Protilátky po očkování jsou lepší než ty po prodělání nemoci, naznačuje nová studie. Hlavně proti variantám

Pokud budou přicházet nové varianty covidu, pak je ideální odpovědí očkování – protilátky získané z něj jsou totiž podle nové studie velmi spolehlivé i proti nim. Na rozdíl od těch přirozených po prodělání nemoci, upozorňují vědci.

Podle nové studie jsou protilátky vyvolané mRNA vakcínami lepší v neutralizaci viru SARS-CoV-2 a jeho variant než přirozená imunita. Výsledky výzkumu, které vyšly v odborném časopisu Scientific Reports, naznačují, že vakcína je, co se týká protilátek, zřejmě nejlepším způsobem ochrany před opakovanou nákazou, zejména proti novým a infekčnějším variantám.

Spor mezi zastánci přirozené imunity a té získané očkováním trvá od doby, kdy se objevily vakcíny proti covidu, tedy asi od konce roku 2020. Zatím ale měli vědci jen omezené údaje, které by ho dokázaly rozhodnout. Aktuální data jsou většinou zkreslená mnoha faktory, takže se na ně nedá úplně spolehnout: patří mezi ně například rozdíl v rychlosti vyvanutí ochrany, epidemiologická situace v dané zemi, nebo procento proočkovaných – a zejména nejistota v tom, kolik lidí už nemoc prodělalo. Ve zjišťování úrovně ochrany tedy mohou být laboratorní studie smysluplnější než mnohdy protikladná data z reálného života.

V této nové studii použili vědci z National Cancer Institute v Bethesdě řadu testů in vitro (tedy na laboratorních kulturách), aby zjistili počet protilátek vytvořených vakcínou a přirozenou imunitou a pak hledali, jestli to nějak souvisí s tím, jak velká část viru je neutralizována.

Výzkumníci odebrali vzorky 33 lidem, kteří prošli prokazatelně covidem, a srovnávali je se 28 vzorky lidí, kteří se nenakazili, ale dostali dvě dávky vakcíny Pfizer/BioNTech nebo Moderna. Takto získaný materiál pak analyzovali. U těch, kteří byli očkováni, našli ve srovnání se skupinou s přirozenou imunitou 16,8násobné zvýšení neutralizačních protilátek, a dokonce 30,1násobné zvýšení oproti další skupině, kterou tvořili čerstvě diagnostikovaní lidé s covidem.

V následném experimentu vědci zjistili, že toto zvýšení protilátek se promítlo do podobného zlepšení neutralizace viru. To podle nich naznačuje, že očkovaní lidé mají více protilátek, a jejich imunitní systém je tedy při neutralizaci viru SARS-CoV-2 účinnější.

Zásadní zjištění

Jako nejdůležitější se ukázalo zjištění, že při setkání s jinou variantou viru byly protilátky očkovaných ve srovnání s protilátkami vyvolanými přirozenou imunitou mnohem účinnější při její neutralizaci.

Vědci proto dospěli k závěru, že protilátky vyvolané mRNA vakcínou jsou pravděpodobně účinnější proti různým novým variantám než takzvaná přirozená imunita získaná proděláním nemoci.

Slabiny a neznámé

Studie sice obsahovala velice přesný test neutralizace, ale stále jsou to jen laboratorní výsledky – naznačují tedy sice možné chování viru a protilátek v reálném prostředí, ale nejsou pro to důkazem, zdůrazňují autoři. Mimo laboratoře se objevuje více vlivů, které nelze do modelu zahrnout.

Studie také neřešila jiné mechanismy imunity, zaměřila se jen na protilátky.

V některých ohledech se navíc zdá, že protilátky po překonání nemoci mají výhodu: zatímco u těch po očkování jejich efekt klesal už po šesti měsících, u těch přirozených nebyl pokles zaznamenán ani po devíti měsících. Problém ale podle autorů je, že existovala obrovská různost toho, kolik těchto protilátek jednotliví lidé po prodělání měli, zatímco u očkování byla hladina vždy velmi podobná a tedy i dobře předpověditelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 9 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 12 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...