Vědci spočítali, jak demonstrace proti vládním opatřením urychlují šíření nákazy

Demonstrace lidí, kteří protestují kvůli pandemickým opatřením a současně je nedodržují, mohou šíření covidu-19 výrazně urychlit. Podle studie německých vědců dvě podzimní demonstrace mohou za přibližně šestnáct až jednadvacet tisíc nakažených.

V řadě zemí světa přibývá demonstrací proti opatřením, které vlády zavedly ve snaze zpomalit šíření pandemie nemoci covid-19. Epidemiologové před takovými shromážděními, která probíhaji často bez roušek, varovali – a němečtí vědci nyní spočítali, že oprávněně. 

Studie dvou německých univerzit prokázaly, že demonstrace v listopadu 2020 přispěly k výraznému šíření nového koronaviru. Autoři analyzovali dopad dvou velkých shromáždění, která se konala v listopadu 2020, na sedmidenní vývoj pandemie až do konce prosince.

Studovali oblasti, odkud odjely desetitisíce demonstrantů, kteří zamířili na velké demonstrace, jež se konaly 7. listopadu 2020 v Lipsku a 18. listopadu 2020 v Berlíně.

Zejména berlínská demonstrace patřila k těm největším, jež se v Evropě proti epidemickým opatřením a zákonům konaly. U Braniborské brány se jí zúčastnilo asi deset tisíc osob, většina přitom nerespektovala ani rozestupy, ani nošení roušek. Protest během dne přerostl v násilnosti, policie následně dav rozehnala s pomocí vodních děl, zadrženo bylo přes sto lidí.

Mobilita a nerespektování opatření

Klíčová místa, odkud na protesty odjelo nejvíc lidí, vybrali vědci z nabídky autobusových dopravců, kteří se od léta 2020 specializovali právě na přepravu demonstrantů.

Ukázalo se, že v oblastech, odkud tyto spoje vyjely a kam se pak demonstranti zase vrátili, došlo sedm dní po demonstracích k výraznějšímu nárůstu počtu nakažených než v místech, odkud žádné autobusy vypraveny nebyly. Tento dopad pak byl vidět až do Vánoc.

Vědci tvrdí, že kdyby se obě demonstrace neodehrály, bylo by možné zabránit nemoci covid-19 do Vánoc u 16 až 21 tisíc osob. Při odhadované smrtnosti kolem tří procent v Německu to znamená, že v jejich důsledku zemřelo až 600 lidí.

Tato analýza jako jedna z prvních v Evropě popsala, jaké riziko představuje menšina lidí, kteří sice nerespektují protiepidemická pravidla, jako jsou dobře známé Ruce-Roušky-Rozestupy, ale je přitom velmi mobilní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 5 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 7 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 7 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 10 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 12 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 14 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
včera v 14:53

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
včera v 12:42
Načítání...