Plovoucí mravenčí vory se řídí jednoduchými pravidly. Vědci toho chtějí využít v robotice

Noe přečkal biblickou potopu v arše. Rudí mravenci druhu Solenopsis invicta si pro stejný účel tvoří plovoucí vory, které jsou složené z tisíců až statisíců živých exemplářů toho hmyzu. Tyto vory jsou nesmírně dynamické tvarem i vlastnostmi. Inženýři z Coloradské univerzity v Boulderu teď poprvé popsali jednoduchá fyzikální pravidla, která určují, jak se taková plavidla tvořená živými tělíčky v průběhu času mění: zmenšují se, rozšiřují nebo jim rostou dlouhé výčnělky podobné slonímu chobotu.

Autoři studie doufají, že by jim tento model mohl pomoci navrhnout roboty, kteří by fungovali jako roj a mohli spolupracovat na podobných úkolech – například by ze svých tělíček vytvářeli různé prakticky využitelné tvary. Další možností, o níž uvažují, je vývoj materiálů nové generace, v nichž se molekuly samy přeskupují, například aby opravily poškozená místa.

„Chování mravenců je založené na poměrně jednoduchých pravidlech,“ popsal hlavní autor studie Franck Vernerey. „Jednotliví mravenci nejsou tak chytří, jak by se mohlo zdát, ale kolektivně se z nich stává inteligentní a odolné společenství.“

Mravenci, jimž se pro palčivost jejich jedu říká „ohniví“, vytvářejí masivní vory tvořené chuchvalci kroutícího se hmyzu nejčastěji po bouřích. Tímto způsobem dokáží přežít často rozvodněné řeky, které jsou typické pro jihovýchod Spojených států, kde se mravenci vyskytují. 

Ve své nejnovější studii vědci využili matematické simulace neboli modely, aby se pokusili zjistit mechanismy, na nichž jsou tyto živé záchranné čluny vystavěné. Zjistili například, že čím rychleji se mravenci ve voru pohybují, tím více se tyto útvary rozšiřují směrem ven a často vytvářejí dlouhé výčnělky.

Vor rudých mravenců
Zdroj: Vernerey Researcher Group at CU Boulder

„K tomuto chování by v podstatě mohlo docházet spontánně,“ popsali, „nemusí tedy nutně existovat žádné centrální rozhodování.“

Solenopsis invicta
Zdroj: Wikimedia Commons

Hodit mravence do vody

Celý výzkum započal v roce 2021. Vědci ho odstartovali tím, že naházeli tisíce ohnivých mravenců do kbelíku s vodou, uprostřed něhož byla plastová tyč. Právě kolem ní se začalo rychle formovat jádro voru. Pak vědci čekali – a pozorovali.

„Nechali jsme je tam až osm hodin, abychom pozorovali dlouhodobý vývoj těchto vorů,“ popsali. Mravenčí uskupení se měnila rychle a prakticky celou dobu, podle autorů studie připomínalo dění změny palačinkového těsta na pánvi. Místy mravenci vytvářeli jakési výběžky, jindy dokonce útvary podobné mostům.

Pozorování ukázalo, že mravenčí vor se skládá ze dvou vrstev. Na dně se nacházejí „strukturní“ mravenci, kteří se k sobě pevně přimykají a tvoří základnu. Nad nimi se nachází druhá vrstva mravenců, kteří se volně pohybují po těch dole. Během několika hodin mohou mravenci ze spodní vrstvy vylézt nahoru, zatímco volně se pohybující mravenci klesnou dolů v těle voru níž a stanou se součástí strukturální vrstvy.

Simulovaný vor

Inženýři pak na základě pozorování vytvořili několik modelů. V nich naprogramovali asi dva tisíce virtuálních částic, které představovaly mravence. Ty se nedokázaly samy rozhodovat, ale řídily se jednoduchým souborem pravidel: například nerady narážely do svých sousedů a snažily se vyhnout pádu do vody.

Když nechali simulaci běžet, zjistili vědci, že se jejich virtuální mravenčí vory chovají velmi podobně jako ty skutečné. Model také ukázal, že čím rychleji se „mravenci“ pohybovali, tím více měl útvar výběžků. Vědci předpokládají, že tato vlastnost se kolonii hodí, protože si pomocí těchto živých „tykadel“ mohou mravenci ohmatávat okolí a testovat, jestli se někde nenachází pevnina, kde by se zachránili.

„Naše práce na ohnivých mravencích nám snad pomůže pochopit, jak můžeme naprogramovat jednoduchá pravidla, například pomocí algoritmů diktujících, jak mají roboti komunikovat s ostatními, aby pak vznikl rychle a správně reagující roj,“ dodali autoři. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 14 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 23 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 23 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
včera v 09:15

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
včera v 08:46

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.