Archeologové objevili nedaleko Říma ostatky devíti neandertálců, oznámilo italské ministerstvo kultury. Nejstarší nález pochází z doby před 100 tisíci lety, stáří kostí zbývajících osmi neandertálců se odhaduje na 50 tisíc až 68 tisíc let. V jeskyni Guattari, kde byly kosti nalezeny, panovaly podle archeologů výborné podmínky pro jejich konzervaci.
„Všichni byli dospělí, snad jen jeden byl v mladistvém věku,“ uvedl vedoucí archeologů Francesco Di Mario. Ve stejných jeskyní se už dříve našly ostatky dvou neandertálců.
Vysoký počet nálezů podle Di Maria ukazuje na to, že v okolí žila relativně velká populace. Archeologové v současnosti provádějí další průzkum jeskynního komplexu, při kterém narazili hlavně na kosti zvířat a některých vyhynulých druhů.
Italský ministr kultury označil nález za mimořádný. Podle něj „obohatí vědecký výzkum o neandertálských lidech“.
Jeskyni Guattari v únoru 1939 čirou náhodou objevili dělníci a horníci při těžbě vápence. Odborníci soudili, že jeskyni zhruba před 50 tisíci lety zasypal sesuv půdy. Důkladnější průzkum místa podle archeologů umožní získat nové informace o prostředí, stravě a životních podmínkách neandertálců.
Protože původ nově nalezených ostatků se liší o celé desítky tisíc let, naznačuje to, že populace nenadrtálců je přinejmenším příležitostně využívala dlouhodobě, celé stovky generací. Protože nebylo podobných kosterních nebo kulturních dokladů nalezeno více, není úplně pravděpodobné, že by byla obývána permanentně.
Neandertálci a lidé
Neandertálci v Evropě vymřeli asi před 40 tisíci lety. Několik tisíc let obývali stejné oblasti jako druh Homo sapiens. Příčiny vymření neandertálců nejsou stále zcela jasné. Někteří vědci se domnívají, že důvodem byla konkurence Homo sapiens, další poukazují na změny životního prostředí.
Podařilo se už ale prokázat, že neandertálci se s moderními lidmi křížili – a to dlouhodobě. Křížení neandertálců s přímými předky moderního typu člověka začalo asi před 50 až 60 tisíci lety, dokazují například nálezy ze Sibiře.
