Vědci odebrali vzorky virů starých 15 tisíc let z ledu v čínských horách. Našli tam desítky neznámých druhů

Vědci našli ve dvou vzorcích ledu odebraných z Tibetské náhorní plošiny v Číně viry staré téměř patnáct tisíc let. Dokázaly tuto hibernaci v ledu přežít – většina z nich se ani vzdáleně nepodobá žádným dosud popsaným virům.

Experti z Byrdova centra pro výzkum polárních a klimatických jevů nové viry popsali v odborném časopise Microbiome. Autoři studie jsou z výsledků nadšení. Věří, že jim detailní studium pomůže pochopit dlouhodobou evoluci virů. Aby vůbec byli schopní tyto prastaré „organismy“ studovat, museli vytvořit novou metodu, jak je analyzovat zcela bezpečně a přitom čistě – aniž by došlo jakkoliv ke kontaminaci jak virů, tak i vnějšího prostředí.

„Tyto ledovce vznikaly postupně a spolu s prachem a plyny se v nich ukládalo také mnoho virů,“ uvedl hlavní autor studie Zhi-Ping Zhong. „Ledovce v západní Číně nejsou dobře prozkoumané. Naším cílem je využít tyto informace k tomu, abychom pochopili, jak vypadal svět v minulosti. A viry jsou součástí tohoto minulého světa.“

Vědci v rámci výzkumu analyzovali ledová jádra odebraná v roce 2015 z ledovce Guliya v západní Číně. Stalo se tak ve velkých nadmořských výškách – Guliya leží sedm tisíc metrů nad mořem. Jádra v sobě obsahují vrstvy, které zachycují vše, co bylo v atmosféře kolem nich v době, kdy jednotlivé vrstvy zamrzaly. Vznikla tak jakási časová osa, kterou vědci využívají k lepšímu poznání klimatických změn, mikrobů, virů a plynů v průběhu historie – jde vlastně o jakousi obdobou letokruhů.

Vědci určili stáří ledu na téměř patnáct tisíc let – využili na to tradiční i nové metody. Při analýze našli genetické kódy 33 virů. Čtyři z nich už vědecká komunita znala, ale nejméně 28 je zcela nových. Zdá se, že přibližně polovina přežila v době, kdy byla zmrzlá, nikoli navzdory ledu, ale díky němu.

„Jedná se o viry, kterým by se v extrémních podmínkách dařilo,“ uvedl Matthew Sullivan, spoluautor studie a profesor mikrobiologie. „Tyto viry mají geny, které jim pomáhají infikovat buňky v chladném prostředí – jde o doklady toho, jak je virus schopen přežít v extrémních podmínkách,“ doplnil. Metoda, kterou vědci viry dostali z ledových jader, je podle něj skvělá a dala by se využít i v jiných extrémních podmínkách, například takových, jaké panují na ostatních planetách Sluneční soustavy.

Viry známé i neznámé

Čtyři z virů v jádrech ledovce Guliya byly už dříve identifikovány: patří do rodin virů, které obvykle infikují bakterie. Vědci naši viry v ledu v mnohem nižších koncentracích, než jaké byly zjištěny v oceánech nebo v půdě.

Analýza také ukázala, že viry pravděpodobně pocházejí z půdy nebo rostlin – nikoliv ze zvířat nebo lidí.

Studium virů v ledovcích je relativně nový obor, jedná se ale o oblast vědy, která je s měnícím se klimatem stále důležitější, uvedli autoři výzkumu. O virech a mikrobech v těchto extrémních prostředích toho totiž víme jen velmi málo a nejsme si jistí, co se tam vlastně nachází. Jejich pochopení je však nesmírně důležité. Pomůže třeba odpovědět na otázku, jak bakterie a viry reagují na klimatické změny nebo co se stane, když přejdeme z doby ledové do teplého období, v jakém se nacházíme nyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 42 mminutami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025
Načítání...