Chemických látek je už v přírodě tolik, že to narušuje stabilitu ekosystémů, popisuje nová zpráva

Podle vědců ohrožuje chemické znečištění po celé planetě stabilitu globálních ekosystémů, na nichž je lidstvo závislé. Největším problémem podle nové studie je, že do přírody proniká už příliš mnoho druhů chemikálií.

Nejvíce znepokojivou skupinou chemikálií jsou podle Stockholmského centra pro odolnost umělé hmoty a asi 350 tisíc syntetických chemických látek včetně pesticidů, průmyslových sloučenin a antibiotik. Znečištění plasty už je na naší planetě všudypřítomné, našly se na těch nejhlubších místech Mariánského příkopu i na vrcholku Mount Everestu – a pronikají také do živých organismů.

Studie došla k závěru, že chemické znečištění překročilo „planetární hranici“, tedy bod, kdy změny na Zemi způsobené člověkem posunují Zemi mimo stabilní prostředí posledních 10 tisíc let.

Čím chemické látky ohrožují svět

Chemické znečištění ohrožuje zemské systémy tím, že poškozuje biologické a fyzikální procesy, které jsou základem veškerého života. Například pesticidy likvidují mnoho hmyzu, proti němuž nejsou určené – a který je současně základem všech ekosystémů. Má tedy zásadní vliv na to, aby příroda i lidé měli dostatek vody, potravin a čistého vzduchu.

„Od roku 1950 došlo k padesátinásobnému nárůstu produkce chemických látek a předpokládá se, že do roku 2050 se tento nárůst opět ztrojnásobí,“ uvedla Patricia Villarrubia-Gómezová, která se na výzkumu podílela. „Tempo, jakým společnosti vyrábějí a vypouštějí do životního prostředí nové chemické látky, není v souladu s udržením bezpečného provozního prostoru pro lidstvo.“

Přestože je celý problém podle autorů nové práce globálně podceněný, vliv některých znečišťujících látek už je prozkoumaný dobře a dost detailně i celoplanetárně: jedná se například o látky typu freonů, které ničí ozónovou vrstvu a její ochranu před škodlivým ultrafialovým zářením.

Určit, jestli už chemické znečištění překročilo planetární hranici, je složité, protože na rozdíl od klimatické krize, kde se srovnávají současné úrovně oxidu uhličitého s těmi před průmyslovou revolucí, u chemikálií žádná taková „výchozí hodnota“ neexistuje. Navíc lidstvo produkuje obrovské množství chemických sloučenin registrovaných k použití – přibližně 350 tisíc – a jen nepatrný zlomek z nich byl posouzen z hlediska bezpečnosti na životní prostředí.

Jak spočítat chemické ohrožení Země

Výzkum proto k posouzení situace použil kombinaci měření. Ta zahrnovala rychlost výroby chemických látek, která stále roste, a jejich uvolňování do životního prostředí, k němuž dochází mnohem rychleji, než je schopnost úřadů sledovat nebo zkoumat jejich dopady.

Součástí hodnocení byly také dobře známé negativní účinky některých chemických látek, od těžby fosilních paliv přes jejich výrobu až po jejich úniky do životního prostředí. Autoři přitom přiznávají, že jejich údaje jsou v mnoha oblastech omezené a závěry tedy nejsou stoprocentní. Přesto se shodli, že váha důkazů ukazuje na překročení planetární hranice.

„Existují důkazy, že jsme na špatné cestě,“ uvedla profesorka Bethanie Carney Almrothová z Göteborské univerzity, která byla součástí týmu. „Například celková hmotnost plastů nyní přesahuje celkovou hmotnost všech žijících savců. To je podle mě docela jasná známka toho, že jsme už překročili určitou hranici. Jsme v průšvihu, ale existují věci, které můžeme udělat, abychom to částečně zvrátili.“

Tato studie vyšla v odborném časopise Environmental Science & Technology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 10 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 12 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...