Důkazy o původním slovanském osídlení ve vnitrobloku mezi ulicemi Cejl a Bratislavská nedaleko centra Brna našli archeologové při záchranném průzkumu na místě, kde se bude stavět obytný dům. Zatím se přitom předpokládalo, že tato místa byla osídlena až od čtrnáctého století.
Mezi Cejlem a Bratislavskou v Brně bylo slovanské osídlení už asi od sedmého století, ukázal archeologický výzkum
Zkoumaná plocha byla různými kulturami osídlena od pravěku, nejstarší nálezy pochází z mladší doby kamenné. V písemných pramenech je zmíněna osada Ponava na počátku čtrnáctého století.
Podle dosavadních zjištění zasahovala jen do poloviny ulice Bratislavská a nepokračovala do nyní zkoumaného prostoru. Vědci se tak dosud domnívali, že mezi osadou a Zábrdovickým klášterem existoval volný prostor. Současný průzkum dokazuje, že ani v tomto období nebyl prostor prázdný.
Slované v Brně
Slovanské osídlení na Brněnsku je dokázané už od šestého století. Archeologové odhadují, že nalezené předměty pocházejí ze sedmého až osmého století. „Je to zatím pouze předpoklad, nalezená keramika není pro toto období úplně typická. Čekáme proto na výsledky laboratorní analýzy, která nám nálezy umožní přesněji datovat,“ řekl Michal Bučo ze společnosti Archaia Brno, která průzkum prováděla.
Z nejstarších nálezů se na místě budoucího bytového domu podařilo zachytit pozůstatky velkých kolových domů a několik pecí s jámami, ale i keramiku a kostěná šídla. Další nálezy patřily k sídlišti s moravskou malovanou keramikou. Šlo o keramické nádoby s unikátní výzdobou, která je srovnávána s předmínojskou keramikou.
„Z období eneolitu kultury zvoncových pohárů pak pochází unikátní nátepní destička, která původně patřila kočovníkům z Pyrenejského poloostrova a sloužila jako ochrana před tětivou při střelbě z luku,“ uvedl Bučo.
Archeologové odhalili také pozůstatky osídlení z mladší doby bronzové, z níž pochází unikátní nález studny i zbytky opláštění pece. Jedním z největších objevů byl pak objekt s malým ohništěm a kolovými jamkami – právě ten pravděpodobně dokládá slovanské osídlení.
„Pozůstatky polozemnice obsahovaly zlomky hrncovité nádoby s vlnicovitou výzdobou, která typologicky a dekorativně odpovídá starohradištní keramice. Dochované rozměry objektu nepřesahují dva a půl metru, proto se domníváme, že se v ní nebydlelo, ale měla čistě technický význam,“ dodal Bučo.