Čelisti, díl nultý: archeologové popsali první známý případ žraločího útoku na člověka

Útoky žraloků na lidi nejsou žádným moderním fenoménem, ukázal výzkum oxfordských archeologů. Ti našli důkazy o nejstarším prokázaném případu – odehrál se před třemi tisíci lety.

Tělo dospělého muže bylo pro archeology dlouhou dobu záhadou. Bylo poseté stovkami hlubokých zranění, celkem jich vědci napočítali přes 790. Jeho pozůstatky byly nalezené již dříve v lokalitě Cukumo, byly ale svým extrémním poškozením natolik zajímavé a neobvyklé, že je tým pod vedením oxfordských expertů Alyssy Whiteové a Ricka Schultinga prozkoumal detailně.

Archeologové zjistili, že pozůstatky jsou staré asi tři tisíce let. „Zpočátku jsme byli zmatení, nedokázali jsme si představit, co mohlo tomuto muži způsobit nejméně 790 hlubokých zranění,“ říká dvojice z Oxfordu. „Bylo tam tolik zranění, a přesto byl pohřben na komunitním pohřebišti.“

Ostatky muže zabitého žralokem před třemi tisíci lety
Zdroj: University of Kyoto

Muž byl podle analýzy napaden žralokem v moři Seto, které leží mezi japonskými ostrovy. Podle studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Archeological Science: Reports, je toto tělo nejstarším přímým důkazem útoku žraloka na člověka. „Zranění se týkala především rukou, nohou a přední části hrudníku a břicha. Vylučovací metodou jsme vyloučili konflikt s lidmi a také častěji uváděné zvířecí predátory nebo mrchožrouty,“ popsali vědci.

Teprve pak se objevila možnost napadení žralokem. Vzhledem k tomu, že archeologické případy útoků žraloků jsou velmi vzácné, obrátili se vědci s prosbou o pomoc k odborníkům na forenzní vědy, kteří řešili případy napadení žralokem v současnosti. Spolupracovali i s emeritním ředitelem Floridského programu pro výzkum žraloků Georgem Burgessem. Společně vytvořili rekonstrukci útoku.

Smrt rybáře

Tým dospěl k závěru, že muž zemřel před více než třemi tisíci lety, v období 1370 až 1010 let před naším letopočtem. Rozložení zranění jasně naznačuje, že oběť byla v době útoku naživu; levá ruka byla ukousnutá, zřejmě o ni přišel při obraně před predátorem.

Tělo muselo být z vody vytaženo brzy po útoku a pak pohřbeno spolu na pohřebišti. Záznamy z vykopávek ukázaly, že mu chyběla také pravá noha a levá noha byla položena nahoře na těle v obrácené poloze.

Podle vědců „vzhledem ke zraněním byl zjevně obětí útoku žraloka. Je možné, že muž v té době rybařil se svými společníky, protože byl rychle vyproštěn. A na základě charakteru a rozmístění stop po zubech je nejpravděpodobnější, že za to může buď žralok tygří, nebo žralok bílý.“

Spoluautor článku Mark Hudson působící na Institutu Maxe Plancka říká: „Neolitičtí obyvatelé Japonska využívali celou řadu mořských zdrojů. Není jasné, zda se tento muž zaměřoval na žraloky záměrně, nebo jestli žraloka přilákala krev či návnada z jiných ryb. Ať tak či onak, tento nález poskytuje nejen nový pohled na starověké Japonsko, ale je také vzácným příkladem toho, že archeologové dokázali rekonstruovat dramatickou epizodu ze života pravěké komunity.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 4 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 7 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 9 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...