Huronské jezero vydalo prastaré obsidiánové artefakty. Vypráví neznámý příběh pravěké Ameriky

Specializovaný tým archeologů zaměřených na výzkum pod vodou zkoumá pozoruhodné obsidiánové artefakty objevené v Huronském jezeře ležícím na pomezí USA a Kanady. Jsou staré přes devět tisíc let a pocházejí z více než čtyři tisíce kilometrů vzdáleného lomu. Archeologická záhada zatím přináší spíše otázky než odpovědi.

Ostré obsidiánové nástroje objevené ve vodě jezera jsou vůbec nejstarším dokladem o používání této horniny v kontinentální Severní Americe.

„Tyto drobné obsidiánové artefakty odhalují sociální vazby napříč Severní Amerikou v době před devíti tisíci lety,“ uvedla Ashley Lemkeová, která se na výzkumu podílí. „Artefakty nalezené ve vodě Velkých jezer pocházejí z geologického zdroje v Oregonu, vzdáleného čtyři tisíce kilometrů, což je jedna z nejdelších vzdáleností zaznamenaných u obsidiánových artefaktů kdekoli na světě,“ doplnila. Stáří objevu konkuruje i jeho doposud vůbec nejstaršímu známému využití v Sumeru.

Na této unikátní studii se podíleli potápěči a archeologové z řady amerických institucí, výsledky vyšly v odborném časopise PLOS One.

Pozoruhodný pravěk Severní Ameriky

Protože se místo objevu nachází pod vodou a nebylo tedy po celé tisíce let nijak narušené ani vykradené, vědci z něj mohli opatrně a systematicky získat velké množství pravěkého obsidiánu. Tak se označuje forma vulkanického skla, která byla po většinu lidské historie na mnoha místech světa využívána jako ceněný materiál pro výrobu ostrých nástrojů.
Má spoustu užitečných vlastností –⁠ jeho povrch lze ale také snadno leštit a dají se do něj provádět rytiny. Protože je nádherně lesklý a vyskytuje se ve více barvách, má i estetickou funkci.

„Jedná se o velmi malé kousky, které ale vypráví obrovské příběhy,“ popisuje Lemkeová. „Obsidián z dalekého západu Spojených států se na východě vyskytuje jen výjimečně.“

Nález v Huronském jezeře je součástí širší studie, jejímž cílem je pochopit sociální a ekonomickou organizaci místních lovců na konci poslední doby ledové. Hladina vody byla tehdy mnohem nižší, vědci v rámci tohoto projektu například našli starobylá místa, jako jsou kamenné zdi a lovecké zástěny, které jsou nyní už víc než třicet metrů pod vodou.

„Tento konkrétní nález je úžasný, protože nám ukazuje, jak důležitá je podvodní archeologie,“ řekl Lemke. „Zachovalost starověkých podmořských nalezišť nemá na souši obdoby a tato místa nám poskytla skvělou příležitost dozvědět se více o dávných národech.“

Co objev odhaluje

Podle autorů studie to vypadá, že obsidiánové artefakty prošly na své čtyři tisíce kilometrů dlouhé cestě mnohýma rukama. Nešlo tedy o nějakou jasně vytyčenou obchodní trasu, která by spojovala obě pobřeží.

Vědci předpokládají, že v době před devíti tisíci lety, když skončila poslední doba ledová, začali tehdejší obyvatelé Severní Ameriky intenzivněji využívat zemi, ze které ustoupil ledovec –⁠ lidé tehdy zřejmě kočovali v rámci celé oblasti mezi oběma pobřežími a hledali nové zdroje, jež se jim s nástupem oteplování začaly nabízet.

Fungovali pravděpodobně spíš v podobě menších kmenů, netvořili ještě jasně definované národy, natožpak státy. Právě v té době se začaly také častěji objevovat miniaturní nástroje, pro které byl obsidián ideálním materiálem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 5 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 7 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 9 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...