Vědci našli dokonale zachovalou fosilii desetimetrového ichtyosaura

Paleontologové objevili v anglickém regionu East Midlands severně od Londýna deset metrů dlouhou a přibližně 180 milionů let starou zkamenělinu ichtyosaura, informoval list The Guardian. Odborníci označují obřího ryboještěra za jeden z největších nálezů v historii britské paleontologie.

Ichtyosaurus, jehož kostra měří na délku asi deset metrů a lebka váží zhruba tunu, je zřejmě největší a nejkompletnější fosilií tohoto druhu, jakou kdy badatelé v Británii nalezli. Joe Davis z charitativní organizace na ochranu přírody Leicestershire and Rutland Wildlife Trust mořského ještěra objevil při terénních úpravách u vodní nádrže Rutland Water loni v únoru. Zkamenělé pozůstatky vykopal tým odborníků z celé Británie v srpnu a září.

Ichtyosauři se objevili v prehistorických mořích na počátku období triasu (před 251 až 200 miliony let) a vyhynuli v období druhohorní křídy (před 144 až 65 miliony let), tedy ještě dříve, než zmizeli dinosauři. Jejich velikost se pohybovala od jednoho do více než 25 metrů a tvarem těla připomínali delfíny.

Rekonstrukce ichtyosaura
Zdroj: Bob Nicholls/ Manchester University

První ichtyosaury, kterým se říká mořští draci, protože obvykle mají obrovské zuby a oči, objevila lovkyně fosilií a paleontoložka Mary Anningová na počátku 19. století.

„Je pozoruhodné, že navzdory mnoha fosiliím ichtyosaurů nalezeným v Británii je rutlandský ichtyosaurus největší kostrou, jaká kdy byla v Británii nalezena. Je to skutečně bezprecedentní objev a jeden z největších nálezů v historii britské paleontologie,“ zdůrazňuje Dean Lomax z Manchesterské univerzity.

Rekordní objev

V okolí vodní nádrže vědci nalezli v 70. letech 20. století dva menší a neúplné ichtyosaury. Mark Evans z britského ústavu pro výzkum Antarktidy, který se více než dvě dekády zabývá studiem fosilií mořských ještěrů z Rutlandu a Leicestershiru, poznamenal, že již na první pohled bylo zřejmé, že se jedná o největšího ichtyosaura objeveného v této oblasti.

Tým paleontologů s ichtyosaurem
Zdroj: Manchester University

„Teprve po průzkumném výkopu jsme však zjistili, že je prakticky kompletní až po špičku ocasu,“ líčí Evans. „Je to velmi významný objev jak na národní, tak na mezinárodní úrovni, ale má obrovský význam také pro obyvatele Rutlandu a okolí,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 4 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 6 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 8 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...