Vědci popsali prvního nočního dinosaura. Měl obří oči a paže vzpěrače

V současné době žije na Zemi asi 10 tisíc druhů ptáků. Dokázali využít prakticky všechny druhy ekosystémů naší planety – ale jen hrstka z nich má adaptace, které jim umožňují lovit aktivní kořist v temnotě noci. Vědci si už dlouho kladli otázku, jestli to nemůže být dědictví po jejich předcích, teropodních dinosaurech.

Nová studie vedená biology z jihoafrické Witwatersrandské univerzity se snažila zjistit, jak se liší zrakové a sluchové schopnosti dinosaurů a ptáků. Mezinárodní tým výzkumníků pomocí počítačové tomografie a podrobných měření shromáždil informace o relativní velikosti očí a vnitřních uší u téměř stovky žijících druhů ptáků a vyhynulých druhů dinosaurů.

Jak zjistit, co viděl dinosaurus

Pro srovnání sluchu měřil tým délku hlemýždě, tedy orgánu, který zpracovává přicházející zvukové informace. U ptáků je tento orgán jen prohnutý, nikoliv stočený v závity, někdy se mu říká lagena. Sova pálená, která dokáže lovit v naprosté tmě pouze pomocí sluchu, má proporcionálně nejdelší lagenu ze všech ptáků.

Aby mohli posoudit zrak, studovali kosti kolem oka – u zraku totiž funguje stejný princip jako u fotoaparátu: čím víc se zornička může otevřít, tím více světla se dostane dovnitř, což umožní lepší vidění v noci.

Lebka sovy
Zdroj: Wikimedia Commons

Tým zjistil, že mnoho masožravých teropodů, jako byli například Tyrannosaurus a Dromaeosaurus, měli zrak optimalizovaný na den a současně disponovali nadprůměrným sluchem, který jim pravděpodobně pomáhal při lovu. Našli ale výjimku – tou byl drobný teropod jménem Shuvuuia, který patřil do skupiny známé jako alvarezsauři. Tento pozoruhodný tvor, který pro paleontology už rok představuje zajímavou hádanku, měl jak mimořádný sluch, tak noční vidění. Rozměry jeho sluchového aparátu naznačují, že Shuvuuia mohl lovit v úplné tmě.

Pro autory studie to bylo překvapení: „Když jsem digitálně rekonstruoval lebku Shuvuuia, nemohl jsem uvěřit té velikosti lageny… zavolal jsem profesoru Choinierovi, aby se podíval. Oba jsme si mysleli, že by to mohl být omyl, tak jsem zpracoval druhé ucho – teprve pak jsme si uvědomili, jak skvělý objev máme před sebou! Nemohl jsem uvěřit tomu, co jsem viděl, když jsem se tam dostal – dinosauří uši takhle vypadat neměly,“ uvedl James Neenan.

Pozoruhodné byly i oči Shuvuuia, protože měly jedny z proporčně největších zornic, které byly dosud změřeny u ptáků nebo dinosaurů – to naznačuje, že v noci pravděpodobně velmi dobře viděl. Společně tyto dva objevy přinášejí silný důkaz, že se jednalo o velmi dobře adaptovaného nočního predátora, který se v mnohém podobal dnešním sovám.

Záhada jménem Shuvuuia

Tento dinosaurus patřil mezi ty nejmenší známé – velký asi jako moderní slepice. Žil v pouštích dnešního Mongolska, kde ho paleontologové objevili. Jeho kostra patří mezi nejbizarnější ze všech dinosaurů – má křehkou, jakoby ptačí lebku, velmi svalnaté horní končetiny, které vědci přirovnávají k pažím vzpěrače – na každé měl jen jediný dráp. Pozoruhodný vzhled doplňovaly dlouhé nohy zřejmě dobře uzpůsobené k rychlému běhu.

Tato podivná kombinace rysů zmátla vědce už devadesátých let, kdy byl tvor objeven – někteří se dokonce zprvu domnívali, že se jedná o kosti více zvířat na jednom místě.

Nové údaje ale ukazují, že tento tvor opravdu mohl existovat a dodnes existují ptáci, kteří jeho ekologickou roli plní. Vědecký tým, který provedl analýzu, předpokládá, že jako mnoho pouštních zvířat Shuvuuia v noci hledal potravu. Využíval své bystré smysly, aby našel kořist, kterou tvořili asi hlavně drobní savci a hmyz, a pak používal své dlouhé nohy k rychlému běhu za nimi. Nakonec využil silné přední končetiny k vypáčení kořisti z nor nebo hustých keřů, kde se před ním ukrývala.

„Noční aktivita, schopnost hrabání a dlouhé zadní končetiny, to všechno jsou rysy zvířat, která dnes žijí v pouštích,“ řekl další z autorů práve Jonah Choiniere, „ale je s podivem, když je vidím všechny dohromady v jediném druhu dinosaurů, který žil před více než 65 miliony let.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 1 hhodinou

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 1 hhodinou

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 2 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
14:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 5 hhodinami

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 7 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
před 10 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
včera v 12:18

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.