Před sto lety učinili dva Kanaďané objev, který zachránil stovky milionů životů

Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) žije ve světě přes 420 milionů lidí trpících cukrovkou a jejich počet rychle roste. Na související komplikace umírá ročně 1,6 milionu osob. Současná medicína ale dokáže v boji s touto chorobou účinně pomoci, na čemž mají velkou zásluhu kanadští vědci Frederick Banting a Charles Best. Právě oni totiž před 100 lety, 27. července 1921, izolovali hormon inzulin, který má klíčovou roli při regulaci hladiny cukru v krvi.

Úplavici močovou, jak se dříve cukrovce říkalo, znali již staroegyptští lékaři. Příčina choroby však zůstávala dlouho zahalena tajemstvím. Teprve v roce 1889 prookázali němečtí lékaři Oskar Minkowski a Joseph von Mering souvislost mezi diabetem a slinivkou břišní. U psů, jimž tento orgán odstranili, se zanedlouho projevily charakteristické příznaky cukrovky, tedy neuhasitelná žízeň, hubnutí a vylučování velkého množství moči bohaté na cukr.

Podávání extraktu ze syrových zvířecích slinivek se jako léčba ukázalo být prakticky neúčinné a ještě beznadějněji se jevily pokusy izolovat konkrétní látku, jež regulaci cukru v krvi řídí. Tak tomu bylo až do jednoho říjnového večera roku 1920, kdy kanadského lékaře Fredericka Bantinga napadla při čtení článku o dosavadních nezdarech jednoduchá, ale (jak se později ukázalo) spásná myšlenka. Co když hledaný hormon po vyoperování slinivky z těla zareaguje s jinými substancemi, jež v tomto orgánu rovněž vznikají, a přijde tak o své „zázračné“ vlastnosti?

Dr. Charles Best (nalevo) a Sir Frederick Banting (vpravo)
Zdroj: Wikimedia Commons

Se svou teorií seznámil Banting profesora fyziologie na Torontské univerzitě Johna Macleoda, který mu po jistém váhání poskytl vybavenou laboratoř. Banting, jemuž byl k ruce přidělen student medicíny Charles Best, se tak mohl v polovině dubna 1921 pustit do díla.

Aby zabránil degradaci inzulinu působením dalších sloučenin, podvázal slinivku pokusného zvířete tak, že izoloval tu část orgánu, v níž podle jeho názoru vznikaly nežádoucí látky. Po několika týdnech orgán vyoperoval, nepotřebnou část odřízl a zbytek rozdrtil na kaši, z níž několikanásobným čištěním získal čirou kapalinu. Že jde skutečně o hledaný hormon, prokázalo jeho podání psovi, u nějž byla cukrovka uměle navozena. Účinek na čím dál apatičtějšího čtyřnožce se podobal podání živé vody.

Isletin, jak Banting látku nazval, byl opakovaně zkoušen na zvířatech. Teprve v lednu 1922 se výzkumníci odhodlali k pokusu, jenž měl prověřit účinky na lidský organismus. Prvním pacientem, jemuž byl inzulin podán, se stal čtrnáctiletý diabetik Leonard Thompson, u něhož ale látka s vysokým obsahem nečistot zpočátku vyvolala alergickou reakci. Biochemikovi Jamesi Collipovi se však rychle podařilo vyrobit čistší formu isletinu, a Thompson se nakonec dožil 27 let.

Výroba inzulinu
Zdroj: ČTK

Isletin, respektive inzulin, jak se látce začalo říkat, zachránil bezpočet lidských životů. Nebylo divu, že Nobelova cena za lékařství připadla v roce 1923 právě Bantingovi, který se o ni rovným dílem podělil s Macleodem. Bestův přínos k revolučnímu objevu kupodivu zůstal opomenut. V souvislosti s inzulinem byla plaketa s podobiznou vynálezce dynamitu udělena ještě jednou; v roce 1958 jí byl za popsání struktury inzulinu oceněn anglický biochemik Frederick Sanger.

Bez inzulinu se lidstvo neobejde

Význam inzulinu se nezmenšil ani po sto letech od jeho objevení. Právě naopak, počet osob trpících cukrovkou totiž stále roste. Jestliže před deseti lety žilo ve světě necelých 350 milionů diabetiků, nyní je to více než 420 milionů.

V Česku je podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) asi milion lidí s cukrovkou, většina má diabetes druhého typu, který souvisí s nezdravým životním stylem, tedy nedostatkem pohybu, nadváhou a špatnými stravovacími návyky. Podle některých odhadů dalších asi 250 tisíc lidí cukrovku má, ale neví o tom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nedostatkem vody budou do konce století trpět stovky milionů lidí, tvrdí vědci

Vědci z Northeastern University využili nejmodernější a nejdetailnější modely klimatu, aby prostudovali, jak se změní průtoky ve velkých řekách. Zjistili, že na přelomu příštího století pocítí 850 milionů lidí důsledky klesajícího množství vody v největších světových řekách.
před 15 hhodinami

Se změnou klimatu „zápasily“ už germánské kmeny. Studie popsala, jak úspěšně

Politika, společnost a klima jsou tři navzájem provázané fenomény, které v minulosti přispívaly k pozitivním změnám, ale také se stávaly příčinou rozsáhlých krizí. Současná změna klimatu způsobená lidskou aktivitou přináší spoustu problémů i výzev. S podobnými změnami se museli lidé na území dnešního Česka potýkat i v dávné minulosti, byť tehdy se podnebí měnilo z přirozených důvodů. Vědci teď popsali, jak zvládaly ochlazování a oteplování germánské kmeny na konci třetího století našeho letopočtu.
18. 7. 2025

Astronomové poprvé pozorovali vznik nové sluneční soustavy

Vědci poprvé přesně určili okamžik, kdy se kolem hvězdy začaly formovat planety. Sledovali totiž vznik první hmoty, z níž se tato tělesa utvářejí – horké minerály, které v době pozorování právě začínaly tuhnout. Tento objev nejenže představuje první případ, kdy astronomové viděli planetární systém v tak raném stádiu vzniku, ale současně otevírá pomyslné okno do minulosti naší Sluneční soustavy.
18. 7. 2025

Archeologové objevili v Albánii jezerní město staré osm tisíc let

Už v pravěku budovali lidé v Evropě rozsáhlá sídliště. Jedno z nejstarších teď zkoumají archeologové v Albánii. Vzniklo asi před osmi tisíci lety na jednom z tamních jezer.
18. 7. 2025

Je ekologičtější vlak, nebo letadlo? Odpověď není jednoznačná, odhalila studie

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Uvádí to studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel samotných.
18. 7. 2025

Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.
17. 7. 2025Aktualizováno17. 7. 2025

Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.
17. 7. 2025

Sluneční exploze vytvořila na tváři hvězdy obří jizvu

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.
17. 7. 2025
Načítání...