Chybějící kondenzační čáry i kouř od pusy mají stejnou příčinu

Řada lidí si všimla, že i když během uplynulých dní byla jasná obloha, za letadly se téměř netvořily dobře známé kondenzační čáry. Vysvětlení poskytuje prostá fyzika.

Vznik bílých čar za letadly má jednoduché vysvětlení. Odborně se jim říká kondenzační stopa nebo pruh. Zjednodušeně se dá jejich vznik vysvětlit na situaci, se kterou se zřejmě každý člověk už v životě setkal.

Stačí vyrazit v zimě ven a při určité teplotě se nám při dýchání kouří od pusy. Podobné je to u leteckých motorů, které pracují na bázi spalovacích procesů. Motory se ohřívají na vysokou teplotu, a výfukové plyny jsou tak následně velmi horké. Teplota vzduchu ve výškách, ve kterých se letadla pohybují, je naopak velmi nízká. Horký proud z motoru se rychle ochladí a vodní pára zmrzne. Vzniklé krystalky ledu utvoří souvislý úzký pruh na obloze. Každý motor vytváří svoji kondenzační stopu a spojují se vlivem přirozeného proudění větru i díky proudění vzduchu za motorem.

Samozřejmě, že kondenzační pruh není tvořen jenom vodní párou, ale jsou v něm obsaženy i další látky –⁠ jako například oxid uhličitý, oxidy síry a dusíku nebo částečky popela. Ty tvoří potřebná kondenzační jádra, bez kterých by žádný pruh za letadlem ani žádný oblak na obloze nemohl vzniknout.

Není čára jako čára

V závislosti na výšce a meteorologických podmínkách mají kondenzační stopy různou tloušťku a můžou být na obloze několik desítek minut, nebo se naopak rychle rozpustit.

Úzké kondenzační stopy, které rychle mizí, jsou ovlivněny hlavně nízkou vlhkostí vzduchu v dané výšce a pozorovat je můžeme hlavně za pěkného počasí.

Počasí s celodenním slunečním svitem a s velkými rozdíly mezi ranní a odpolední teplotou v minulých dnech přineslo i velmi nízkou vzdušnou vlhkost v přízemní vrstvě. V minimech dosahovala o víkendu pouhých deseti procent, a proto se lidem ani při velmi mrazivých ránech nekouřilo od pusy a nebylo třeba škrábat namrzlá okna aut. Takto nízké hodnoty vlhkosti vzduchu jsme naposledy zaznamenali například v srpnu roku 2012. A právě proto nebyly ani na nebi vidět kondenzační pruhy.

Tento jev může využít každý pro předpověď počasí. Široké kondenzační stopy, které vydrží na obloze delší dobu, značí vyšší vlhkost vzduchu a tato situace může být předzvěstí následného zhoršování počasí.

Vlhkost vzduchu
Zdroj: ČT24

Kondenzační pruhy se tvoří většinou ve výškách kolem osmi kilometrů, kde je teplota vzduchu pod -35 stupni Celsia. Pokud je vzduch vlhký a chladný, mohou se ale vyskytnout i v nižších hladinách. Určitou roli hraje i palivo, které se používá. U biopaliv se například tvoří méně, protože vzniká méně částic popílku, a k dispozici je tak menší počet kondenzačních jader pro tvorbu ledových krystalků.

Protože chvíli trvá, než se zplodiny ochladí a pára kondenzuje, vzhledem k faktu, že letadlo letí velmi rychle, je patrné, že kondenzační stopy pak vznikají až v určité vzdálenosti za motorem.

Můžou samotné kondenzační pruhy mít nějaké negativní dopady? Podle některých studií ano –⁠ kondenzační pruhy by mohly ovlivňovat takzvanou radiační bilanci Země. Zachycují totiž dlouhovlnné záření vyzařované zemským povrchem ve větší míře, než v jaké odráží přicházející sluneční záření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 6 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 7 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 10 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 10 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 13 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...