Nedostatek vitaminu D může zvyšovat riziko závislosti na opiátech, domnívají se vědci

Lidé, kteří mají málo vitaminu D, by mohli být náchylnější ke vzniku závislosti na opiátech. Poukázala na to nová studie uskutečněná na laboratorních myších, kterou publikoval časopis Science Advances. Výzkum podle vědců navíc naznačil, že na jedince s nízkou hladinou tohoto vitaminu mohou opiáty působit silněji.

Vitamin D, který je rozpustný v tucích, je nezbytný pro vstřebávání vápníku či fosforu ve střevě. Potřeba je také pro správnou tvorbu kostí. Jeho nedostatek může mít za následek jejich měknutí, častější infekce nebo rozvoj civilizačních onemocnění. Mohou se i kazit zuby.

Tento vitamin, který si tělo nedokáže samo o sobě vyrobit, obsahují třeba játra, máslo, vaječný žloutek, rybí tuk, mléko či obilniny. Přirozeně ho vytváří také lidská kůže díky působení slunečních paprsků. Nadměrné slunění ale škodí, může hrozit spálení kůže a vyšší riziko nádorů. 

Nová studie se zaměřila na možnou souvislost mezi nedostatkem vitaminu D a rizikem vzniku závislosti na opiátech. Vědci v tomto ohledu navázali na práci z roku 2007, která zjistila, že vystavení ultrafialovým (UV) paprskům způsobuje, že kůže produkuje „hormon štěstí“ endorfin. Ten v mozku aktivuje stejné receptory jako například morfin, heroin a jiné opioidy.

Další výzkumy pak například naznačily, že někteří lidé mají nutkání opalovat se a navštěvovat solária a vykazují jednání, které je typické pro chování závislých na opiátech. Vědci se proto domnívají, že by „motivací“ mohla být právě potřeba vitaminu D.

Laboratorní myši

Problém se nyní vědci pokusili prozkoumat prostřednictvím laboratorních myší. V rámci studie porovnali „normální“ hlodavce s těmi, kteří měli díky speciálně upravné stravě nedostatek vitaminu D.

„Zjistili jsme, že modulace hladin vitaminu D mění návykové chování jak na UV, tak na opiáty,“ poznamenal jeden z autorů Lajos V. Kemény z Massachusetts General Hospital. 

Když totiž tým hlodavcům podával malé dávky morfinu, ti s nedostatkem vitaminu vyhledávali drogu častěji než ostatní myši. Po odebrání látky u nich navíc byla mnohem větší  pravděpodobnost vzniku abstinenčních příznaků.

Větší účinek

Dalším zjištěním bylo, že morfin byl jako lék tišící bolest účinnější právě u myší s nízkými hladinami tohoto vitaminu. To znamená, opiát měl u nich přehnanou odezvu. Pokud by tomu tak bylo i u lidí, bylo by to podle dalšího autora Davida E. Fishera, který rovněž působí na Massachusetts General Hospital, znepokojivé.

„Představte si pacienta, který po operaci dostává morfin pro tišení bolesti. Pokud by měl tento člověk málo vitaminu D, euforické účinky podávané látky by mohly být výraznější. Tato osoba by pak měla větší pravděpodobnost, že se stane závislou,“ vysvětlil Fisher. 

Zjištění, že nedostatek vitaminu D by mohl zvyšovat návykové chování, podpořily také výsledky několika doprovodných analýz. Jedna z nich například přišla na to, že pacienti s mírně nízkými hladinami této látky měli o padesát procent vyšší riziko užívání opiátů než účastníci s normálními hladinami vitaminu. U pacientů s jeho závažným nedostatkem pak tato pravděpodobnost byla větší dokonce o devadesát procent. 

Další analýza ukázala, že lidé s diagnostikovanou poruchou užívání opiátů trpěli nedostatkem daného vitaminu častěji než ostatní. 

Vědci také podle Fishera zjistili, že když myším zvýšili hladinu vitaminu D na „zdravou“ úroveň, jejich reakce na opioidy se vrátila do normálu. V té souvislosti připomněl, že u lidí se dá nedostatek této látky zpravidla vyřešit například klasickými potravinovými doplňky.

Přestože je v této oblasti potřeba dalšího výzkumu, mohlo by to znamenat, že léčba nedostatku vitaminu D by mohla být jednou z cest, jak bojovat s „epidemií“ závislosti na opiátech, domnívá se Fisher.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 22 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...