Roli nehrají jenom geny. Lidskou výšku ovlivňuje také strava nebo prostředí

I když to, jak člověk bude vysoký, ovlivňují především geny, nezanedbatelná je v tomto ohledu také role dalších faktorů. Podle odborníků, které citoval článek na webu Metafact.io, se jedná například o dostupnost jídla nebo třeba úroveň zdravotní péče. 

Ilustrační foto
Zdroj: Flickr Autor: Tom Carmony

Výška jednotlivých lidí se dramaticky liší. Největší známý člověk měřil 2,72 metru, nejmenší pouhých 67 centimetrů. Obecně se předpokládá, že to, jak moc jednotlivec vyroste, určují geny. 

Několik expertů ale v tomto ohledu zdůraznilo také roli některých dalších faktorů. „Existuje mnoho důkazů, že poté, co se země industrializují nebo zbohatnou, výška lidí postupem času roste,“ poznamenal například odborník Peter Visscher z Queensland University in Australia.

„Tuto změnu musí způsobovat prostředí, protože genetické faktory se během krátké doby (jako jsou desetiletí) nemění,“ uvedl Visscher. Dodal, že význam mají i takoví činitelé, jako je například dostatek jídla nebo lepší zdravotní péče. 

Na dopady stravování v této souvislosti poukázalo již několik dřívějších případových studií. „Vhodným příkladem je výška novorozenců během hladomoru v Nizozemsku v roce 1944,“ podotkl Saverio Alberti, další expert na genetiku působící na Università degli Studi di Messin. Děti, které se tehdy narodily nebo vyrůstaly, byly asi o čtyři centimetry menší, než byl nizozemský průměr. 

Prim genů 

Obecně se uvádí, že genetika výšku ovlivňuje z osmdesáti procent. DNA tak určuje takzvaný  růstový dědičný potenciál. Protože ale životní prostředí spoluurčuje, jestli člověk potenciál promění, je obtížné pouze na základě genů odhadnout, kolik vyrostou děti v zemích s rozšířenou podvýživou. Naopak v rozvinutých státech je takto možné předpovědět výšku s poměrně velkou přesností.

Experti také uvedli, že pravděpodobně existuje maximální výška, kterou dokáže lidské tělo „snést“. V případě jejího překročení by srdce nemohlo efektivně pumpovat krev po těle. Předpokládá se, že limit by se mohl pohybovat kolem 2,7 metru. Této výšky dosáhl nejvyšší v historii zaznamenaný člověk, Robert Wadlow.  

Celosvětová průměrná výška v posledních staletích roste. Zhruba před třiceti lety se ale tento trend zastavil. „Je možné se domnívat, že existuje horní hranice průměrné výšky,“ poznamenala Eirini Marouliová, expertka na genetiku a statistiku z Queen Mary University in London.

„Také existují předpoklady, že nedávné změny životního stylu mohou dalšímu vývoji průměrné výšky bránit,“ dodala. Zda tento růst dosáhl svého maxima, podle ní ukáže čas.