Hormonální antikoncepce přinesla světu sexuální revoluci. V Evropě se používá už 60 let

V Německu byly jako v první evropské zemi uvedeny před 60 lety, 1. června 1961, na trh první antikoncepční tabletky. Dlouhá staletí používaly ženy k zabránění početí různé přírodní prostředky, až začátkem 20. století se zrodila myšlenka hormonální antikoncepce. První takový výrobek Enovid byl po dlouhém testování uveden na trh v USA v květnu 1960. Už v roce 1966 užívalo ve světě hormonální antikoncepci deset milionů žen. Dnes je jich nejméně desetkrát více.

Za „otce“ hormonální antikoncepce bývá považován rakouský lékař Ludwig Haberlandt, který ve 20. letech minulého století prováděl za tímto účelem pokusy na králících. Svou práci popsal v knize Die hormonale Sterilisierung des weiblichen Organismus, kde prorocky napsal: „Praktické použití dočasné hormonální sterilizace u žen by nepochybně výrazně přispělo k ideálu lidské společnosti, který již o generaci dříve vyslovil Sigmund Freud (1898). Teoreticky by jedním z největších triumfů lidstva bylo povýšení rozmnožování na dobrovolný a záměrný akt.“

Nahrávám video

Za svůj výzkum byl ale společensky pronásledovaný, takže nakonec spáchal sebevraždu. Jeho vize se však naplnila – piluka opravdu přinesla revoluci v sexualitě.

Vývoj šel dopředu jen pomalu, ale po druhé světové válce se podařilo lékařům ve Spojených státech dosáhnout kýženého pokroku – výsledkem se stal první hormonální antikoncepční preparát Enovid, který byl v USA schválen k prodeji 11. května 1960.

  • Už v historii se ženy snažily snížit svou plodnost. K tomuto účelu se používala například drcená granátová jablka či listy akácií, vymačkaný citron, hovězí žluč či dokonce krokodýlí trus. Nejstarší doklady o „antikoncepci“ pocházejí již ze starověkého Egypta.

U jeho zrodu stáli v polovině 50. let zdravotní sestra Margaret Sangerová, zakladatelka Americké ligy pro kontrolu porodnosti, a vědci Gregory Pincus, Min Chang a John Rock. V roce 1957 byla pilulka uvedena částečně na trh jako lék menstruačních poruch. Poté ale následovalo několik soudních sporů, v nichž si ženy stěžovaly na vedlejší účinky, způsobené vysokým obsahem estrogenu. Po jeho snížení byl nakonec Enovid americkou organizací pro kontrolu léčiv schválen jako antikoncepční přípravek.

Evropským průkopníkem se stal vlámský gynekolog Ferdinand Peeters, který pro německou firmu Schering vyvinul přípravek Anovlar. Ten se na trh dostal v červnu 1961 a na rozdíl od Enovidu obsahoval mnohem méně hormonu, takže měl i méně vedlejších účinků. Přesto Peetersovo jméno upadlo v zapomnění. „Otec vedl gynekologické oddělení přední katolické nemocnice, a proto nechtěl přitahovat pozornost,“ vysvětlil později nejstarší z jeho šesti potomků.

V bývalém Československu byl pak prvním takovým preparátem Antigest v roce 1965, který byl ale v počátcích předepisován pouze ženám se zdravotními problémy či s mnoha dětmi. Až do konce 80. let převládaly tuzemské preparáty (dále mimo jiné Neogest či Biogest), co do složení srovnatelné se západními přípravky. Dnes je už škála antikoncepčních prostředků nepřeberná. 

Jak funguje hormonální antikoncepce

Princip antikoncepce je stejný už od Haberlandtových pokusů na králících. V těhotenství ženský organismus produkuje větší množství určitých hormonů. Právě na tomto principu je založena hormonální antikoncepce, která tyto hormony do těla dodává, čímž vysílá do mozku stejné signály jako těhotný organismus. Mozek tak zpětně působí na vaječníky a zastaví ovulaci, tedy uvolnění zralého vajíčka. Když se vajíčko neuvolní, nemůže ani dojít k jeho oplodnění spermií.

V současné době se vyrábí hormonální antikoncepce v mnoha podobách, všechny spojují dvě vlastnosti: existuje jen pro ženy a obsahuje syntetické hormony podobné pohlavním hormonům. Ženy mohou využívat hormonální antikoncepci například jako: tablety užívané ústně, podkožní implantáty, depotní injekce, náplasti, nitroděložní tělíska nebo vaginální kroužky.

Výhody a nevýhody

Podle průzkumu Fóra antikoncepce z roku 2019 užívá antikoncepci od lékaře, nejčastěji hormonální, v České republice 49 procent žen mezi 18 a 24 lety. Její spotřeba klesá už několik let o jednotky procent ročně.

Vrcholu v užívání a dodávkách na trh dosáhla ČR zřejmě v roce 2007, kdy bylo dodáno 3,5 milionu balení hormonální antikoncepce. V tomto roce antikoncepci užívalo 1,4 milionu žen. V posledních letech pak naopak roste počet dodávek takzvané nouzové antikoncepce, která se užívá po nechráněném pohlavním styku.

Hormonální antikoncepce byla spojována s řadou zdravotních problémů, ale v posledních letech podle odborníků již jednoznačně převažují výhody. Kromě značného snížení počtu potratů jde zejména o její příznivé zdravotní účinky, ať již je to odbourání premenstruačního syndromu či snížení rizika rakoviny dělohy, vaječníků a tlustého střeva. Rizika však stále existují zejména pro silné kuřačky nebo ženy s kardiovaskulárními nemocemi či chorobami jater.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 6 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 8 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 10 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...