Huronské jezero vydalo prastaré obsidiánové artefakty. Vypráví neznámý příběh pravěké Ameriky

Specializovaný tým archeologů zaměřených na výzkum pod vodou zkoumá pozoruhodné obsidiánové artefakty objevené v Huronském jezeře ležícím na pomezí USA a Kanady. Jsou staré přes devět tisíc let a pocházejí z více než čtyři tisíce kilometrů vzdáleného lomu. Archeologická záhada zatím přináší spíše otázky než odpovědi.

Ostré obsidiánové nástroje objevené ve vodě jezera jsou vůbec nejstarším dokladem o používání této horniny v kontinentální Severní Americe.

„Tyto drobné obsidiánové artefakty odhalují sociální vazby napříč Severní Amerikou v době před devíti tisíci lety,“ uvedla Ashley Lemkeová, která se na výzkumu podílí. „Artefakty nalezené ve vodě Velkých jezer pocházejí z geologického zdroje v Oregonu, vzdáleného čtyři tisíce kilometrů, což je jedna z nejdelších vzdáleností zaznamenaných u obsidiánových artefaktů kdekoli na světě,“ doplnila. Stáří objevu konkuruje i jeho doposud vůbec nejstaršímu známému využití v Sumeru.

Na této unikátní studii se podíleli potápěči a archeologové z řady amerických institucí, výsledky vyšly v odborném časopise PLOS One.

Pozoruhodný pravěk Severní Ameriky

Protože se místo objevu nachází pod vodou a nebylo tedy po celé tisíce let nijak narušené ani vykradené, vědci z něj mohli opatrně a systematicky získat velké množství pravěkého obsidiánu. Tak se označuje forma vulkanického skla, která byla po většinu lidské historie na mnoha místech světa využívána jako ceněný materiál pro výrobu ostrých nástrojů.
Má spoustu užitečných vlastností –⁠ jeho povrch lze ale také snadno leštit a dají se do něj provádět rytiny. Protože je nádherně lesklý a vyskytuje se ve více barvách, má i estetickou funkci.

„Jedná se o velmi malé kousky, které ale vypráví obrovské příběhy,“ popisuje Lemkeová. „Obsidián z dalekého západu Spojených států se na východě vyskytuje jen výjimečně.“

Nález v Huronském jezeře je součástí širší studie, jejímž cílem je pochopit sociální a ekonomickou organizaci místních lovců na konci poslední doby ledové. Hladina vody byla tehdy mnohem nižší, vědci v rámci tohoto projektu například našli starobylá místa, jako jsou kamenné zdi a lovecké zástěny, které jsou nyní už víc než třicet metrů pod vodou.

„Tento konkrétní nález je úžasný, protože nám ukazuje, jak důležitá je podvodní archeologie,“ řekl Lemke. „Zachovalost starověkých podmořských nalezišť nemá na souši obdoby a tato místa nám poskytla skvělou příležitost dozvědět se více o dávných národech.“

Co objev odhaluje

Podle autorů studie to vypadá, že obsidiánové artefakty prošly na své čtyři tisíce kilometrů dlouhé cestě mnohýma rukama. Nešlo tedy o nějakou jasně vytyčenou obchodní trasu, která by spojovala obě pobřeží.

Vědci předpokládají, že v době před devíti tisíci lety, když skončila poslední doba ledová, začali tehdejší obyvatelé Severní Ameriky intenzivněji využívat zemi, ze které ustoupil ledovec –⁠ lidé tehdy zřejmě kočovali v rámci celé oblasti mezi oběma pobřežími a hledali nové zdroje, jež se jim s nástupem oteplování začaly nabízet.

Fungovali pravděpodobně spíš v podobě menších kmenů, netvořili ještě jasně definované národy, natožpak státy. Právě v té době se začaly také častěji objevovat miniaturní nástroje, pro které byl obsidián ideálním materiálem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 14 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 17 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 19 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 19 hhodinami
Načítání...