Chemických látek je už v přírodě tolik, že to narušuje stabilitu ekosystémů, popisuje nová zpráva

Podle vědců ohrožuje chemické znečištění po celé planetě stabilitu globálních ekosystémů, na nichž je lidstvo závislé. Největším problémem podle nové studie je, že do přírody proniká už příliš mnoho druhů chemikálií.

Nejvíce znepokojivou skupinou chemikálií jsou podle Stockholmského centra pro odolnost umělé hmoty a asi 350 tisíc syntetických chemických látek včetně pesticidů, průmyslových sloučenin a antibiotik. Znečištění plasty už je na naší planetě všudypřítomné, našly se na těch nejhlubších místech Mariánského příkopu i na vrcholku Mount Everestu – a pronikají také do živých organismů.

Studie došla k závěru, že chemické znečištění překročilo „planetární hranici“, tedy bod, kdy změny na Zemi způsobené člověkem posunují Zemi mimo stabilní prostředí posledních 10 tisíc let.

Čím chemické látky ohrožují svět

Chemické znečištění ohrožuje zemské systémy tím, že poškozuje biologické a fyzikální procesy, které jsou základem veškerého života. Například pesticidy likvidují mnoho hmyzu, proti němuž nejsou určené – a který je současně základem všech ekosystémů. Má tedy zásadní vliv na to, aby příroda i lidé měli dostatek vody, potravin a čistého vzduchu.

„Od roku 1950 došlo k padesátinásobnému nárůstu produkce chemických látek a předpokládá se, že do roku 2050 se tento nárůst opět ztrojnásobí,“ uvedla Patricia Villarrubia-Gómezová, která se na výzkumu podílela. „Tempo, jakým společnosti vyrábějí a vypouštějí do životního prostředí nové chemické látky, není v souladu s udržením bezpečného provozního prostoru pro lidstvo.“

Přestože je celý problém podle autorů nové práce globálně podceněný, vliv některých znečišťujících látek už je prozkoumaný dobře a dost detailně i celoplanetárně: jedná se například o látky typu freonů, které ničí ozónovou vrstvu a její ochranu před škodlivým ultrafialovým zářením.

Určit, jestli už chemické znečištění překročilo planetární hranici, je složité, protože na rozdíl od klimatické krize, kde se srovnávají současné úrovně oxidu uhličitého s těmi před průmyslovou revolucí, u chemikálií žádná taková „výchozí hodnota“ neexistuje. Navíc lidstvo produkuje obrovské množství chemických sloučenin registrovaných k použití – přibližně 350 tisíc – a jen nepatrný zlomek z nich byl posouzen z hlediska bezpečnosti na životní prostředí.

Jak spočítat chemické ohrožení Země

Výzkum proto k posouzení situace použil kombinaci měření. Ta zahrnovala rychlost výroby chemických látek, která stále roste, a jejich uvolňování do životního prostředí, k němuž dochází mnohem rychleji, než je schopnost úřadů sledovat nebo zkoumat jejich dopady.

Součástí hodnocení byly také dobře známé negativní účinky některých chemických látek, od těžby fosilních paliv přes jejich výrobu až po jejich úniky do životního prostředí. Autoři přitom přiznávají, že jejich údaje jsou v mnoha oblastech omezené a závěry tedy nejsou stoprocentní. Přesto se shodli, že váha důkazů ukazuje na překročení planetární hranice.

„Existují důkazy, že jsme na špatné cestě,“ uvedla profesorka Bethanie Carney Almrothová z Göteborské univerzity, která byla součástí týmu. „Například celková hmotnost plastů nyní přesahuje celkovou hmotnost všech žijících savců. To je podle mě docela jasná známka toho, že jsme už překročili určitou hranici. Jsme v průšvihu, ale existují věci, které můžeme udělat, abychom to částečně zvrátili.“

Tato studie vyšla v odborném časopise Environmental Science & Technology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 13 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
včera v 10:00

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
včera v 09:00

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...