Země v nouzi poradila, jak žít s koronavirem i jak se dá léčit

113 minut
Země v nouzi – Život s koronavirem
Zdroj: ČT24

Česká televize přinesla další díl speciálního vysílání Země v nouzi. Jeho cílem bylo pomoci a poradit, jak zvládnout současnou vlnu pandemie covidu-19. Pozvání přijali pediatrička Markéta Bloomfield, praktická lékařka Ludmila Bezdíčková, intenzivista Jiří Sagan, lékárník Petr Horák, genetik Jan Pačes a pneumolog Michal Kopecký.

Českou republiku i většinu Evropy zasáhla nová vlna pandemie covidu-19. Tentokrát za ni může varianta delta, která je nakažlivější a mnohem nebezpečnější než kmeny, se kterými má kontinent už zkušenost.

Řada nemocnic omezuje péči, přicházejí nová opatření proti šíření viru, lidé znovu musí omezovat své chování i kontakty – a to všechno v době, kdy se pomalu blíží Vánoce.  Že je situace vážná, potvrdil i intenzivista Jiří Sagan z FN Ostrava. „Většina zdravotního personálu je teď očkovaná nebo nemoc prodělala, lidí je teď dost. Některá oddělení se ale musí uzavírat nebo měnit jejich provoz. Pokud bychom chtěli zachovat péči jak pro pacienty covidové, tak i ty necovidové, museli bychom asi sáhnout po pomoci odjinud - buď po vojácích nebo pomoci ze zahraničí.“ 

Jak se léčí covid

 Výrazně podle něj nyní lékařům pomáhá to, že jsou i pacienti z významné části dnes očkovaní. „Očkování pozitivně ovlivnilo těžký průběh starších pacientů,“ řekl Sagan. Co se týká léčby, tak je podle něj stále zásadní kyslík. „Bez něj bychom my lidé nemohli fungovat. Hodně jsme si slibovali od remdesiviru, ale ten se musí podat na začátku léčby, jinak tak dobře nefunguje,“ upozornil lékař. 

Používají se i kortikoidy, které se podle něj ukázaly velmi účinnými v tom, že umí zbrzdit přehnanou imunitní reakci organismu. Lékaři používají i velké množství dalších léčiv, která pomáhají proti dalším problémům a nemocem, které se mnohdy na covid nabalí. 

Naopak neúčinným je podle Sagana ivermektin. „Z mého pohledu a z pohledu odborných společností i medicíny založené na důkazech, je to lék, který nepřináší pro pacienta žádný benefit. Nikdy jsme ivermektin nepodávali a doufám že ani nebudeme,“ dodal. Podobný názor má i Petr Horák, vedoucí lékárník FN Motol. „Zkoumala se řada léků, podobně jako ivermektin, například azitromycin, ale všechny ty naděje se ukázaly jako liché,“ uvedl.  

Žádný z používaných léků není podle zkušeností lékařů univerzální - u všech velmi záleží  na tom, v jaké fázi nemoci se pacientovi podá. Například kortikoidy se podávají v pozdějších fází péče, remdesivir a monoklonální zase naopak na začátku. Proto také některé léky jen těžko může předepisovat třeba obvodní lékař.

Monoklonální protilátky jsou nová účinná zbraň

Při této covidové vlně se lékaři mohou opřít i o lék, který v minulých vlnách neměli k dispozici vůbec nebo v nedostatečném množství. Jde o takzvané monoklonální protilátky, tedy směs protilátek, které obalí virus a zabrání mu tak, aby se mohl šířit dál. To ale znamená, že se dají využít jen na začátku léčby, kdy se virus teprve začíná šířit tělem. Tento způsob léčby byl využitý například při záchraně života amerického prezidenta Donalda Trumpa, v současné době ho může využít i český pacient.

Musí splnit ale několik kritérií, například věk nad 65 let, anebo musí mít nějakou rizikovou diagnózu - o jejich podání ale vždy rozhoduje obvodní lékař, jehož by měl nemocný člověk kontaktovat. Podle Petra Horáka se v současné době tyto léky využívají velmi intenzivně a bude zapotřebí jejich zásoby doplňovat. Ta potvrzují i aktuální informace:

Dalším omezením je, že se tyto účinné protilátky, o něž je velký zájem, se dají aplikovat jen v aplikačních centrech, jichž je v současné době asi stovka. A nakonec je omezením jejich vysoká cena: jedna dávka stojí kolem 30 tisíc korun, dalších asi pět tisíc je zapotřebí započítat za aplikaci.   

Podívejte se na starší díly pořadu Země v nouzi:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
před 21 mminutami

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
před 3 hhodinami

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
před 19 hhodinami

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
před 22 hhodinami

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
včera v 11:03

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
včera v 10:34

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
včera v 08:00

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
včera v 07:00
Načítání...