Zemřel „největší britský koumák“ Clive Sinclair. Zkonstruoval první domácí počítače i kapesní kalkulačku

2 minuty
Události: Zemřel Clive Sinclair
Zdroj: ČT24

Britský vynálezce Clive Sinclair, který stál u zrodu kapesní kalkulačky a přispěl k rozšíření osobních počítačů, zemřel ve věku 81 let ve svém londýnském domově po více než desetiletém zápase s rakovinou. Oznámila to média s odvoláním na vynálezcovu rodinu.

Mezi Sinclairovy revoluční vynálezy patřila první přenosná elektronická kapesní kalkulačka z roku 1972. A Sinclairův počítač ZX80, uvedený na trh v roce 1980 s cenou pod sto liber, přispěl k rozšíření domácích počítačů v Británii i jinde. Sinclairova společnost jako první na světě prodala více než milion počítačů.

Proslavil se i následující model počítače ZX Spectrum, poznamenala AFP.  Právě tyto počítače se v polovině osmdesátých let dostávaly častěji i do Československa, kde s nimi začínala pracovat i první generace tuzemských počítačových nadšenců.

Sinclair ve své první firmě vyráběl i řadu jiných přístrojů, které do značné míry předběhly svou dobu: svého času nejmenší tranzistorové rádio na světě, digitální hodinky či první televize s plochou obrazovkou.

Ne všechny vynálezcovy nápady ale slavily úspěch. Tříkolka Sinclair C5 na baterky sice může být považována za průkopníka ekologické dopravy, ale v roce 1985 byla ještě příliš drahá na to, aby na trhu prorazila. Zákazníky navíc zklamal její omezený dojezd, nízká rychlost a neschopnost zdolávat kopce.

Aktivní až do konce

Sinclair, přezdívaný „největší britský koumák“, ještě minulý týden pracoval na svých vynálezech, „protože to bylo to, co rád dělal“, řekla vynálezcova dcera Belinda stanici BBC. „Byl vynalézavý a nápaditý. Bylo to pro něj vzrušující dobrodružství, byla to jeho vášeň,“ dodala.

Ironií osudu muž, který svými počítači změnil mnoha lidem život, se svého času přiznal, že sám počítač nepoužívá. „Nerad se rozptyluji. Kdybych měl počítač, začal bych přemýšlet, že to a to bych mohl změnit, a to nechci,“ vysvětlil BBC v roce 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
před 12 hhodinami

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
před 15 hhodinami

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
před 17 hhodinami

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 17 hhodinami

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 20 hhodinami

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 21 hhodinami

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 21 hhodinami

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
14. 7. 2025
Načítání...