Měl to být zázračný lék. Hydroxychlorochin však zvyšuje u covidu-19 úmrtnost

Léky chlorochin a hydroxychlorochin byly před rokem jednou z největších nadějí proti covidu. Brzy se ale ukázalo, že proti této nemoci nepomáhají – a nová, zatím nejrozsáhlejší analýza dokonce varuje, že jeden z nich riziko úmrtí při léčbě zvyšuje.

Poté, co se začal šířit covid-19, hledal svět lék. Jednou z nadějných látek bylo antimalarikum hydroxychlorochin – jenže neexistovaly jasné důkazy o jeho účinnosti proti covidu nebo nebezpečnosti.

Příznivci tohoto léku poukazovali na to, že látka je léty osvědčená, a tedy je její účinnost jasně prokázaná, a že není riziko v tom, podávat ji lidem, když nic lepšího není k dispozici. Nové analýzy, které zkoumaly účinnost hydroxychlorochinu v praxi, ale prokázaly, že ve skutečnosti tento prostředek nejen vůbec nepomáhá, ale naopak šanci nemocných přežít covid-19 dokonce snižuje.

Výsledky této studie vyšly v odborném žurnálu Nature v polovině dubna 2021. Jedná se o velkou metaanalýzu všech kvalitních randomizovaných studií, jež se věnovaly užití chlorochinu a hydroxychlorochinu proti nemoci covid-19. Takových studií bylo přes šedesát, největší byly projekt Recovery a WHO Solidarity.

  • Metastudie je typ vědeckého výstupu používaný například v biomedicíně, který je založen na statistické kombinaci dříve publikovaných výsledků. 
  • Kvalitně provedená metaanalýza má mnohem vyšší stupeň věrohodnosti než jednotlivé studie, protože spojuje vhodným způsobem data z velkého množství pokusných subjektů. 
  • Je považována ze jeden z nejsilnějších důkazů v hierarchii věrohodnosti důkazů v moderní medicíně.

Výsledky byly jednoznačné, autoři píší: „Zjistili jsme, že léčba hydroxychlorochinem je spojená s vyšší úmrtností na covid-19 a že chlorochin nepřináší u této nemoci žádné výhody.“

Příběh hydroxychlorochinu

Vědci z wuchanského a čínského vojenského ústavu už v únoru roku 2020 uvedli, že účinným způsobem, jak koronavirus zvládnout, může být přípravek chlorochin využívaný k léčbě malárie. Jako o nadějném o něm krátce poté mluvili také francouzští lékaři a italští experti a ve čtvrtek 19. března 2020 ho jako jeden z nejúčinnějších označil také americký prezident Donald Trump.

Právě díky němu se stal tento lék jednou z největších nadějí – přesto, že řada vědců varovala před riziky, která jsou s jeho užíváním spojená.

Tématem se stal na začátku pandemie také v Česku. Ministerstvo zdravotnictví omezilo od neděle 22. března 2020 pro většinu lékařů předepisování tohoto léku. „S ohledem na fakt, že podle dostupných vědeckých poznatků se léčivý přípravek Plaquenil jeví jako potenciálně účinný pro léčbu onemocnění covid-19, je třeba předejít jeho nedostupnosti jak pro léčbu pacientů v registrovaných indikacích, tak pacientů s covid-19,“ uvedl v tiskové zprávě tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Výjimku ze zákazu předepisování měli jen lékaři, kteří o tyto nemocné pečovali.

Současně ale Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) varoval před neuváženým užíváním léků s chlorochinem při obavách z nákazy novým koronavirem. Upozornil, že není doloženo jejich preventivní působení a hrozí nežádoucí účinky. SÚKL tak reagoval na zprávy na sociálních sítích i na kritiku a výzvy, že by měl přípravky rychle zajistit.

„Upozorňujeme na neuvážené užívání chlorochinu. Při jeho užívání se mohou vyskytnout závažné nežádoucí účinky až toxicity. Není doloženo, že by chlorochin působil preventivně před koronavirem. Sdílíme postoj Světové zdravotnické organizace (WHO). Chlorochin není ověřenou léčbou na infekci covid-19,“ uvedl SÚKL na svém Twitteru v březnu 2020.

Naději v účinnost chlorochinu a hydroxychlorochinu podpořily výsledky výzkumu slavného francouzského vědce – 20. března 2020 totiž vyšla studie týmu profesora Didiera Raoulta, která vznikala v klinickém prostředí – to znamená na několika desítkách pacientů, kteří se léčili ve francouzských nemocnicích.

Jenže velmi rychle se ukázalo, že Raoultova studie má spoustu slabin a mnoho neprokazuje – její výsledky vlastně o účinnosti hydroxychlorochinu nic neříkaly. Následné výzkumy pak upozornily na to, že tento vědec se prohřešuje dlouhá léta proti základním zásadám vědeckého výzkumu.

Přesto se lék v řadě zemí užíval dál. Už na přelomu května a června ale vyšly první kvalitní práce, které prokázaly, že sázka na tento přípravek je nesmyslná. Oxfordská univerzita v červnu ukončila testování hydroxychlorochinu na pacientech s covidem-19, protože lék podle prvních výsledků rozsáhlého klinického testu nemocným nijak nepomáhal. Vedoucí výzkumu řekl, že lékaři nyní mohou přestat lidem s koronavirem uvedené antimalarikum podávat. Studie otištěná v květnu v žurnálu The Lancet dokonce naznačovala, že přípravek při koronaviru zvyšuje riziko smrti, médium ale ve čtvrtek daný článek stáhlo. Důvodem byly pochybnosti autorů ohledně dat, z nichž jejich závěry vycházely.

„Toto není léčba pro covid-19. Nefunguje to,“ uvedl podle agentury Reuters profesor Martin Landray, který stojí v čele klinických testů Oxfordské univerzity. „Teď můžeme přestat používat lék, který je k ničemu,“ prohlásil. Reakcí bylo doporučení WHO, aby se tyto přípravdy nadále nepoužívaly.

Politika a „lék“

Přestože už v červnu bylo jasné, že hydroxychlorochin nepředstavuje účinnou léčbu, a dokonce může být pro pacienty možná nebezpečný, ještě na konci července ho opět jednoznačně podpořil tehdejší americký prezident Donald Trump.

Uvedl, že hydroxychlorochin užíval po dobu 14 dní a s žádnými vedlejšími účinky se nesetkal. Podle něj je přípravek pro léčbu covidu-19 odmítán jen proto, že jej prosazuje on. „Domnívám se, že hydroxychlorochin může mít velmi pozitivní účinky v počátečních stádiích (nemoci covid-19). Myslím si, že jeho užíváním nic nezkazíte, jenom z politického hlediska to není podle všeho příliš populární,“ podotkl Trump, který o přípravku údajně hodně četl a měl o něm tedy rozsáhlé znalosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 3 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 12 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 15 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...