Dospělí jsou v přítomnosti dětí štědřejší a soucitnější vůči okolí, dokládá experiment

Přítomnost dětí vzbuzuje u dospělých více empatie a jsou tak výrazně ochotnější přispět na charitu. Vyplývá to ze závěrů experimentu, které publikoval časopis Social Psychological and Personality Science. Pohlaví ani rodičovství přitom v tomto ohledu nehraje zásadní roli.

Jak přítomnost nejmladší generace ovlivňuje soucitné chování u dospělých, zjišťovali britští psychologové. Pro svých osm experimentů měli k dispozici více než dva tisíce dobrovolníků. V rámci výzkumu například požádali část účastníků, aby popsali, jaké jsou typické děti.

Skupina, která tak učinila, následně vykazovala vyšší citlivost vůči hodnotám, jako je vstřícnost a sociální spravedlnost. Byli také empatičtější vůči ostatním lidem, kteří se nacházeli v nepříjemných situacích.

V následné terénní studii pak vědecký tým hodnotil ochotu kolemjdoucích na nákupní ulici v Bathu finančně podpořit dobročinnou sbírku pro lidi s rakovinou krve.

Ukázalo se, že když se zrovna v okolí žádné děti nenacházely, bylo pravděpodobné, že na charitu někdo přispěje jednou za deset minut. V opačném případě připadaly na deset minut dva finanční dary.  

Muži i ženy, rodiče i bezdětní

Porozovaný rozdíl podle vědců nelze vysvětlit například větším ruchem na ulici v některých časech ani tím, zda dárce dítě přímo doprovázelo. Domnívají se, že roli v tomto ohledu hrála přítomnost dětí v okolí, která dospělé mohla motivovat k tomu, aby se chovali štědřeji.  

Zmíněný efekt pozorovali výzkumníci u mužů i žen, rodičů i bezdětných a u mladších i starších lidí. Dokonce byl patrný i u těch, kteří vůči dětem zaujímali relativně negativní postoj. 

„I když máme dřívější důkazy o tom, že jsme k dětem obvykle vstřícnější a empatičtější, až doposud nebyl proveden žádný výzkum, který by zjišťoval, zda u nás už jen samotná přítomnost nejmladší generace vyvolává prosociální motivaci a dárcovské sklony vůči věcem, které s dětmi přímo nesouvisí,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! jeden z autorů studie Lukas Wolf.

Dodal, že tato oblast vyžaduje další bádání. Podle něj však jejich zjištění naznačuje, že děti by mohly pozitivně ovlivňovat postoje dospělých, a to třeba v prostředích, kde se činí důležitá rozhodnutí týkající se například boje se změnou klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
před 2 hhodinami

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
před 2 hhodinami

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
před 4 hhodinami

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
před 4 hhodinami

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
včera v 16:32

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
včera v 16:31

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
včera v 15:02

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánovčera v 14:57

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.