci navrhnout roboty, kteří by fungovali jako roj a mohli spolupracovat na podobných úkolech – například by ze svých tělíček vytvářeli různé prakticky využitelné tvary. Další možností, o níž uvažují, je vývoj materiálů nové generace, v nichž se molekuly samy přeskupují, například aby opravily poškozená místa.

„Chování mravenců je založené na poměrně jednoduchých pravidlech,“ popsal hlavní autor studie Franck Vernerey. „Jednotliví mravenci nejsou tak chytří, jak by se mohlo zdát, ale kolektivně se z nich stává inteligentní a odolné společenství.“

Mravenci, jimž se pro palčivost jejich jedu říká „ohniví“, vytvářejí masivní vory tvořené chuchvalci kroutícího se hmyzu nejčastěji po bouřích. Tímto způsobem dokáží přežít často rozvodněné řeky, které jsou typické pro jihovýchod Spojených států, kde se mravenci vyskytují. 

Ve své nejnovější studii vědci využili matematické simulace neboli modely, aby se pokusili zjistit mechanismy, na nichž jsou tyto živé záchranné čluny vystavěné. Zjistili například, že čím rychleji se mravenci ve voru pohybují, tím více se tyto útvary rozšiřují směrem ven a často vytvářejí dlouhé výčnělky.

Vor rudých mravenců
Zdroj: Vernerey Researcher Group at CU Boulder

„K tomuto chování by v podstatě mohlo docházet spontánně,“ popsali, „nemusí tedy nutně existovat žádné centrální rozhodování.“

Solenopsis invicta
Zdroj: Wikimedia Commons

Hodit mravence do vody

Celý výzkum započal v roce 2021. Vědci ho odstartovali tím, že naházeli tisíce ohnivých mravenců do kbelíku s vodou, uprostřed něhož byla plastová tyč. Právě kolem ní se začalo rychle formovat jádro voru. Pak vědci čekali – a pozorovali.

„Nechali jsme je tam až osm hodin, abychom pozorovali dlouhodobý vývoj těchto vorů,“ popsali. Mravenčí uskupení se měnila rychle a prakticky celou dobu, podle autorů studie připomínalo dění změny palačinkového těsta na pánvi. Místy mravenci vytvářeli jakési výběžky, jindy dokonce útvary podobné mostům.

Pozorování ukázalo, že mravenčí vor se skládá ze dvou vrstev. Na dně se nacházejí „strukturní“ mravenci, kteří se k sobě pevně přimykají a tvoří základnu. Nad nimi se nachází druhá vrstva mravenců, kteří se volně pohybují po těch dole. Během několika hodin mohou mravenci ze spodní vrstvy vylézt nahoru, zatímco volně se pohybující mravenci klesnou dolů v těle voru níž a stanou se součástí strukturální vrstvy.

Simulovaný vor

Inženýři pak na základě pozorování vytvořili několik modelů. V nich naprogramovali asi dva tisíce virtuálních částic, které představovaly mravence. Ty se nedokázaly samy rozhodovat, ale řídily se jednoduchým souborem pravidel: například nerady narážely do svých sousedů a snažily se vyhnout pádu do vody.

Když nechali simulaci běžet, zjistili vědci, že se jejich virtuální mravenčí vory chovají velmi podobně jako ty skutečné. Model také ukázal, že čím rychleji se „mravenci“ pohybovali, tím více měl útvar výběžků. Vědci předpokládají, že tato vlastnost se kolonii hodí, protože si pomocí těchto živých „tykadel“ mohou mravenci ohmatávat okolí a testovat, jestli se někde nenachází pevnina, kde by se zachránili.

„Naše práce na ohnivých mravencích nám snad pomůže pochopit, jak můžeme naprogramovat jednoduchá pravidla, například pomocí algoritmů diktujících, jak mají roboti komunikovat s ostatními, aby pak vznikl rychle a správně reagující roj,“ dodali autoři. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 8 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 9 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 11 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...