Výpočetní technika má vyšší emise skleníkových plynů, než se očekávalo

Emise skleníkových plynů z provozu výpočetní techniky a informačních a komunikačních technologií mohou být větší, než se dosud předpokládalo. Upozorňuje na to nový výzkum, jehož autoři současně naznačují i cesty, jak problém řešit.

Výpočetní technika je podle nové studie zodpovědná za mnohem více emisí skleníkových plynů, než se zatím předpokládalo. Vědci upozorňují, že tyto emise budou i nadále výrazně narůstat, pokud nebudou přijata nějaká opatření.

Výzkum vedli vědci z Lancasterské univerzity a poradenské společnosti Small World Consulting Ltd. zabývající se udržitelností. Tvrdí, že předchozí výpočty podílu výpočetní techniky na globálních emisích skleníkových plynů, které ho odhadovaly na 1,8-2,8 procenta, neodpovídají skutečnému dopadu tohoto odvětví na klima.

Výzkumníci upozorňují na to, že tyto starší odhady nezohledňují celý životní cyklus a dodavatelský řetězec výrobců a infrastruktury výpočetní techniky, tedy například energii vynaloženou na výrobu produktů a zařízení, náklady spojené s provozováním společností a také likvidací přístrojů.

V nové studii už je upřesněný odhad mnohem vyšší: autoři práce tvrdí, že skutečný podíl výpočetní techniky na globálních emisích skleníkových plynů činí zřejmě 2,1-3,9 procenta. Tato čísla jsou sice značně nejistá, přesto naznačují, že emise z výpočetní techniky jsou dnes už vyšší než emise celého leteckého průmyslu, které činí přibližně dvě procenta celosvětových emisí.

Dokument navíc varuje, že nové trendy v oblasti výpočetní techniky a ICT, jako jsou velká data nebo umělé inteligence či internet věcí případně kryptoměny, představují riziko dalšího výrazného nárůstu emisí skleníkových plynů z tohoto oboru.

Složitá cesta k poznání

Výpočetní technologie jsou nesmírně efektivní v tom, že šetří práci a zvyšují výkonnost nejrůznějších lidských činností. Často se proto uvádí, že povedou k vyšší efektivitě v mnoha dalších odvětvích, což povede k úspoře čistých emisí skleníkových plynů.

Autoři nové studie ale tvrdí, že historické důkazy svědčí o opaku. V průběhu let, kdy se výpočetní technologie stávaly účinnějšími, se jejich stopa podílela na globálních emisích stále více. Kromě toho vedly k rozsáhlému zvýšení efektivity a produktivity, ale co je podle vědců zásadní, globální emise skleníkových plynů navzdory tomu neúprosně rostly.

Profesor Mike Berners-Lee ze společnosti Small World Consulting tento vývoj popsal: „Víme, že informační a komunikační technologie hrají ve společnosti stále větší roli a přinášejí vyšší efektivitu téměř do všech oblastí světové ekonomiky. Jejich vztah ke snižování emisí uhlíku ale nemusí být tak přímočarý, jak se mnozí lidé domnívají. Naše práce se snaží tuto důležitou otázku trochu více osvětlit.“

Mohou být výpočetní technologie čisté?

Autoři se podívali i na to, jestli je možné, aby se stal tento obor z hlediska emisí uhlíku čistším. Tvrdí, že ano, ale současně je zapotřebí, aby se celý průmysl výrazně proměnil. Informační, komunikační a výpočetní technologie budou podle nich v dalších letech růst tolik, že bude zapotřebí, aby se více zvažovalo, jaké využití je klíčové. Jen tak bude možné zabránit neúměrné poptávce po datech.

Současně je nutné, aby se jasně plánovaly úspory, které by se daly jak ve výpočetních technologiích, tak i v souvisejících oborech využívat –⁠ a to už v současnosti, protože plánování v nich bývá značně dlouhodobé.

Výzkumníci oceňují, že několik světových technologických gigantů se zavázalo ke snižování své klimatické stopy, nicméně tvrdí, že mnohé z těchto závazků nejsou dostatečně ambiciózní a samoregulace odvětví nemusí být dostatečná k dosažení nulových čistých emisí do roku 2050.

Varují také před přílišným spoléháním na obnovitelné zdroje při výpočtech budoucích emisí skleníkových plynů kvůli omezeným zásobám důležitých komodit, jako je stříbro, které je potřeba k výrobě solárních panelů.

Spoluautorka studie z Lancasterské univerzity Kelly Widdicksová uvedla: „Odvětví informačních a komunikačních technologií musí udělat mnohem více, aby pochopilo a zmírnilo svou ekologickou stopu, než jen soustředit se na přechod na obnovitelné zdroje a dobrovolné cíle snižování emisí uhlíku.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...