Každé město má jedinečné mikrobiální „otisky prstů“, ukázal výzkum 60 metropolí

Vědci v obřím mezinárodním projektu prozkoumali 60 měst po celém světě – studovali v nich, jak vypadá jejich městský mikrobiom. Analyzovali vzorky odebrané ze systémů veřejné dopravy a nemocnic a z nich identifikovali obrovské množství mikrobiálních druhů – včetně tisíců virů a bakterií. Ukázalo se, že každé město má složení mikrobiomu unikátní, autoři práce ho přirovnávají k otiskům prstů.

„Každé město má svou vlastní ,molekulární stopu‘ mikrobů, které ho definují,“ uvedl hlavní autor studie Christopher Mason. „Kdybyste mi půjčili svou botu, mohl bych vám s 90% přesností říct, z jakého města na světě pocházíte,“ popsal přesnost výsledků práce.

V odborném časopise Cell jeho tým popsal, jak analyzoval 4728 vzorků ze 60 měst na šesti kontinentech, které byly odebrané v průběhu tří let. Jde o první systematický katalog, který bude mít široké využití – například pro sledování celosvětového šíření bakterií odolných proti antibiotikům i dalších neviditelných hrozeb.

Ukázalo se, že existuje 31 druhů mikrobů, které tvoří jakýsi základní stavební kámen městského mikrobiomu – byly nalezeny v 97 % všech vzorků napříč různými městskými oblastmi na všech kontinentech. Vědci identifikovali 4246 známých druhů městských mikroorganismů, ale také zjistili, že při jakémkoli dalším odběru vzorků budou pravděpodobně nacházet i druhy, které dosud nebyly pozorovány. To naznačuje, že města jsou stále ještě nezmapovaným rezervoárem obrovské biologické rozmanitosti, přičemž dopady mnoha těchto druhů zatím vůbec neznáme.

Příběh výzkumu

Tento projekt začal v roce 2013, kdy Mason začal sbírat a analyzovat mikrobiální vzorky v newyorském metru. Poté, co zveřejnil své první výsledky, získal velkou mediální pozornost – vzorky totiž obsahovaly mnoho nečekaných mikroorganismů. Nato se mu začali ozývali výzkumníci z celého světa, kteří chtěli provést podobné studie ve svých městech.

Vypracoval proto protokol pro sběr vzorků a na YouTube zveřejnil instruktážní video. Vzorky byly odebírány pomocí stěrů a po kontrole byly zasílány do Masononovy laboratoře k detailní analýze. Ta využívá služeb superpočítače XSEDE (Extreme Science and Engineering Discovery Environment) v Pittsburghu, což pomohlo vědcům odhalit 10 928 virů a 748 bakterií, které se nenacházely v žádné databázi.

Celosvětový zájem a úspěch tohoto projektu vedl Masona v roce 2015 k vytvoření mezinárodního konsorcia MetaSUB, které kromě vzorků z pevných povrchů teď nabírá i vzorky ze vzduchu, vody a odpadních vod. Skupina zastřešuje projekty, jako je Global City Sampling Day, který se koná každoročně 21. června; provedla rozsáhlé studie včetně komplexní mikrobiální analýzy povrchů města Rio de Janeiro a jeho komárů před, během a po letních olympijských hrách 2016.

Další projekt, zahájený v roce 2020, se zaměřuje na zkoumání výskytu SARS-CoV-2 a dalších koronavirů u domácích koček a plánuje se také projekt pro olympijské hry v Tokiu v roce 2021.

K čemu to je?

Nový výzkum má význam pro odhalování ohnisek známých i neznámých nemocí i pro studium výskytu mikrobů rezistentních vůči antibiotikům v různých městských prostředích. Může také přispět k novým objevům o evoluci mikrobiálního života.

„Na Zemi existují miliony druhů, ale v tuto chvíli máme kompletní a solidní referenční genomy pouze pro 100 tisíc až 200 tisíc druhů,“ říká Mason a vysvětluje, že objevení nových druhů může pomoci při sestavování jejich rodokmenů – díky tomu vědci lépe pochopí, jak jsou si různé druhy navzájem příbuzné, což by opět mohlo zlepšit možnosti léčby.

Dalším praktickým výsledkem je hledání nových látek, které by se daly využít jako antibiotika nebo léčiva – v městském prostředí je obrovská konkurence těchto mikroorganismů, takže je zde podle Masona přinejmenším stejné bohatství možných léčiv budoucnosti, jako třeba v deštných pralesích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 13 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...