Vědci spočítali, jak demonstrace proti vládním opatřením urychlují šíření nákazy

Demonstrace lidí, kteří protestují kvůli pandemickým opatřením a současně je nedodržují, mohou šíření covidu-19 výrazně urychlit. Podle studie německých vědců dvě podzimní demonstrace mohou za přibližně šestnáct až jednadvacet tisíc nakažených.

V řadě zemí světa přibývá demonstrací proti opatřením, které vlády zavedly ve snaze zpomalit šíření pandemie nemoci covid-19. Epidemiologové před takovými shromážděními, která probíhaji často bez roušek, varovali – a němečtí vědci nyní spočítali, že oprávněně. 

Studie dvou německých univerzit prokázaly, že demonstrace v listopadu 2020 přispěly k výraznému šíření nového koronaviru. Autoři analyzovali dopad dvou velkých shromáždění, která se konala v listopadu 2020, na sedmidenní vývoj pandemie až do konce prosince.

Studovali oblasti, odkud odjely desetitisíce demonstrantů, kteří zamířili na velké demonstrace, jež se konaly 7. listopadu 2020 v Lipsku a 18. listopadu 2020 v Berlíně.

Zejména berlínská demonstrace patřila k těm největším, jež se v Evropě proti epidemickým opatřením a zákonům konaly. U Braniborské brány se jí zúčastnilo asi deset tisíc osob, většina přitom nerespektovala ani rozestupy, ani nošení roušek. Protest během dne přerostl v násilnosti, policie následně dav rozehnala s pomocí vodních děl, zadrženo bylo přes sto lidí.

Mobilita a nerespektování opatření

Klíčová místa, odkud na protesty odjelo nejvíc lidí, vybrali vědci z nabídky autobusových dopravců, kteří se od léta 2020 specializovali právě na přepravu demonstrantů.

Ukázalo se, že v oblastech, odkud tyto spoje vyjely a kam se pak demonstranti zase vrátili, došlo sedm dní po demonstracích k výraznějšímu nárůstu počtu nakažených než v místech, odkud žádné autobusy vypraveny nebyly. Tento dopad pak byl vidět až do Vánoc.

Vědci tvrdí, že kdyby se obě demonstrace neodehrály, bylo by možné zabránit nemoci covid-19 do Vánoc u 16 až 21 tisíc osob. Při odhadované smrtnosti kolem tří procent v Německu to znamená, že v jejich důsledku zemřelo až 600 lidí.

Tato analýza jako jedna z prvních v Evropě popsala, jaké riziko představuje menšina lidí, kteří sice nerespektují protiepidemická pravidla, jako jsou dobře známé Ruce-Roušky-Rozestupy, ale je přitom velmi mobilní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...