Zemřel „největší britský koumák“ Clive Sinclair. Zkonstruoval první domácí počítače i kapesní kalkulačku

Nahrávám video

Britský vynálezce Clive Sinclair, který stál u zrodu kapesní kalkulačky a přispěl k rozšíření osobních počítačů, zemřel ve věku 81 let ve svém londýnském domově po více než desetiletém zápase s rakovinou. Oznámila to média s odvoláním na vynálezcovu rodinu.

Mezi Sinclairovy revoluční vynálezy patřila první přenosná elektronická kapesní kalkulačka z roku 1972. A Sinclairův počítač ZX80, uvedený na trh v roce 1980 s cenou pod sto liber, přispěl k rozšíření domácích počítačů v Británii i jinde. Sinclairova společnost jako první na světě prodala více než milion počítačů.

Proslavil se i následující model počítače ZX Spectrum, poznamenala AFP.  Právě tyto počítače se v polovině osmdesátých let dostávaly častěji i do Československa, kde s nimi začínala pracovat i první generace tuzemských počítačových nadšenců.

Sinclair ve své první firmě vyráběl i řadu jiných přístrojů, které do značné míry předběhly svou dobu: svého času nejmenší tranzistorové rádio na světě, digitální hodinky či první televize s plochou obrazovkou.

Ne všechny vynálezcovy nápady ale slavily úspěch. Tříkolka Sinclair C5 na baterky sice může být považována za průkopníka ekologické dopravy, ale v roce 1985 byla ještě příliš drahá na to, aby na trhu prorazila. Zákazníky navíc zklamal její omezený dojezd, nízká rychlost a neschopnost zdolávat kopce.

Aktivní až do konce

Sinclair, přezdívaný „největší britský koumák“, ještě minulý týden pracoval na svých vynálezech, „protože to bylo to, co rád dělal“, řekla vynálezcova dcera Belinda stanici BBC. „Byl vynalézavý a nápaditý. Bylo to pro něj vzrušující dobrodružství, byla to jeho vášeň,“ dodala.

Ironií osudu muž, který svými počítači změnil mnoha lidem život, se svého času přiznal, že sám počítač nepoužívá. „Nerad se rozptyluji. Kdybych měl počítač, začal bych přemýšlet, že to a to bych mohl změnit, a to nechci,“ vysvětlil BBC v roce 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 13 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 14 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 16 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 17 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 18 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 19 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...