Vědci spočítali, jak demonstrace proti vládním opatřením urychlují šíření nákazy

Demonstrace lidí, kteří protestují kvůli pandemickým opatřením a současně je nedodržují, mohou šíření covidu-19 výrazně urychlit. Podle studie německých vědců dvě podzimní demonstrace mohou za přibližně šestnáct až jednadvacet tisíc nakažených.

V řadě zemí světa přibývá demonstrací proti opatřením, které vlády zavedly ve snaze zpomalit šíření pandemie nemoci covid-19. Epidemiologové před takovými shromážděními, která probíhaji často bez roušek, varovali – a němečtí vědci nyní spočítali, že oprávněně. 

Studie dvou německých univerzit prokázaly, že demonstrace v listopadu 2020 přispěly k výraznému šíření nového koronaviru. Autoři analyzovali dopad dvou velkých shromáždění, která se konala v listopadu 2020, na sedmidenní vývoj pandemie až do konce prosince.

Studovali oblasti, odkud odjely desetitisíce demonstrantů, kteří zamířili na velké demonstrace, jež se konaly 7. listopadu 2020 v Lipsku a 18. listopadu 2020 v Berlíně.

Zejména berlínská demonstrace patřila k těm největším, jež se v Evropě proti epidemickým opatřením a zákonům konaly. U Braniborské brány se jí zúčastnilo asi deset tisíc osob, většina přitom nerespektovala ani rozestupy, ani nošení roušek. Protest během dne přerostl v násilnosti, policie následně dav rozehnala s pomocí vodních děl, zadrženo bylo přes sto lidí.

Mobilita a nerespektování opatření

Klíčová místa, odkud na protesty odjelo nejvíc lidí, vybrali vědci z nabídky autobusových dopravců, kteří se od léta 2020 specializovali právě na přepravu demonstrantů.

Ukázalo se, že v oblastech, odkud tyto spoje vyjely a kam se pak demonstranti zase vrátili, došlo sedm dní po demonstracích k výraznějšímu nárůstu počtu nakažených než v místech, odkud žádné autobusy vypraveny nebyly. Tento dopad pak byl vidět až do Vánoc.

Vědci tvrdí, že kdyby se obě demonstrace neodehrály, bylo by možné zabránit nemoci covid-19 do Vánoc u 16 až 21 tisíc osob. Při odhadované smrtnosti kolem tří procent v Německu to znamená, že v jejich důsledku zemřelo až 600 lidí.

Tato analýza jako jedna z prvních v Evropě popsala, jaké riziko představuje menšina lidí, kteří sice nerespektují protiepidemická pravidla, jako jsou dobře známé Ruce-Roušky-Rozestupy, ale je přitom velmi mobilní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...