Ženy měly v době bronzové politickou moc, ukázal výzkum hrobky z území dnešního Španělska

Ženy v době bronzové měly na jihovýchodě Španělska zřejmě politickou moc. Poukázal na to archeologický průzkum murcijského pohřebiště, na který upozornil odborný časopis Antiquity. Role žen byla tehdy zřejmě mnohem důležitější, než vědci předpokládali.

Kultura El-Argar ve Španělsku byla jednou z prvních západoevropských civilizací. Největšímu rozmachu se těšila v období od roku 2200 před naším letopočtem. 

Na tamní společenské vztahy se nyní zaměřili vědci z Universitat Autònoma de Barcelona. Ti  analyzovali hrobku z naleziště La Almoloya. Byli v ní pohřbeni dva lidé – muž, který zemřel ve 35 až 40 letech, a žena, jejíž věk vědci odhadli na 25 až 30 let.

Pravděpodobně se podle archeologů jednalo o manželský pár, který zemřel nedlouho po sobě v polovině 17. století před naším letopočtem. Hrobku objevili vědci už před několika lety, nyní ale zjistili, že byla umístěna pod „prvním palácem“ tehdejší doby.

Ostatky byly obklopeny zhruba třiceti hodnotnými předměty, z nichž mnohé byly vyrobené ze stříbra. Jednalo se mimo jiné o náramky, náhrdelníky nebo třeba vzácný stříbrný diadém. Většina ze zmiňovaných předmětů patřila ženě.

Stříbrný diadém nalezený v hrobce
Zdroj: Universitat Autònoma de Barcelona/Arqueoecologia Social Mediterrània Research Group

Muži bojovníci, ženy vládkyně

Právě podobné diadémy i další cenné předměty výzkumníci dříve našli i na dalších pohřebištích, která byla určená pro tehdejší vládnoucí třídu. Skutečnost, že ženy byly pohřbívány s tak drahými předměty, podle vědců poukazuje na jejich důležitou roli ve zmiňované společnosti. 

„V kultuře El-Argar byly ženy elitních tříd pohřbívány s diadémy. Muži zase s meči a dýkami,“ poznamenala podle CNN Cristina Rihueteová z Universitat Autònoma de Barcelona. Dodala, že těchto „mužských“ předmětů se do hrobek dávalo méně a nebyly navíc tolik hodnotné. To podle ní mohlo znamenat, že zatímco muži mohli v této společnosti zřejmě zastávat roli válečníků, některé ženy zase měly politickou moc.

„Role žen byla v minulosti mnohem důležitější, než jsme předpokládali,“ uvedla dále Rihueteová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Červi i „pavouci“. Vědci popsali hlubiny moře, do nichž chtějí proniknout těžaři

Pět let trval výzkum mořského dna v Tichém oceánu, kde se má v budoucnu těžit. Vědci se snažili shrnout, jaké dopady bude mít tato činnost na přítomné ekosystémy, které ještě ani nestihli zcela popsat.
před 49 mminutami

Vědci přišli na to, co způsobuje myokarditidu po očkování proti covidu

Mezi nejvážnějšími zdravotními komplikacemi, jež jsou vzácně spojené s očkování proti covidu, jsou srdeční problémy. Že existují, bylo popsáno mnohokrát, teď ale vědci vysvětlili, jak a proč tyto obtíže vznikají.
před 1 hhodinou

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 23 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
včera v 11:20

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
včera v 09:37

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025
Načítání...