Nerovnováha střevního mikrobiomu může mít vliv na postup zánětlivé kožní nemoci s názvem hidradenitis suppurativa (HS). Upozornili na to lékaři v nové studii, jejíž výsledky byly představené na jarní konferenci European Academy of Dermatology and Venereology (EADV).
O střevní mikrobiom se v posledních letech zajímají vědci stále častěji. Přibývá totiž důkazů, že jeho složení má vliv na celou řadu tělesných procesů – od imunity přes vznik obezity nebo astmatu až po silné záněty.
Nová studie se v tomto ohledu zaměřila na nemoc s názvem hidradenitis suppurativa. Trpí jí asi jedno procento dospělých, a protože vypadá podobně jako akné, lidé si ji často pletou s bakteriální chorobou.
Laická veřejnost ji přičítá nedostatečné hygieně, jde ale o autoimunitní onemocnění s velmi složitými příčinami – vliv má obezita, užívání hormonální antikoncepce, a dokonce i genetika. Pro toto onemocnění jsou typická zánětlivá ložiska v tělesných partiích se zvýšeným třením, nejčastěji v podpaží. Někdy mohou mít tyto abscesy až velikosti golfového či baseballového míčku, může z nich vytékat nepříjemně zapáchající tekutina a celkově mají značně silný negativní dopad na život nemocného.
Snížené množství některých bakterií
Vědce zajímalo, jestli nerovnováha mikrobiomu může hrát v postupu této nemoci nějakou roli. Pro výzkum měl tým vzorky stolice od 15 pacientů s HS a stejného počtu věkově i co se týče pohlaví odpovídající skupiny zdravých lidí. Zkoumali, jestli se obsah a pestrost střevních bakterií ve stolici liší u zdravých a nemocných.
Vědci zjistili, že relativní množství tří rodů bakterií kmenu firmicutes bylo u nemocných významně nižší než u kontrolní skupiny. Je přitom známé, že jejich nedostatek narušuje regulační rovnováhu ve střevě a podporuje vznik zánětů.
„Naše výsledky naznačují, že úprava stravy a probiotika by mohly pacientům s touto nemocí pomoci. A to zejména proto, že možnosti léčby jsou v tomto ohledu v současnosti omezené,“ uvedla podle serveru EurekAlert! spoluautorka výzkumu Neslihan Demirel Ogutová z Usak University Training and Research Hospital. Přímý lék na HS totiž v současné době neexistuje, vyrážka se léčí nejvíce změnami životního stylu – u části pacientů ale léčba z neznámého důvodu nezabírá vůbec.
Autoři práce sice výsledky označili za nadějné, zdůrazňují ale, že je potřeba dalšího výzkumu, který by vztah mezi stavem mikrobiomu a touto kožní nemocí více objasnil.
