Současné tempo, jakým lidstvo spotřebovává přírodní zdroje, podle nové studie v časopisu Nature Sustainability výrazně převyšuje schopnost planety obnovovat biomasu. Zjednodušeně: lidstvo toho projí víc, než planeta vytvoří, a žije tak na ekologický dluh. Krajní případ představuje Dubaj.
Autoři ve své práci zdůrazňují, že je zapotřebí přejít k udržitelnějšímu způsobu života, který nebude spotřebovávat tolik obnovitelných i neobnovitelných zdrojů. Současně upozorňují, že bohatší země jsou před dopady těchto změn zatím chráněny, hlavní tíhu v současné době nesou chudší národy.
Vědci uvádějí, že aby bylo zajištěné zabezpečení biologických zdrojů, musí mít země buď přístup k dostatečným zdrojům na svém území, aby mohla uspokojit poptávku svého obyvatelstva, nebo musí mít finanční prostředky na nákup těchto zdrojů na mezinárodním trhu.
Ti, kteří nesplní ani jedno z těchto kritérií, čelí tomu, co autoři studie nazývají „ekologickou pastí chudoby“. Pokud do ní spadnou, mají problém zajistit pro své obyvatele dostatek potravin, stavebních materiálů ale i dalších nezbytných zdrojů potřebných pro život.
Udržitelně už žije jen menšina lidstva
Aby autoři studie určili procento světové populace, která postrádá zabezpečení zdrojů, popsali všechny země podle jejich „ekologického deficitu“. Tento pojem je pro ně klíčový a definují ho jako míru toho, jak moc spotřeba států převyšuje schopnost tamního ekosystému obnovovat se.
Na základě této analýzy výzkumníci rozdělili státy do skupin s vysokým a nízkým deficitem, a vysokou a nízkou rezervou. Když tato data porovnali s hrubým domácím produktem každé země na hlavu, dokázali rozeznat státy, kterým chybí jak biologické zdroje, tak i ekonomická síla, aby dokázaly zajistit potřeby svých obyvatel.
Podle jejich analýzy žilo v zemích, které v roce 1980 spadly do ekologické pasti chudoby, zhruba 2,5 miliardy lidí, tedy asi 57 procent světové populace. Situace se ale postupně zhoršovala a do roku 2017 se už tento počet zvýšil na 5,4 miliardy, což je 72 procent světové populace.
Údaje z této studie nepříliš překvapivě ukázaly, že obyvatelé vysokopříjmových zemí s vysokým ekologickým deficitem bývají současně největšími spotřebiteli. Přestože tvoří pouhých 14 procent světové populace, spotřebovávají tito lidé 52 procent zdrojů planety.
Autoři práce odhadují, že kdyby všichni na Zemi měli spotřebu jako v těchto zemích, pak by lidstvo využilo 367 procent biokapacity planety, tedy v nadsázce „tři Země“. Tak daleko se zatím lidstvo nedostalo: roku 2017 spotřebovalo 173 procent biokapacity planety. I v tomto ohledu se ale situace zhoršuje, protože roku 1980 šlo „jen“ 119 procent.
Nejhorší z nejhorších
Dokonce i v rámci skupiny bohatých států se najdou některé, které vynikají v neudržitelné spotřebě přírodních zdrojů. Autoři například vypočítali, že kdyby všichni na světě spotřebovávali zdroje stejným tempem jako Dubaj, potřebovalo by lidstvo každoročně 560 procent biologických zdrojů Země.
Aby mohla být spotřeba v těchto zemích tak vysoká, zajišťuje v současné době nákup zdrojů ze zahraničí; s tím, jak dostupnost zdrojů kvůli vzrůstajícím cenám stoupá, ocitají se chudší státy v čím dál komplikovanější situaci.
Nejistota ohledně dostupných zdrojů je nyní podle autorů rostoucí hrozbou pro všechny země. Najít řešení tohoto problému nebude snadné, i když autoři zdůrazňují několik prostředků, jimiž by bylo možné situaci napravit – mimo jiné mezi ně patří postupné vyřazování fosilních paliv, konzumace menšího množství živočišných potravin nebo rodiny s menším počtem členů.
