Vědci spočítali, jak demonstrace proti vládním opatřením urychlují šíření nákazy

Demonstrace lidí, kteří protestují kvůli pandemickým opatřením a současně je nedodržují, mohou šíření covidu-19 výrazně urychlit. Podle studie německých vědců dvě podzimní demonstrace mohou za přibližně šestnáct až jednadvacet tisíc nakažených.

V řadě zemí světa přibývá demonstrací proti opatřením, které vlády zavedly ve snaze zpomalit šíření pandemie nemoci covid-19. Epidemiologové před takovými shromážděními, která probíhaji často bez roušek, varovali – a němečtí vědci nyní spočítali, že oprávněně. 

Studie dvou německých univerzit prokázaly, že demonstrace v listopadu 2020 přispěly k výraznému šíření nového koronaviru. Autoři analyzovali dopad dvou velkých shromáždění, která se konala v listopadu 2020, na sedmidenní vývoj pandemie až do konce prosince.

Studovali oblasti, odkud odjely desetitisíce demonstrantů, kteří zamířili na velké demonstrace, jež se konaly 7. listopadu 2020 v Lipsku a 18. listopadu 2020 v Berlíně.

Zejména berlínská demonstrace patřila k těm největším, jež se v Evropě proti epidemickým opatřením a zákonům konaly. U Braniborské brány se jí zúčastnilo asi deset tisíc osob, většina přitom nerespektovala ani rozestupy, ani nošení roušek. Protest během dne přerostl v násilnosti, policie následně dav rozehnala s pomocí vodních děl, zadrženo bylo přes sto lidí.

Mobilita a nerespektování opatření

Klíčová místa, odkud na protesty odjelo nejvíc lidí, vybrali vědci z nabídky autobusových dopravců, kteří se od léta 2020 specializovali právě na přepravu demonstrantů.

Ukázalo se, že v oblastech, odkud tyto spoje vyjely a kam se pak demonstranti zase vrátili, došlo sedm dní po demonstracích k výraznějšímu nárůstu počtu nakažených než v místech, odkud žádné autobusy vypraveny nebyly. Tento dopad pak byl vidět až do Vánoc.

Vědci tvrdí, že kdyby se obě demonstrace neodehrály, bylo by možné zabránit nemoci covid-19 do Vánoc u 16 až 21 tisíc osob. Při odhadované smrtnosti kolem tří procent v Německu to znamená, že v jejich důsledku zemřelo až 600 lidí.

Tato analýza jako jedna z prvních v Evropě popsala, jaké riziko představuje menšina lidí, kteří sice nerespektují protiepidemická pravidla, jako jsou dobře známé Ruce-Roušky-Rozestupy, ale je přitom velmi mobilní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 57 mminutami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 2 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 3 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.