Vědci odebrali vzorky virů starých 15 tisíc let z ledu v čínských horách. Našli tam desítky neznámých druhů

Vědci našli ve dvou vzorcích ledu odebraných z Tibetské náhorní plošiny v Číně viry staré téměř patnáct tisíc let. Dokázaly tuto hibernaci v ledu přežít – většina z nich se ani vzdáleně nepodobá žádným dosud popsaným virům.

Experti z Byrdova centra pro výzkum polárních a klimatických jevů nové viry popsali v odborném časopise Microbiome. Autoři studie jsou z výsledků nadšení. Věří, že jim detailní studium pomůže pochopit dlouhodobou evoluci virů. Aby vůbec byli schopní tyto prastaré „organismy“ studovat, museli vytvořit novou metodu, jak je analyzovat zcela bezpečně a přitom čistě – aniž by došlo jakkoliv ke kontaminaci jak virů, tak i vnějšího prostředí.

„Tyto ledovce vznikaly postupně a spolu s prachem a plyny se v nich ukládalo také mnoho virů,“ uvedl hlavní autor studie Zhi-Ping Zhong. „Ledovce v západní Číně nejsou dobře prozkoumané. Naším cílem je využít tyto informace k tomu, abychom pochopili, jak vypadal svět v minulosti. A viry jsou součástí tohoto minulého světa.“

Vědci v rámci výzkumu analyzovali ledová jádra odebraná v roce 2015 z ledovce Guliya v západní Číně. Stalo se tak ve velkých nadmořských výškách – Guliya leží sedm tisíc metrů nad mořem. Jádra v sobě obsahují vrstvy, které zachycují vše, co bylo v atmosféře kolem nich v době, kdy jednotlivé vrstvy zamrzaly. Vznikla tak jakási časová osa, kterou vědci využívají k lepšímu poznání klimatických změn, mikrobů, virů a plynů v průběhu historie – jde vlastně o jakousi obdobou letokruhů.

Vědci určili stáří ledu na téměř patnáct tisíc let – využili na to tradiční i nové metody. Při analýze našli genetické kódy 33 virů. Čtyři z nich už vědecká komunita znala, ale nejméně 28 je zcela nových. Zdá se, že přibližně polovina přežila v době, kdy byla zmrzlá, nikoli navzdory ledu, ale díky němu.

„Jedná se o viry, kterým by se v extrémních podmínkách dařilo,“ uvedl Matthew Sullivan, spoluautor studie a profesor mikrobiologie. „Tyto viry mají geny, které jim pomáhají infikovat buňky v chladném prostředí – jde o doklady toho, jak je virus schopen přežít v extrémních podmínkách,“ doplnil. Metoda, kterou vědci viry dostali z ledových jader, je podle něj skvělá a dala by se využít i v jiných extrémních podmínkách, například takových, jaké panují na ostatních planetách Sluneční soustavy.

Viry známé i neznámé

Čtyři z virů v jádrech ledovce Guliya byly už dříve identifikovány: patří do rodin virů, které obvykle infikují bakterie. Vědci naši viry v ledu v mnohem nižších koncentracích, než jaké byly zjištěny v oceánech nebo v půdě.

Analýza také ukázala, že viry pravděpodobně pocházejí z půdy nebo rostlin – nikoliv ze zvířat nebo lidí.

Studium virů v ledovcích je relativně nový obor, jedná se ale o oblast vědy, která je s měnícím se klimatem stále důležitější, uvedli autoři výzkumu. O virech a mikrobech v těchto extrémních prostředích toho totiž víme jen velmi málo a nejsme si jistí, co se tam vlastně nachází. Jejich pochopení je však nesmírně důležité. Pomůže třeba odpovědět na otázku, jak bakterie a viry reagují na klimatické změny nebo co se stane, když přejdeme z doby ledové do teplého období, v jakém se nacházíme nyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.
před 15 hhodinami

Covid je stále ještě smrtelnější než chřipka, naznačují data z Jižní Koreje

Podle rozsáhlé databáze populačních dat to vypadá, že covid ještě stále představuje větší hrozbu pro lidské zdraví než klasická sezonní chřipka.
před 17 hhodinami

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
30. 12. 2025

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
30. 12. 2025
Načítání...