WHO výrazně zpřísnila limity pro znečištění ovzduší. Většina látek škodí víc, než se myslelo

Špatný vzduch škodí lidskému zdraví více, než se dosud myslelo, a dosavadní mezní hodnoty škodlivin v ovzduší jsou tudíž příliš benevolentní. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO), která současně výrazně zpřísnila svá doporučení ohledně nejvyšších pro zdraví snesitelných koncentrací polétavého prachu a oxidu dusičitého (NO2).

WHO vydala směrnice ohledně škodlivin v ovzduší naposledy v roce 2005. Teď je upravila na základě posledních studií, podle nichž je překračování těchto limitů spojené se značnými zdravotními riziky. Každoročně podle odhadů WHO po celém světě předčasně zemře sedm milionů lidí, kteří dýchají špinavý vzduch.

Maximální přípustná koncentrace oxidu dusičitého, který pochází hlavně z naftových motorů v automobilech, by v budoucnu měla být místo dřívějších čtyřiceti pouze deset mikrogramů na metr krychlový. Evropská unie v současné době povoluje právě čtyřicet.

Polétavý prach vzniká zejména při spalovacích procesech v dopravě, energetice, domácnostech, zemědělství a na skládkách odpadu. EU stanovuje mezní hodnotu 25 mikrogramů jemných částic PM2,5 na metr krychlový.

Máme mnoho jasných důkazů o škodách, které znečištění ovzduší způsobuje na lidském zdraví. Víme nyní, že k propuknutí těžkých zdravotních komplikací stačí mnohem nižší koncentrace znečištění, než se udávalo dříve. Naše nová doporučení proto směřují ke zvýšení úrovně kvality ovzduší i ochrany zdraví obyvatelstva prostřednictvím tlaku na snižování koncentrací klíčových škodlivin, z nichž některé také přispívají ke změně klimatu.
Srđan Matić
ředitel české Kanceláře WHO

WHO dosud doporučovala deset a od nynějška to bude pět mikrogramů. U částic PM10 je v EU nejvyšší dovolená koncentrace 40 mikrogramů na metr krychlový, zatímco WHO své směrnice zpřísnila z dvaceti na patnáct mikrogramů.

V EU celá čtvrtina obyvatel měst dýchá vzduch, který překračuje dosavadní maximální hodnoty částic PM2,5 stanovené WHO, upozorňuje agentura DPA. V celém světě je to podle odhadů WHO až 90 procent. Evropská sedmadvacítka chce své limity ohledně znečištění vzduchu zpřísnit v následujícím roce.

Kvalita ovzduší podle WHO hraje roli také v době covidové pandemie, neboť lidé s dýchacími obtížemi danými špatným vzduchem jsou náchylnější k těžkému průběhu onemocnění covid-19 než zdraví lidé.

V Česku znečištění klesá, zejména vlivem klimatu

Koncentrace většiny měřených látek v ovzduší ČR meziročně významně poklesly, podotýká Státní zdravotní ústav. Podle něj jsou hlavní příčinou této pozitivní změny hlavně mimořádně příznivé rozptylové podmínky v roce 2020 a pokračující teplotně nadprůměrné zimy 2012 až 2020.

Dlouhodobě hlavním znečišťovatelem ovzduší ve městech zůstává doprava. Z hlediska zátěže obyvatel a vlivu na zdraví mají stále největší význam aerosolové částice a polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou pro lidský organismus rakovinotvorné a mohou se podílet na zvýšení předčasné úmrtnosti.

„Také opatření proti koronaviru zasáhla do měřených hodnot. Zvláště v období březen až červen 2020 znamenala omezení v rámci nouzového stavu na jedné straně pro ovzduší negativní zvýšení provozu lokálních energetických zdrojů v příměstských a vesnických lokalitách a na straně druhé pro ovzduší pozitivní omezení mobility a dopravy ve městech,“ popsal stav vedoucí Národní referenční laboratoře SZÚ pro venkovní a vnitřní ovzduší Bohumil Kotlík.

Ve většině českých sídel meziročně poklesly koncentrace benzo[a]pyrenu. Jeho původcem v ovzduší bývá jak nedokonalé spalování fosilních a pevných paliv, tak i některé průmyslové výroby. Je navázán na prachové částice a pro lidský organismus jde o látku karcinogenní a mutagenní.

Nenechme se ukolébat, upozorňuje expertka

Analýza trendů ročních středních hodnot ve městech potvrdila také mírný pokles hodnot benzenu, arsenu a niklu.

Další látky jsou, v závislosti na rozložení a podílu jednotlivých typů zdrojů, významné lokálně. Zejména v dopravně zatížené pražské a brněnské aglomeraci či v průmyslových lokalitách na Ostravsku jde o oxid dusičitý. Benzen nebo kadmium hraje roli v okolí Tanvaldu. Zvýšené hodnoty arsenu a prachu jsou dále měřeny v lokalitách s majoritním zastoupením malých zdrojů na pevná nebo fosilní paliva. V období dubna až srpna narůstají počty dnů se zvýšenými hodnotami ozónu.

„Problém s dlouhodobě zvýšenou úrovní znečištění ovzduší sídel polycyklickými aromatickými uhlovodíky, ke kterým právě benzo[a]pyren řadíme, trvá už desítky let a není na místě se nechat ukolébat zmíněným mírným poklesem,“ doplňuje Helena Kazmarová vedoucí Centra zdraví a životního prostředí SZÚ. 

„Život lidem zkracují především prachové částice a polycyklické aromatické uhlovodíky. Když zjednodušíme řeč naměřených čísel, lze říci, že na každého obyvatele ČR staršího třiceti let připadly v roce 2019 v průměru téměř tři ztracené dny života v důsledku dýchání takto znečištěného vzduchu,“ dodává Kotlík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
před 21 hhodinami

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
15. 3. 2025

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
14. 3. 2025

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025
Načítání...