Vědci u žáby uměle spustili regeneraci. Druhu, který ji přirozeně neumí, dorostla celá noha

Žábě bez přirozené schopnosti regenerace narostla po podání léků zpátky amputovaná končetina. Podle vědců poznatky získané na drápatce vodní znamenají významný posun v oboru regenerativní medicíny.

„Je úžasné, že léky, které jsme vybrali, pomohly vytvořit téměř kompletní končetinu,“ uvedla spoluautorka studie Nirosha Muruganová z Tuftsovy univerzity v americkém Massachusetts. Drápatce – druhu africké žáby – výzkumníci aplikovali léky pouze na 24 hodin, poté následovalo 18měsíční období, během nějž jí dorostla funkční noha.

„Fakt, že nastartování měsíce dlouhého procesu potřebovalo jenom krátké vystavení léčivům, naznačuje, že v žábách a možná i v dalších zvířatech dřímají regenerační schopnosti, které mohou být probuzeny k akci,“ dodala Muruganová.

Mnoho živočichů má přirozenou schopnost obnovy alespoň některých končetin, včetně mloků, mořských hvězdic, krabů či ještěrek. Ploštěnci, kmen prvoústých živočichů, mohou být dokonce rozděleni na kousky a z každého kusu se vytvoří celý organismus. Schopnost regenerace mají do jisté míry i lidé – naše játra dorostou po rozpůlení zpět do plné velikosti a malým dětem znovu dorostou konečky prstů.

Plná obnova končetiny je však u savců nemyslitelná. Dorůstání brání i rychlé utvoření jizvové tkáně, které zamezí ztrátě krve či utvoření infekce.

Jak spustit regeneraci

Vědci ve výzkumu publikovaném v odborném časopise Science Advances drápatce amputovali zadní nohu a ránu obalili silikonovým obalem obsahujícím mix pěti různých léčiv. Každý z přípravků sloužil jinému účelu, mimo jiné k potlačení zánětlivosti nebo k produkci kolagenu, který měl zamezit jizvení. Léčiva rovněž podpořila růst nervových tkání, svalů a cév.

Výzkumníci experiment opakovali na desítkách žab, z nichž u mnohých zaznamenali rychlé obnovení tkáně. Některým obojživelníkům dorostla téměř celá noha včetně kostí i struktur podobným prstům. Tyto obnovené končetiny se hýbaly, byly citlivé na dotek a žáby je mohly používat při plavání.

V několika prvních dnech po podání léků vědci pozorovali aktivaci molekulárních procesů, které normálně organismus používá při růstu končetin u vyvíjejícího se embrya. Je tedy možné, že si podobné informace uchovává i tělo dospělého člověka a šlo by je podpořit.

Na řadě jsou savci

Odborný tým chce nyní vyzkoušenou techniku otestovat na savcích. „Zakrytí otevřené rány silikonem s tekutým prostředím, se správným mixem léků, by mohlo poskytnout potřebné signály, které by rozpohybovaly proces regenerace,“ domnívá se Michel Levin z Tuftsovy univerzity.

„Tato studie má neuvěřitelně vzrušující důsledky pro regenerativní medicínu,“ míní Robert Lanza z Institutu pro regenerativní medicínu AGRM, který se na výzkumu nepodílel. „Ačkoliv žáby mají mnohem větší regenerační kapacitu než lidé, jde o významný první krok,“ dodal.

Podle některých odborníků by nové poznatky mohly mít do budoucna uplatnění například při hojení ran bez utvoření zjizvené tkáně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 5 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 6 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 7 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 7 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
včera v 15:11

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
včera v 10:05

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
včera v 09:37

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.