Dospělí jsou v přítomnosti dětí štědřejší a soucitnější vůči okolí, dokládá experiment

Přítomnost dětí vzbuzuje u dospělých více empatie a jsou tak výrazně ochotnější přispět na charitu. Vyplývá to ze závěrů experimentu, které publikoval časopis Social Psychological and Personality Science. Pohlaví ani rodičovství přitom v tomto ohledu nehraje zásadní roli.

Jak přítomnost nejmladší generace ovlivňuje soucitné chování u dospělých, zjišťovali britští psychologové. Pro svých osm experimentů měli k dispozici více než dva tisíce dobrovolníků. V rámci výzkumu například požádali část účastníků, aby popsali, jaké jsou typické děti.

Skupina, která tak učinila, následně vykazovala vyšší citlivost vůči hodnotám, jako je vstřícnost a sociální spravedlnost. Byli také empatičtější vůči ostatním lidem, kteří se nacházeli v nepříjemných situacích.

V následné terénní studii pak vědecký tým hodnotil ochotu kolemjdoucích na nákupní ulici v Bathu finančně podpořit dobročinnou sbírku pro lidi s rakovinou krve.

Ukázalo se, že když se zrovna v okolí žádné děti nenacházely, bylo pravděpodobné, že na charitu někdo přispěje jednou za deset minut. V opačném případě připadaly na deset minut dva finanční dary.  

Muži i ženy, rodiče i bezdětní

Porozovaný rozdíl podle vědců nelze vysvětlit například větším ruchem na ulici v některých časech ani tím, zda dárce dítě přímo doprovázelo. Domnívají se, že roli v tomto ohledu hrála přítomnost dětí v okolí, která dospělé mohla motivovat k tomu, aby se chovali štědřeji.  

Zmíněný efekt pozorovali výzkumníci u mužů i žen, rodičů i bezdětných a u mladších i starších lidí. Dokonce byl patrný i u těch, kteří vůči dětem zaujímali relativně negativní postoj. 

„I když máme dřívější důkazy o tom, že jsme k dětem obvykle vstřícnější a empatičtější, až doposud nebyl proveden žádný výzkum, který by zjišťoval, zda u nás už jen samotná přítomnost nejmladší generace vyvolává prosociální motivaci a dárcovské sklony vůči věcem, které s dětmi přímo nesouvisí,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! jeden z autorů studie Lukas Wolf.

Dodal, že tato oblast vyžaduje další bádání. Podle něj však jejich zjištění naznačuje, že děti by mohly pozitivně ovlivňovat postoje dospělých, a to třeba v prostředích, kde se činí důležitá rozhodnutí týkající se například boje se změnou klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...