Stárnutí zřejmě zbrzdit nelze, soudí vědci. Na vině jsou podle nich biologické překážky

Proces stárnutí se pravděpodobně nedá zvrátit ani zpomalit. Tvrdí to nová studie statistik úmrtnosti, kterou zveřejnil časopis Nature Communications. Podle mezinárodního týmu vědců v cestě stojí biologické překážky.

Touhla po nesmrtelnosti a věčném mládí provází lidstvo již od nepaměti. V posledních desetiletích je tato oblast také předmětem expertního výzkumu. Vědci se snaží hledat způsoby, jak stárnutí zastavit či dokonce zvrátit.

Nová studie mezinárodního týmu odborníků celkem ze čtrnácti zemí ale v tomto ohledu může být zklamáním. Podle ní totiž zpomalit rychlost stárnutí pravděpodobně možné není.

Analýza napříč několika druhy

Vědci provedli obsáhlou analýzu, která zahrnovala až několik set let stará data z různých kontinentů. „Porovnali jsme údaje o narození a úmrtí lidí a jiných primátů. Zjistili jsme, že obecný vzorec úmrtnosti je u všech stejný,“ uvedl jeden z autorů výzkumu José Manuel Aburto, který působí na Oxfordské univerzitě.

„Statistiky potvrdily, že jednotlivci nyní žijí déle, protože se zlepšují zdravotní i ostatní životní podmínky. To vede ke zvyšování délky dožití u celé populace,“ poznamenal Aburto.

Zatímco v mládí mortalita v historii klesala, ve stáří s postupujícím věkem u všech analyzovaných druhů naopak rostla. „Naše zjištění tak podporují teorii, že v současnosti žije mnoho lidí výrazně déle ne kvůli oddálení smrti, ale díky snížení úmrtnosti v mladším věku,“ vysvětlil Aburto.

Stále stejná trajektorie

„Stále více lidí nyní může žít mnohem déle. Trajektorie ke smrti ve stáří se však nezměnila,“ dodal. „Tato studie naznačuje, že evoluční biologie trumfuje všechno a doposud nebyly lékařské pokroky schopny tyto biologické překážky překonat,“ uzavřel.

Nová studie podle autorů zaplnila mezeru existující v dosavadním výzkumu. Až doposud totiž podle nich chyběla práce, která by porovnávala délku lidského a zvířecího života za účelem zjištění, jaké faktory obecně k mortalitě vedou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 14 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 17 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 19 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 19 hhodinami
Načítání...