Protilátky po očkování jsou lepší než ty po prodělání nemoci, naznačuje nová studie. Hlavně proti variantám

Pokud budou přicházet nové varianty covidu, pak je ideální odpovědí očkování – protilátky získané z něj jsou totiž podle nové studie velmi spolehlivé i proti nim. Na rozdíl od těch přirozených po prodělání nemoci, upozorňují vědci.

Podle nové studie jsou protilátky vyvolané mRNA vakcínami lepší v neutralizaci viru SARS-CoV-2 a jeho variant než přirozená imunita. Výsledky výzkumu, které vyšly v odborném časopisu Scientific Reports, naznačují, že vakcína je, co se týká protilátek, zřejmě nejlepším způsobem ochrany před opakovanou nákazou, zejména proti novým a infekčnějším variantám.

Spor mezi zastánci přirozené imunity a té získané očkováním trvá od doby, kdy se objevily vakcíny proti covidu, tedy asi od konce roku 2020. Zatím ale měli vědci jen omezené údaje, které by ho dokázaly rozhodnout. Aktuální data jsou většinou zkreslená mnoha faktory, takže se na ně nedá úplně spolehnout: patří mezi ně například rozdíl v rychlosti vyvanutí ochrany, epidemiologická situace v dané zemi, nebo procento proočkovaných – a zejména nejistota v tom, kolik lidí už nemoc prodělalo. Ve zjišťování úrovně ochrany tedy mohou být laboratorní studie smysluplnější než mnohdy protikladná data z reálného života.

V této nové studii použili vědci z National Cancer Institute v Bethesdě řadu testů in vitro (tedy na laboratorních kulturách), aby zjistili počet protilátek vytvořených vakcínou a přirozenou imunitou a pak hledali, jestli to nějak souvisí s tím, jak velká část viru je neutralizována.

Výzkumníci odebrali vzorky 33 lidem, kteří prošli prokazatelně covidem, a srovnávali je se 28 vzorky lidí, kteří se nenakazili, ale dostali dvě dávky vakcíny Pfizer/BioNTech nebo Moderna. Takto získaný materiál pak analyzovali. U těch, kteří byli očkováni, našli ve srovnání se skupinou s přirozenou imunitou 16,8násobné zvýšení neutralizačních protilátek, a dokonce 30,1násobné zvýšení oproti další skupině, kterou tvořili čerstvě diagnostikovaní lidé s covidem.

V následném experimentu vědci zjistili, že toto zvýšení protilátek se promítlo do podobného zlepšení neutralizace viru. To podle nich naznačuje, že očkovaní lidé mají více protilátek, a jejich imunitní systém je tedy při neutralizaci viru SARS-CoV-2 účinnější.

Zásadní zjištění

Jako nejdůležitější se ukázalo zjištění, že při setkání s jinou variantou viru byly protilátky očkovaných ve srovnání s protilátkami vyvolanými přirozenou imunitou mnohem účinnější při její neutralizaci.

Vědci proto dospěli k závěru, že protilátky vyvolané mRNA vakcínou jsou pravděpodobně účinnější proti různým novým variantám než takzvaná přirozená imunita získaná proděláním nemoci.

Slabiny a neznámé

Studie sice obsahovala velice přesný test neutralizace, ale stále jsou to jen laboratorní výsledky – naznačují tedy sice možné chování viru a protilátek v reálném prostředí, ale nejsou pro to důkazem, zdůrazňují autoři. Mimo laboratoře se objevuje více vlivů, které nelze do modelu zahrnout.

Studie také neřešila jiné mechanismy imunity, zaměřila se jen na protilátky.

V některých ohledech se navíc zdá, že protilátky po překonání nemoci mají výhodu: zatímco u těch po očkování jejich efekt klesal už po šesti měsících, u těch přirozených nebyl pokles zaznamenán ani po devíti měsících. Problém ale podle autorů je, že existovala obrovská různost toho, kolik těchto protilátek jednotliví lidé po prodělání měli, zatímco u očkování byla hladina vždy velmi podobná a tedy i dobře předpověditelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 3 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...